23 C 120/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 63 456,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 976,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 703,53 Kč od 25. 1. 2023 do 7. 11. 2023, z částky 190,53 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení, z částky 21 664,30 Kč od 3. 1. 2023 do 7. 11. 2023, z částky 20 151,30 Kč od 8. 11. 2023 do 28. 12. 2023, z částky 17 934,30 Kč od 29. 12. 2023 do 8. 12. 2024, z částky 15 718,30 Kč od 9. 12. 2024 do zaplacení, z částky 6 994,99 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, z částky 24 377,28 Kč od 28. 12. 2023 do 28. 12. 2023, z částky 22 160,28 Kč od 29. 12. 2023 do 8. 2. 2024 a z částky 19 944,28 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 182,40 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do zaplacení částky 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 513 Kč od 8. 11. 2023 do 28. 12. 2023, z částky 3 730 Kč od 29. 12. 2023 do 8. 12. 2024 a z částky 5 946 Kč od 9. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 096 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalované zaplacení částky 63 456,50 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny, souvisejících služeb a poplatků za upomínky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listin učinil soud následující dílčí skutková zjištění.

5. Z listiny nadepsané „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN“, listiny nadepsané „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , číslo, “, listin nadepsaných „Plná moc“, listiny nadepsané „Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny“ soud zjistil, že se žalobkyně s žalovanou dne , datum, a , datum, písemně dohodly, že žalobkyně bude dodávat do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , (dále jen „odběrné místo“), elektřinu a zajišťovat s tímto dodáním související služby, kdy žalovaná za odběr této elektřiny a s tím souvisejících poskytnutých služeb (za v této dohodě sjednaných podmínek) uhradí cenu stanovenou v cenících žalobkyně a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Úhrada ceny byla sjednána formou záloh a na základě vyúčtování žalobkyně, a to v termínech vyznačených na každém konkrétním vyúčtování, popř. plánu záloh. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Účastníci si rovněž sjednali oprávnění žalobkyně započíst platbu žalované nevyplývající z předmětné dohody účastníků (a bez uvedení jejího účelu) na jakýkoliv její nárok vůči žalované.

6. Z listiny nadepsané „Smlouva o sdružených službách dodávky plynu“, listiny nadepsané „Plná moc“, listiny nadepsané „Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu“ a listiny nadepsané „Čestné prohlášení“ soud zjistil, že se žalobkyně s žalovanou dne , datum, písemně dohodly, že žalobkyně bude dodávat do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, (dále jen „odběrné místo“), plyn a zajišťovat s tímto dodáním související služby, kdy žalovaná za odběr tohoto plynu a s tím souvisejících poskytnutých služeb (za v této dohodě sjednaných podmínek) uhradí cenu stanovenou v cenících žalobkyně a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Úhrada ceny byla sjednána formou záloh a na základě vyúčtování žalobkyně, a to v termínech vyznačených na každém konkrétním vyúčtování, popř. plánu záloh. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Účastníci si rovněž sjednali oprávnění žalobkyně započíst platbu žalované nevyplývající z předmětné dohody účastníků (a bez uvedení jejího účelu) na jakýkoliv její nárok vůči žalované.

7. Z listin nadepsaných „Vyúčtování za elektřinu konečné“ a z listiny nadepsané „Vyúčtování za elektřinu řádné“ soud zjistil, že do odběrného místa bylo za období od 7. 12. 2022 do 2. 1. 2023 dodáno 315 kWh elektřiny v ceně (včetně souvisejících služeb) 1 703,53 Kč, přičemž k úhradě této ceny byla žalovaná vyzvána do 24. 1. 2023. Dále bylo za období od 11. 1. 2023 do 27. 11. 2023 dodáno 5 638 kWh elektřiny v ceně (včetně souvisejících služeb) ve výši (po odečtení uhrazených záloh) 24 377,28 Kč, přičemž k úhradě této ceny byla žalovaná vyzvána do 27. 12. 2023. Dále bylo do odběrného místa za období od 28. 11. 2023 do 22. 4. 2024 dodáno 2 944 kWh elektřiny v ceně (včetně souvisejících služeb) ve výši 14 182,40 Kč, kdy k úhradě této ceny byla žalovaná vyzvána do 20. 5. 2024.

8. Z listiny nadepsané „Vyúčtování za plyn konečné“ a z listiny nadepsané „Vyúčtování za plyn řádné“ soud zjistil, že do odběrného místa bylo za období od 14. 12. 2022 do 6. 1. 2023 dodáno 179 m3 plynu v ceně (včetně souvisejících služeb) ve výši 6 994,99 Kč, přičemž k úhradě této ceny byla žalovaná vyzvána do 30. 12. 2023. Dále bylo za období od 9. 12. 2021 do 13. 12. 2022 dodáno 1 176 m3 plynu v ceně (včetně souvisejících služeb) ve výši (po odečtení uhrazených záloh) 21 664,30 Kč, přičemž k úhradě této ceny byla žalovaná vyzvána do 2. 1. 2023.

9. Z listin nadepsaných „Upomínka“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou opakovaně vyzývala zejména k úhradě nedoplatků záloh na cenu elektřiny včetně souvisejících služeb.

10. Z listiny nadepsané „Předžalobní upomínka“ a listiny nadepsané „Potvrzení o podání“ soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby opětovně vyzvána k úhradě předmětným návrhem vzneseného nároku.

11. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná na žalobou nárokované peněžní prostředky uhradila více než žalobkyní tvrzených 1 513 Kč dne 7. 11. 2023, dále 2 217 Kč dne 28. 12. 2023 a konečně 2 216 Kč dne 8. 12. 2024.

12. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti významné pro předmětné řízení.

13. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

14. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 72 odst. 2 energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle § 419 o. z. platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1933 odst. 1 o. z. platí, že je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2001 o. z. platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení o. z. platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 2 o. z. platí, že plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

15. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu (§ 1746 o. z. ve spojení s § 50 odst. 2 energetického zákona a § 72 odst. 2 energetického zákona). V rámci předmětných závazků vystupovala žalobkyně jako obchodník s elektřinou a plynem a žalovaná jako zákazník. Smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou. Uzavřenými smlouvami se žalobkyně zavázala dodat do odběrného místa elektřinu a plyn (a zajistit dodání souvisejících služeb) a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a plyn a s jejich dodávkou související služby zaplatit řádně a včas žalobkyní a Energetickým regulačním úřadem stanovenou cenu, a to ve lhůtě splatnosti uvedené v konkrétních vyúčtováních dodaných sdružených služeb dodávky elektřiny a plynu či přehledu záloh (§ 1958 o. z.). Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, tj. dodávala elektřinu a plyn (a zajistila s jejich dodávkou související služby) do sjednaného odběrného místa a provedla řádné vyúčtování ceny dodané elektřiny a plynu včetně souvisejících služeb. Naopak žalovaná svoje základní povinnosti vyplývající pro ni z předmětných smluvních vztahů, a to zaplatit za sdružené služby dodávky elektřiny a plynu cenu ve výši 1 703,53 Kč se splatností do 24. 1. 2023, cenu ve výši 24 377,28 Kč se splatností do 27. 12. 2023, cenu ve výši 14 182,40 Kč se splatností do 20. 5. 2024, cenu ve výši ve 6 994,99 Kč se splatností do 30. 12. 2023 a cenu ve výši 21 664,30 Kč se splatností do 2. 1. 2023, vyjma částečných plateb, jak jsou v podrobnostech specifikovaný v bodě 11. tohoto rozsudku, nesplnila. Soud tak na základě shora popsaného zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v tomto rozsahu převážně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě souhrnu výše uvedených cen včetně úroku z prodlení (v souladu s návrhem žalobkyně) tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.).

16. Ve vztahu k částečně zamítnutému nároku žalobkyně na úhradu úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, soud doplňuje, že v souladu s § 1933 odst. 1 o. z. je třeba částečnou úhradu žalované započíst na dluh nejdříve splatný, tedy v konkrétním případě na úhradu částky 21 664,30 Kč, která byla splatná dne 2. 1. 2023. Pro úplnost soud doplňuje, že ujednání účastníků vztahující se k možnosti započtení plateb žalované proti kterékoliv pohledávce žalobkyně je účastníky sjednáno pouze ve vztahu k platbám učiněným nad rámec účastníky uzavřené smlouvy, a nikoliv k platbám, kterými byly hrazeny ze smluv vyplývající nároky tak, jako tomu bylo v konkrétním případě.

17. Ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na úhradu peněžních prostředků v souhrnné výši 480 Kč jako poplatků za upomínky soud uvádí, že povinnost hradit uvedené poplatky nebyla v textu projednávaných smluv sjednána. Ujednání o povinnosti žalované zaplatit dotčené poplatky byla uvedena pouze v obchodních podmínkách žalobkyně tak, že „za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby jsme oprávněni vám účtovat poplatek ve výši 240 Kč.“ Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu předmětných poplatků, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v obchodních podmínkách žalobkyně, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v projednávaných účastníky uzavřených smlouvách, nemůže obstát.

18. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů za upomínky a jejich nahrazení paušalizovanými poplatky je třeba uvést, že v tomto případě předmětné paušalizované poplatky odpovídají svým charakterem ujednání o smluvní pokutě (§ 2048 o. z.). Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednaní takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019).

19. Dále je třeba připomenout, že žalovaná se v předmětném smluvním vztahu nacházela v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Je pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy (§ 1751 o. z.). Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

20. K uvedenému soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. II. ÚS 3/06).

21. V návaznosti na v předchozím odstavci konstatovanou judikaturu Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávané věci.

22. Předmětné smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní vyjma drobným písmem uvedené stručné informace o existenci obchodních podmínek neobsahovaly žádné konkrétní informace o poplatcích spojených s prodlením žalované hradit cenu žalobkyní poskytnutého plnění řádně a včas, jejich výši či specifikaci konkrétního úkonu žalobkyně, se kterým by měly být tyto poplatky spojeny. V uzavřených smlouvách absentuje rovněž označení konkrétních ustanovení obchodních podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že ujednání o poplatcích za vyhotovení a zaslání upomínky ve výši 240 Kč za jednu upomínku je třeba považovat za neplatné a žalobu v tomto rozsahu zamítnout (§ 580 o. z., § 588 o. z. s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu, např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2666/2017).

23. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, přičemž úspěch žalované byl nepatrný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení vůči v částce 17 096 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 539 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, sestávající z částky 3 660 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (žaloba), včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a z 21 % DPH výši 2 527 Kč (počítáno z částky 12 030 Kč).