23 C 116/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Zálišovou ve věci žalobkyně: žalobkyně , IČ IČO sídlem adresa zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 4 395 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 395 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 053 Kč za období od 16. 2. 2023 do 14. 2. 2026, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 4 395 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná oznámila žalobkyni, že se stala vlastníkem televizního přijímače a splnila tak dne 1. 11. 1993 oznamovací povinnost dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Výše televizního poplatku dle uvedeného zákona činí 135 Kč měsíčně a od května 2025 částku 150 Kč měsíčně. Žalovaná nesplnila svou zákonem stanovenou povinnost, neboť je v prodlení s placením televizního poplatku za měsíce únor 2023 až duben 2025, každý ve výši 135 Kč měsíčně, a za měsíce květen až září 2025 každý ve výši 150 Kč měsíčně. Celkem tedy dluží 4 395 Kč a zákonný úrok z prodlení, který kapitalizovala ke dni podání žaloby ve výši 1 053 Kč.

2. Žalovaná na výzvu, která jí byla na adresu jejího pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů.

4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z předložených důkazů (potvrzení , žalobkyně, o přihlášení poplatníka televizních poplatků a přehledu předpisů a plateb) bylo zjištěno, že žalovaná v měsíci listopadu 1993 přihlásila televizní přijímač a stala se tak poplatníkem televizního poplatku. Žalovaná nezaplatila měsíční televizní poplatek za měsíce únor 2023 až duben 2025 každý ve výši 135 Kč měsíčně, a za měsíce květen až září 2025 každý ve výši 150 Kč, celkem 4 395 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 17. 9. 2025.

6. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem televizního přijímače, který přihlásila do evidence , žalobkyně, a dle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku a je povinna platit stanovený poplatek žalobkyni (§ 6 a § 7 odst. 1, 2 uvedeného zákona, v účinném znění). Žalovaná však nezaplatila stanovený měsíční poplatek za období 32 měsíců a dluží tak žalobkyni částku 4 395 Kč. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 053 Kč (vypočteným za období od 16. 2. 2023 do dne podání žaloby). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva. Jako účelnými neshledal soud náklady vynaložené žalobkyní na právní zastoupení advokátem, a to s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 I. ÚS 3344/12, ze dne 18. 2. 2015 II. ÚS 1333/14 a ze dne 26. 8. 2014 II. ÚS 405/14). Soud I. stupně tak nemá žádný důvod se od uvedené konstantní judikatury odchýlit. Žalobkyni přiznal náklady řízení ve výši 600 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně a ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř..