23 C 139/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 464,38 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 13 464,38 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 464,38 Kč od 13. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 2. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13 464,38 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její předchůdkyně společnost právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, země, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 12. 12. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky v souhrnné výši 46 810 Kč. Žalovaná ačkoliv se tyto prostředky zavázala předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách vrátit, a to spolu s dohodnutým úrokem ve výši 8,05 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z čerpané částky, tuto svoji povinnost porušila a ve lhůtě splatnosti ke dni 12. 4. 2019 zůstala předchůdkyni žalobkyně dlužna částku ve výši 13 464,38 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2019 došlo k postoupení této pohledávky vůči žalované z předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ společnost právnická osoba“), a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 12. 2019 došlo k postoupení totožné pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne 15. 6. 2022 v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občasnký soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně, k čemuž na základě předložených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z listin označených jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a společnost právnická osoba písemně dohodly na postoupení práv k vymáhání úhrady finančních prostředků vymezených v „ datovém souboru“, kdy k „ úplnosti“ převodu mělo dojít okamžikem uhrazení dohodnuté úplaty společností právnická osoba předchůdkyni žalobkyně. Předmětná dohoda byla předchůdkyní žalobkyně podepsána dne 16. 12. 2019 a společností právnická osoba dne 27. 12. 2019. Z listin obsahujících seznam jmen osob, včetně jejich dalších identifikačních údajů a blíže nespecifikovaných číselných označení však soud nezjistil, zda se předchůdkyně žalobkyně a společnost právnická osoba dohodly rovněž na převodu práv k vymáhání úhrady na žalované žalobou požadované částky.

6. Z listin označených jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ soud zjistil, že se společnost právnická osoba a žalobkyně dne 19. 12. 2019 písemně dohodly na převodu práv k vymáhání úhrady finančních prostředků (přičemž uvedená práva měla společnost právnická osoba sama získat od předchůdkyně žalobkyně dne 16. 12. 2019) vymezených v „ datovém souboru“. Z listin obsahujících seznam jmen osob, včetně jejich dalších identifikačních údajů a blíže nespecifikovaných číselných označení však soud nezjistil, zda se společnost právnická osoba a žalobkyně dohodly rovněž na převodu práv k vymáhání úhrady na žalované žalobou požadované částky.

7. Z listin označených jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“ (bez jakékoliv bližší specifikace např. číselným označením) ze dne 12. 12. 2017 a ze dne 26. 4. 2018, listin označených jako„ standartní informace o spotřebitelském úvěru“ a„ obchodní podmínky společnosti právnická osoba“ soud nezjistil, že by se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finančních prostředků ve výši a za podmínek specifikovaných v těchto listinách.

8. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 18. 11. 2021 včetně podacího lístku ze dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila, že z předchůdkyně žalobkyně bylo na společnost právnická osoba a následně na žalobkyni převedeno právo k vymáhání úhrady finančních prostředků ve výši 27 359,44 Kč, které předchůdkyni žalobkyně vzniklo na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, a to bez jakékoliv bližší specifikace této smlouvy o úvěru, ať již datem jejího uzavření, číselným označením či např. specifikací jejího obsahu.

9. Z dalších listinných důkazů, a to z listin označených jako„ Loan application info“, z listin označených jako„ potvrzení o provedených platbách“ či„ výpis z účtu“ a„ platební podmínky“, soud ve vztahu otázce aktivní věcné legitimace nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

10. Na základě provedených důkazů tak soud v rámci závěru o skutkovém stavu nemá za prokázané, že by z předchůdkyně žalobkyně bylo na společnost právnická osoba a následně z této společnosti na žalobkyni, převedeno právo domáhat se na žalované úhrady žalobou specifikované částky.

11. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ustanovením § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého je smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

12. Podle § 1879 o. z. podle kterého platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1882 odst. 1 o. z. platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k otázce postoupení pohledávky a jejího vlivu na aktivní legitimaci platí, že k řešení otázky, týkající se povinnosti soudu zkoumat platnost postoupení pohledávky, za situace, kdy bylo dovozeno, že postupitel postoupení pohledávky dlužníku neoznámil a postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokázal, jak vyžaduje ustanovení § 1882 odst. 1 o. z., je povinností soudu zabývat se otázkou platnosti postupní smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 23 Cdo 4283/2019).

15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že se aktivní legitimace žalobkyně nebyla v předmětném řízení prokázána.

16. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by předchůdkyně žalobkyně a společnost právnická osoba jako postupitelé oznámily žalované postoupení projednávané pohledávky na postupníka.

17. Rovněž nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by toto postoupení bylo žalobkyní jako postupníkem žalované prokázáno. Navíc prosté oznámení o postoupení pohledávky žalobkyně adresované žalované, neobsahující žádnou bližší specifikaci pohledávky za žalovanou, vyjma její výše, která navíc nebyla specifikována natolik, aby bylo zřejmě, zda se jedná o pohledávku totožnou s pohledávkou, jejíž úhrady se žalobkyně v předmětném řízení domáhá, bez dalších doplňujících informací a relevantních příloh, k prokázání postoupení nepostačuje.

