23 C 139/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 464,38 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 13 464,38 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 464,38 Kč od 13. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 2. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13 464,38 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 12. 12. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky v souhrnné výši 46 810 Kč. Žalovaná ačkoliv se tyto prostředky zavázala předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách vrátit, a to spolu s dohodnutým úrokem ve výši 8,05 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z čerpané částky, tuto svoji povinnost porušila a ve lhůtě splatnosti ke dni 12. 4. 2019 zůstala předchůdkyni žalobkyně dlužna částku ve výši 13 464,38 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2019 došlo k postoupení této pohledávky vůči žalované z předchůdkyně žalobkyně na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ společnost [právnická osoba]“), a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 12. 2019 došlo k postoupení totožné pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne 15. 6. 2022 v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občasnký soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně, k čemuž na základě předložených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z listin označených jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a společnost [právnická osoba] písemně dohodly na postoupení práv k vymáhání úhrady finančních prostředků vymezených v „ datovém souboru“, kdy k „ úplnosti“ převodu mělo dojít okamžikem uhrazení dohodnuté úplaty společností [právnická osoba] předchůdkyni žalobkyně. Předmětná dohoda byla předchůdkyní žalobkyně podepsána dne 16. 12. 2019 a společností [právnická osoba] dne 27. 12. 2019. Z listin obsahujících seznam jmen osob, včetně jejich dalších identifikačních údajů a blíže nespecifikovaných číselných označení však soud nezjistil, zda se předchůdkyně žalobkyně a společnost [právnická osoba] dohodly rovněž na převodu práv k vymáhání úhrady na žalované žalobou požadované částky.

6. Z listin označených jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] a žalobkyně dne 19. 12. 2019 písemně dohodly na převodu práv k vymáhání úhrady finančních prostředků (přičemž uvedená práva měla společnost [právnická osoba] sama získat od předchůdkyně žalobkyně dne 16. 12. 2019) vymezených v „ datovém souboru“. Z listin obsahujících seznam jmen osob, včetně jejich dalších identifikačních údajů a blíže nespecifikovaných číselných označení však soud nezjistil, zda se společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly rovněž na převodu práv k vymáhání úhrady na žalované žalobou požadované částky.

7. Z listin označených jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“ (bez jakékoliv bližší specifikace např. číselným označením) ze dne 12. 12. 2017 a ze dne 26. 4. 2018, listin označených jako„ standartní informace o spotřebitelském úvěru“ a„ obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]“ soud nezjistil, že by se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finančních prostředků ve výši a za podmínek specifikovaných v těchto listinách.

8. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 18. 11. 2021 včetně podacího lístku ze dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila, že z předchůdkyně žalobkyně bylo na společnost [právnická osoba] a následně na žalobkyni převedeno právo k vymáhání úhrady finančních prostředků ve výši 27 359,44 Kč, které předchůdkyni žalobkyně vzniklo na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, a to bez jakékoliv bližší specifikace této smlouvy o úvěru, ať již datem jejího uzavření, číselným označením či např. specifikací jejího obsahu.

9. Z dalších listinných důkazů, a to z listin označených jako„ Loan application info“, z listin označených jako„ potvrzení o provedených platbách“ či„ výpis z účtu“ a„ platební podmínky“, soud ve vztahu otázce aktivní věcné legitimace nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

10. Na základě provedených důkazů tak soud v rámci závěru o skutkovém stavu nemá za prokázané, že by z předchůdkyně žalobkyně bylo na společnost [právnická osoba] a následně z této společnosti na žalobkyni, převedeno právo domáhat se na žalované úhrady žalobou specifikované částky.

11. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ustanovením § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého je smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

12. Podle § 1879 o. z. podle kterého platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1882 odst. 1 o. z. platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k otázce postoupení pohledávky a jejího vlivu na aktivní legitimaci platí, že k řešení otázky, týkající se povinnosti soudu zkoumat platnost postoupení pohledávky, za situace, kdy bylo dovozeno, že postupitel postoupení pohledávky dlužníku neoznámil a postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokázal, jak vyžaduje ustanovení § 1882 odst. 1 o. z., je povinností soudu zabývat se otázkou platnosti postupní smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 23 Cdo 4283/2019).

15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že se aktivní legitimace žalobkyně nebyla v předmětném řízení prokázána.

16. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by předchůdkyně žalobkyně a společnost [právnická osoba] jako postupitelé oznámily žalované postoupení projednávané pohledávky na postupníka.

17. Rovněž nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by toto postoupení bylo žalobkyní jako postupníkem žalované prokázáno. Navíc prosté oznámení o postoupení pohledávky žalobkyně adresované žalované, neobsahující žádnou bližší specifikaci pohledávky za žalovanou, vyjma její výše, která navíc nebyla specifikována natolik, aby bylo zřejmě, zda se jedná o pohledávku totožnou s pohledávkou, jejíž úhrady se žalobkyně v předmětném řízení domáhá, bez dalších doplňujících informací a relevantních příloh, k prokázání postoupení nepostačuje.

