23 C 126/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl soudkyní Mgr. Janou Zálišovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 273 144,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 273 144,70 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 38 244,01 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 272 544,70 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 23 751,33 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 273 144,70 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 49 486,10 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 2 732 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. 3703-126391/0710 pod variabilním symbolem 2311012626.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 273 144,70 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne datum. Požadovaná částka se skládá z nedoplatku jistiny ve výši 272 544,70 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, dále je požadován smluvní úrok částečně kapitalizovaný v částce 38 244,01 Kč a úrok z prodlení částečně kapitalizovaný v částce 23 751,33 Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval.

3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila z důvodu nenavyšování nákladů řízení, a doplnila tvrzení ohledně úvěruschopnosti žalovaného.

5. Soud zjistil z provedeného dokazování následující skutečnosti: Ze Smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne datum vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 300 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 12,69 % ročně, úvěr měl být splacen v 96 pravidelných měsíčních splátkách vždy k 19. dni v měsíci po 4 984 Kč. RPSN činila 13,45 % ročně. V čl. 5., poplatky, byly sjednány poplatky za zaslání upomínky ve výši 300 Kč a výzvy ve výši 500 Kč. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a aktuální sazebník poplatků. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo doloženo výpisy z registrů CRIF, CBCB, byla zkoumána rizikovost úvěrovaného formou analýzy, z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období 4 měsíců před poskytnutím úvěru a další. Z výpisu z osobního účtu žalovaného byl zjištěn v měsíci květnu 2023 příjem ve výši 34 327 Kč, červnu 2023 ve výši 34 863 Kč, v červenci 2023 ve výši 34 613 Kč a srpnu 2023 ve výši 34 648 Kč. Výdaje, se kterými bylo při výpočtu pracováno, činily 16 900,80 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu za období srpen 2023 vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr v plné výši ke dni 23. 8. 2023. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 3. 2025 vyplývá, že žalobkyně z důvodu marného upomínání žalovaného, zesplatnila úvěr ke dni 19. 3. 2025 v částce 288 247,96 Kč. Oznámení bylo zasláno žalovanému doporučeně, což bylo doloženo dodejkou. Žalovaný byl vyzýván opakovaně k úhradě, a to upomínkou ze dne 28. 10. 2024, výzvou (1. výzva) ze dne 4. 11. 2024, opakovanou výzvou (2. výzva) ze dne 24. 11. 2024, poslední výzvou ze dne 27. 12. 2024 a předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2026 (doložen podací arch). Z přehledu plateb ze dne 11. 8. 2025 vyplývá průběh splácení úvěru žalovaným.

6. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného, ověřením z bankovních registrů, z informací získaných prostřednictvím databáze CRIF či CBCB, výpisů z účtu žalovaného a dalších údajů vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalovaný však úvěr, úroky ani poplatky v uvedeném rozsahu neuhradil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní částečně kapitalizované ke dni podání žaloby v částce 23 751,33 Kč. Dále mu vznikla krom jistiny povinnost uhradit poplatky ve výši 600 Kč (upomínky ze dne 5. 11. 2024 a 27. 12. 2024) a úroky z úvěru, žalobkyní částečně kapitalizované ke dni podání žaloby v částce 38 244,01 Kč.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 486,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 658 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 273 144,70 Kč sestávající z částky 9 420 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 610 Kč ve výši 6 218,10 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

8. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož bylo nutné posoudit, zda byla u žalovaného řádně zkoumána úvěruschopnost, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 2 732 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 13 658 Kč a dosud bylo zaplaceno 10 926 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím lze se domáhat jejího splnění výkonem soudního rozhodnutí nebo exekucí.