23 C 125/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 18 423,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 703,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 951,23 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 845,18 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 907,50 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do zaplacení částky 720 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 703,91 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a souvisejících služeb.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listin učinil soud následující dílčí skutková zjištění.

5. Z listiny nadepsané „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , anonymizováno, “, listiny nadepsané „Plná moc“, listiny nadepsané „Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny“ soud zjistil, že se žalobkyně se žalovaným dne 4. 2. 2021 písemně dohodli, že žalobkyně bude dodávat do odběrného místa na adrese , adresa, , (dále jen „odběrné místo“), elektřinu a zajišťovat s tímto dodáním související služby, kdy žalovaný za odběr této elektřiny a souvisejících poskytnutých služeb (za v této dohodě sjednaných podmínek) uhradí cenu stanovenou v cenících žalobkyně a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Úhrada ceny byla sjednána formou záloh a na základě vyúčtování žalobkyně, a to v termínech vyznačených na každém konkrétním vyúčtování, popř. plánu záloh. Doba trvání této dohody byla sjednána na 36 měsíců. Účastníci se rovněž dohodli, že je žalobkyně oprávněna od počátku zrušit předmětnou dohodu se žalovaným, pokud žalovaný neuhradí žalobkyní jakoukoliv na základě dohody účastníků stanovenou, popř. vyúčtovanou, platbu řádně a včas, a to ani přes písemné upozornění žalobkyně.

6. Z listin nadepsaných „Vyúčtování za elektřinu“ a z listiny nadepsané „Vyúčtování“ soud zjistil, že do odběrného místa bylo za období od 30. 9. 2023 do 24. 4. 2024 dodáno 1 572 kWh elektřiny v ceně (včetně souvisejících služeb) ve výši 8 951,23 Kč, přičemž k úhradě této ceny byl žalovaný vyzván do 13. 5. 2024. Dále bylo do odběrného místa za období od 30. 9. 2022 do 29. 9. 2023 dodáno 4 866 kWh elektřiny v ceně (včetně souvisejících služeb) ve výši (po odečtení uhrazených záloh) 7 845,18 Kč, kdy k úhradě této ceny byl žalovaný vyzván do 17. 10. 2023. V souvislosti s ukončením dodávky elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě ceny výši 907,50 Kč, a to do 13. 5. 2024.

7. Z listiny nadepsané „Upomínka – odstoupení od smlouvy“, z listiny nadepsané „Vaše nové zálohy na elektřinu“, z listin nadepsaných „Upomínka“ a z listiny nadepsané „Vyúčtování“ soud zjistil, že žalobkyně nejpozději ke dni 29. 4. 2024 od počátku ukončila dohodu specifikovanou v bodě 5. tohoto rozsudku, neboť žalovaný opakovaně navzdory písemnému upozornění neuhradil žalobkyni sjednané zálohy a vyúčtovanou cenu dodané elektřiny včetně souvisejících služeb řádně a včas, a to ani přes opakovaná písemná upozornění žalobkyně.

8. Z listiny nadepsané „Předžalobní upomínka“ a listiny nadepsané „Potvrzení o podání“ soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě projednávaným návrhem vzneseného nároku.

9. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalobou nárokovanou částku do dne vyhlášení rozsudku uhradil.

10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 419 o. z. platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2001 o. z. platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 1746 o. z. ve spojení s § 50 odst. 2 energetického zákona). V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaný jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat do odběrného místa elektřinu (a zajistit dodání souvisejících služeb) a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a s její dodávkou související služby zaplatit řádně a včas žalobkyní a Energetickým regulačním úřadem stanovenou cenu, a to ve lhůtě splatnosti uvedené v konkrétních vyúčtováních dodaných sdružených služeb dodávky elektřiny či přehledu záloh (§ 1958 o. z.). Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, tj. dodávala elektřinu (a zajistila s jejich dodávkou související služby) do sjednaného odběrného místa a provedla řádné vyúčtování ceny dodané elektřiny včetně souvisejících služeb. Naopak žalovaný svoje základní povinnosti vyplývající pro něj z předmětného smluvního vztahu, a to zaplatit za sdružené služby dodávky elektřiny cenu ve výši ve výši 8 951,23 Kč se splatností do 13. 5. 2024, cenu 7 845,18 Kč se splatností do 17. 10. 2023 a cenu ve výši 22 011,80 Kč se splatností do 6. 5. 2024 a cenu ve výši 907,50 Kč se splatností do 13. 5. 2024. Soud tak na základě shora popsaného zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v tomto rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k souhrnu výše uvedených cen včetně úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.).

13. Ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na úhradu peněžních prostředků v souhrnné výši 720 Kč jako poplatků za upomínky soud uvádí, že povinnost hradit uvedené poplatky nebyla v textu projednávané smlouvy sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit dotčené poplatky byla uvedena pouze v obchodních podmínkách žalobkyně tak, že „za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby jsme oprávněni vám účtovat poplatek ve výši 240 Kč.“ Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu předmětných poplatků, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v obchodních podmínkách žalobkyně, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v projednávaných účastníky uzavřené smlouvě, nemůže obstát.

14. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů za upomínky a jejich nahrazení paušalizovanými poplatky je třeba uvést, že v tomto případě předmětné paušalizované poplatky odpovídají svým charakterem ujednání o smluvní pokutě (§ 2048 o. z.). Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednaní takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019).

15. Dále je třeba připomenout, že žalovaný se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Je pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy (§ 1751 o. z.). Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

16. K uvedenému soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. II. ÚS 3/06).

17. V návaznosti na v předchozím odstavci konstatovanou judikaturu Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávané věci.

18. Předmětná smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní vyjma drobným písmem uvedené stručné informace o existenci obchodních podmínek neobsahovala žádné konkrétní informace o poplatcích spojených s prodlením žalovaného hradit cenu žalobkyní poskytnutého plnění řádně a včas, jejich výši či specifikaci konkrétního úkonu žalobkyně, se kterým by měly být tyto poplatky spojeny. V uzavřené smlouvě absentuje rovněž označení konkrétních ustanovení obchodních podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že ujednání o poplatcích za vyhotovení a zaslání upomínky ve výši 240 Kč za jednu upomínku je třeba považovat za neplatné a žalobu v tomto rozsahu zamítnout (§ 580 o. z., § 588 o. z. s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu, např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2666/2017).

19. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, přičemž úspěch žalovaného byl nepatrný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení vůči v částce 2 373 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (žaloba), včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a z 21 % DPH výši 273 Kč (počítáno z částky 1 300 Kč).