18. V souladu s výše specifikovanou ustálenou judikaturou se však soudu nepodařila zjistit ani skutečnost, zda byla na žalobkyni jako na postupníka na základě žalobkyní předložených smluv o postoupení pohledávek skutečně převedena pohledávka vůči žalované vzniklá na základě v žalobě označené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 12. 12. 2017, (dále jen„ předmětná pohledávka“).

19. Předně je třeba uvést, že žalobkyně tvrdila, že smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a společností [právnická osoba], kterou měla být postoupena předmětná pohledávka, byla uzavřena dne 18. 12. 2019, a to ačkoliv z obsahu k důkazu předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem, včetně její přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek, (dále jen jako„ smlouva o postoupení pohledávky č. 1“), vyplynulo, že k podpisu této smlouvy předchůdkyní žalobkyně došlo dne 16. 12. 2019, zatímco společností [právnická osoba] až dne 27. 12. 2019. S ohledem na absenci jakékoliv bližší specifikace těchto smluv, jakož i bližší specifikaci okamžiku a způsobu sjednání jejího obsahu, tak není zřejmé, zda žalobkyní tvrzená smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne 18. 12. 2019, kterou měla být postoupena předmětná pohledávka a smlouva předložená k důkazu je skutečně smlouvou, na základě které mělo dojít k postoupení předmětné pohledávky.

20. Navíc z žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek č. 1 nelze s ohledem na absenci tvrzení žalobkyně a obsah shora uvedených relevantních důkazů zjistit, zda pohledávka označená jménem žalované v příloze této smlouvy, je skutečně předmětnou pohledávkou.

21. Dále je třeba uvést, že ve smlouvě o postoupení pohledávky č. 1 byl, jako okamžik kdy dojde k postoupení předmětných pohledávek z předchůdkyně žalobkyni na společnost [právnická osoba], sjednán okamžik úhrady ve smlouvě specifikované peněžní částky společností [právnická osoba] předchůdkyni žalobkyně. V předmětném řízení však nebylo žalobkyní ani tvrzeno, ani prokázáno, zda vůbec a kdy mělo k úhradě sjednané úplaty za předmětné pohledávky skutečně dojít.

22. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak má soud za to, že nejen, že v řízení nebylo prokázáno, zda smlouva na základě, které mělo dojít k postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na společnost [právnická osoba], je smlouvou, která byla žalobkyní k důkazu této skutečnosti soudu předložena, neboť jakékoliv její bližší označení absentuje a žalobkyní označený den, kdy měla být tato smlouva uzavřena, se liší od dat uvedených ve smlouvě o postoupení pohledávky č. 1, kdy jiný důkaz k prokázání okamžiku uzavření smlouvy nebyl žalobkyní navržen. Rovněž však nebyla prokázána ani skutečnost, že k postoupení v příloze této smlouvy označených pohledávek na společnost [právnická osoba] skutečně došlo a že předmětem postoupení byla projednávaná pohledávka, a to ačkoliv je právě zjištění a prokázání uvedených skutečností pro učinění závěru o aktivní legitimaci žalobkyně stěžejní. Pohledávky postoupené smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2019 totiž měly být následně ze společnosti [právnická osoba] jako postupitele postoupeny prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, včetně její přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek, (dále společně jako„ smlouva o postoupení pohledávek č. 2“), právě na žalobkyni jako postupníka.

23. Přestože tedy smlouva o postoupení pohledávek č. 2 byla, jak vyplynulo z provedených důkazů, v souladu s tvrzením žalobkyně, uzavřena dne 19. 12. 2019, z jejího obsahu vyplynulo, že předmětem této smlouvy měly být pohledávky, které byly postoupeny předchůdkyní žalobkyně na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a společností [právnická osoba] dne 16. 12. 2019. Jak již bylo popsáno výše z žalobkyní učiněných tvrzení (že předmětná pohledávka byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na společnost [právnická osoba] dne 18. 12. 2019) a předložených důkazů (kdy smlouva o postoupení pohledávek č. 1 byla předchůdkyní žalobkyně a společností [právnická osoba] podepsána dne 16. 12. 2019 a 27. 12. 2019, přičemž s ohledem na absenci prokázání úhrady v této smlouvě sjednané úplaty nebylo zjištěno k jakému datu a zda k postoupení předmětné pohledávky skutečně došlo), však nebylo zjištěno, zda společnost [právnická osoba] předmětnou pohledávkou, skutečně disponovala a byla oprávněna dále tuto pohledávku postoupit. Navíc ani ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2, resp. její přílohy, nelze s ohledem na absenci tvrzení žalobkyně a obsah shora uvedených relevantních důkazů zjistit, zda pohledávka označená jménem žalované v příloze této smlouvy, (kdy navíc výše této pohledávky se v příloze smlouvy o postoupení pohledávek č. 1 a č. 2 se liší) je skutečně předmětnou pohledávkou.

24. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí soudu, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje.

25. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla žalovaná procesně úspěšná, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.