23 C 134/2025
č. j. 23 C 134/2025-33
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1740 § 1958 § 1968 § 1970 § 2662 § 2665 § 2395 § 2991
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1 § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená datum bytem adresa o 7 382,23 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 699,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 699,23 Kč od 23. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do zaplacení částky 683 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 6 749,23 Kč od 23. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 Kč od 23. 1. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 491 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu částky 7 382,23 Kč s příslušenstvím, a to jako neuhrazených peněžních prostředků vyplývajících z rámcové smlouvy č. , číslo, .
2. Z provedených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že se žalobkyně a žalovaná dne , datum, dohodly (mimo jiné), že žalobkyně pro žalovanou zřídí bankovní účet číslo , č. účtu, , (dále jen „účet“), a žalované umožní nakládat s peněžními prostředky na účtu. Pro případ, že by se žalovaná dostala na účtu do záporného zůstatku, tedy čerpala by peněžní prostředky nad rámec peněžních prostředků nacházejících se na účtu, byla povinna tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit.
3. Dále soud z provedených listinných důkazů učinil závěr o skutkovém stavu, že dne , datum, žalobkyně projevila vůli uzavřít s žalovanou dohodu o tom, že žalobkyně (mimo jiné) na požádání a ve prospěch žalované poskytne této žalované peněžní prostředky ve výši 6 750 Kč, jakož i že žalovaná tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky ve třech platbách po 2 250 Kč vrátí a zaplatí poplatek ve výši 50 Kč. Dne 9. 10. 2024 žalobkyně žalované prostřednictvím účtu peněžní prostředky ve výši 6 750 Kč poskytla. Žalovaná dne 9. 10. 2024 a 7. 11. 2024 uhradila žalobkyni peněžní prostředky v souhrnné výši 50,77 Kč. Prostřednictvím písemné výzvy, která byla dodána do dispoziční sféry žalované dne 16. 1. 2025, byla žalovaná ke dni 22. 1. 2025 vyzvána k úhradě (mimo jiné) všech žalobou nárokovaných peněžních prostředků.
4. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl.
5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o účtu [§ 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)], jejímž obsahem bylo mimo jiné oprávnění žalobkyně pro případ, kdy by se žalovaná dostala na účtu do záporného zůstatku, tedy že by čerpala peněžní prostředky na účtu nad rámec peněžních prostředků, které byly na účtu k dispozici, požadovat po žalované úhradu těchto nad rámec čerpaných a neuhrazených peněžních prostředků. V uvedené situaci je tak třeba (v souladu s § 2665 o. z.) ve vztahu k čerpání peněžních prostředků žalovanou nad rámec peněžních prostředků nacházejících se na účtu aplikovat ustanovení o. z. o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). Na základě provedených důkazů se však soudu nepodařilo zjistit, zda skutečně, popř. z jakého titulu, žalobkyně žalované tvrzené peněžní prostředky, které měly být čerpány nad rámec prostředků nacházejících se na účtu žalované, poskytla, popř. jednalo-li se o peněžní prostředky, které žalobkyně sama z účtu žalované odčerpala, zda byla žalobkyně oprávněna úhradu těchto peněžních prostředků po žalované skutečně požadovat. Žalobkyně se totiž ve svém tvrzení omezila pouze na konstatování, že žalované vznikl na účtu debetní zůstatek, a to aniž by blíže specifikovala z jakého titulu a v jaké výši byly nárokované peněžní prostředky žalovanou nad rámec zůstatku na účtu čerpány. Žalobkyně soudu rovněž nepředložila důkazy, ze kterých by bylo možné dané relevantní skutečnosti zjistit, a to přes to, že soudem požadovaná specifikace nároku žalobkyně včetně jeho doložení je stěžejní pro zjištění oprávněnosti tohoto žalobou vzneseného nároku.
6. Dále soud uzavřel, že žalobkyně dne , datum, sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou (§ 1731 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný v odstavci 3. tohoto rozsudku, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento návrh žalobkyně skutečně přijala, resp. že žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli uzavřít s žalobkyní jí navrhovanou úvěrovou smlouvu (či jakoukoliv jinou smlouvu) (§ 1740 odst. 1 o. z., § 2395 o. z.). Jinými slovy řečeno, ze žádných soudu předložených listinných důkazů nebyl zjištěn projev žalované, ze kterého by bylo možno usuzovat na její vůli uzavřít s žalobkyní úvěrovou smlouvu o žalobkyní tvrzeném obsahu, resp. přijmout nabídku žalobkyně na uzavření takové smlouvy.
7. S ohledem na absenci žalobkyně při jednání ji nebylo možno o výše popsané vyvstalé potřebě doplnění relevantních tvrzení a popř. označení důkazů ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), poučit.
8. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 6 750 Kč, posoudil soud takové plnění žalobkyně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak s ohledem na takto neoprávněně získaný majetkový prospěch ve výši 6 699,23 Kč (kdy peněžní prostředky v souhrnné výši 50,77 Kč byly žalovanou žalobkyni uhrazeny) vznikla povinnost předmětné peněžní prostředky žalobkyni zaplatit, a to včetně úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 699,23 Kč od 23. 1. 2025 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Splatnost byla stanovena na základě písemné výzvy žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení do 22. 1. 2025, která byla žalované dodána do její dispoziční sféry dne 16. 1. 2025 (§ 1958 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu zamítl.
9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšné žalované v částce 491 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalované odečetl od částečného úspěchu žalobkyně při výsledku 81,72 % z částky 600 Kč, která sestává ze dvou paušálních náhrad po 100 Kč podle § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, žaloba) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.