18. V souladu s výše specifikovanou ustálenou judikaturou se však soudu nepodařila zjistit ani skutečnost, zda byla na žalobkyni jako na postupníka na základě žalobkyní předložených smluv o postoupení pohledávek skutečně převedena pohledávka vůči žalované vzniklá na základě v žalobě označené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 12. 12. 2017, (dále jen„ předmětná pohledávka“).

19. Předně je třeba uvést, že žalobkyně tvrdila, že smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba, kterou měla být postoupena předmětná pohledávka, byla uzavřena dne 18. 12. 2019, a to ačkoliv z obsahu k důkazu předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a společností právnická osoba jako postupníkem, včetně její přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek, (dále jen jako„ smlouva o postoupení pohledávky č. 1“), vyplynulo, že k podpisu této smlouvy předchůdkyní žalobkyně došlo dne 16. 12. 2019, zatímco společností právnická osoba až dne 27. 12. 2019. S ohledem na absenci jakékoliv bližší specifikace těchto smluv, jakož i bližší specifikaci okamžiku a způsobu sjednání jejího obsahu, tak není zřejmé, zda žalobkyní tvrzená smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne 18. 12. 2019, kterou měla být postoupena předmětná pohledávka a smlouva předložená k důkazu je skutečně smlouvou, na základě které mělo dojít k postoupení předmětné pohledávky.

20. Navíc z žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek č. 1 nelze s ohledem na absenci tvrzení žalobkyně a obsah shora uvedených relevantních důkazů zjistit, zda pohledávka označená jménem žalované v příloze této smlouvy, je skutečně předmětnou pohledávkou.

21. Dále je třeba uvést, že ve smlouvě o postoupení pohledávky č. 1 byl, jako okamžik kdy dojde k postoupení předmětných pohledávek z předchůdkyně žalobkyni na společnost právnická osoba, sjednán okamžik úhrady ve smlouvě specifikované peněžní částky společností právnická osoba předchůdkyni žalobkyně. V předmětném řízení však nebylo žalobkyní ani tvrzeno, ani prokázáno, zda vůbec a kdy mělo k úhradě sjednané úplaty za předmětné pohledávky skutečně dojít.

22. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak má soud za to, že nejen, že v řízení nebylo prokázáno, zda smlouva na základě, které mělo dojít k postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba, je smlouvou, která byla žalobkyní k důkazu této skutečnosti soudu předložena, neboť jakékoliv její bližší označení absentuje a žalobkyní označený den, kdy měla být tato smlouva uzavřena, se liší od dat uvedených ve smlouvě o postoupení pohledávky č. 1, kdy jiný důkaz k prokázání okamžiku uzavření smlouvy nebyl žalobkyní navržen. Rovněž však nebyla prokázána ani skutečnost, že k postoupení v příloze této smlouvy označených pohledávek na společnost právnická osoba skutečně došlo a že předmětem postoupení byla projednávaná pohledávka, a to ačkoliv je právě zjištění a prokázání uvedených skutečností pro učinění závěru o aktivní legitimaci žalobkyně stěžejní. Pohledávky postoupené smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2019 totiž měly být následně ze společnosti právnická osoba jako postupitele postoupeny prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, včetně její přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek, (dále společně jako„ smlouva o postoupení pohledávek č. 2“), právě na žalobkyni jako postupníka.

23. Přestože tedy smlouva o postoupení pohledávek č. 2 byla, jak vyplynulo z provedených důkazů, v souladu s tvrzením žalobkyně, uzavřena dne 19. 12. 2019, z jejího obsahu vyplynulo, že předmětem této smlouvy měly být pohledávky, které byly postoupeny předchůdkyní žalobkyně na společnost právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba dne 16. 12. 2019. Jak již bylo popsáno výše z žalobkyní učiněných tvrzení (že předmětná pohledávka byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba dne 18. 12. 2019) a předložených důkazů (kdy smlouva o postoupení pohledávek č. 1 byla předchůdkyní žalobkyně a společností právnická osoba podepsána dne 16. 12. 2019 a 27. 12. 2019, přičemž s ohledem na absenci prokázání úhrady v této smlouvě sjednané úplaty nebylo zjištěno k jakému datu a zda k postoupení předmětné pohledávky skutečně došlo), však nebylo zjištěno, zda společnost právnická osoba předmětnou pohledávkou, skutečně disponovala a byla oprávněna dále tuto pohledávku postoupit. Navíc ani ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2, resp. její přílohy, nelze s ohledem na absenci tvrzení žalobkyně a obsah shora uvedených relevantních důkazů zjistit, zda pohledávka označená jménem žalované v příloze této smlouvy, (kdy navíc výše této pohledávky se v příloze smlouvy o postoupení pohledávek č. 1 a č. 2 se liší) je skutečně předmětnou pohledávkou.

24. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí soudu, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje.

25. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla žalovaná procesně úspěšná, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.