23 C 157/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl soudkyní Mgr. Janou Zálišovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 27 990 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 990 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši 27 990 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel se žalovanou kupní smlouvu na výrobek Kettler Omnibus 300 za částku 27 990 Kč. Dne 14. 1. 2025 uplatnil v prodloužené nadstandardní tříleté záruce reklamaci vady spočívající v korozi nerezových ližin. Žalovaná reklamaci přijala, neodmítla ji, a dokonce uznala odpovědnost, když telefonicky přislíbila výměnu vadné části. K této výměně však nedošlo. Lhůta pro vyřízení reklamace marně uplynula 13. 2. 2025. Dne 21. 2. 2025 proto žalobce od smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznává. Předmětná reklamovaná vada nebyla způsobena výrobní nebo jinou vadou, za kterou by nesla žalovaná odpovědnost. Byla způsobena nedostatečnou, resp. zanedbanou údržbou v rozporu s pokyny výrobce. Žalovaná reklamaci přijala k posouzení a na základě fotografie zaslané žalobcem vyhodnotila, že vada nevznikla z titulu výrobní či materiálové vady, ale byla způsobena agresivním potem a vlhkostí, což potvrzuje absenci pravidelného otírání trenažéru po každém použití. Opakovaně kontaktovali paní , jméno FO, a následně jí dne 3. 2. 2025 informovali o skutečnosti, že reklamovaná vada není předmětem záruky. Přesto jí ale nabídli bezplatnou výměru předmětných konstrukčních prvků s tím, že je zašlou poštou. , jméno FO, preferovala výměnu prostřednictvím techniků žalované. Dohodli se, že se ve , obec, zastaví a výměnu provedou. Tato nabídka byla učiněna z důvodu nadstandardního zákaznického přístupu a nikoli z titulu uznání reklamace jako záruční. Dne 21. 2. 2025 se chtěli s paní , jméno FO, telefonicky domluvit, hovor převzal žalobce a odmítl jakoukoliv další komunikaci. Následně zaslal odstoupení. Navrhuje žalobu zamítnout.

3. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že dne , datum, bylo u Krajského soudu v , obec, pod sp. zn. , spisová značka, zahájeno vůči žalované insolvenční řízení.

4. Soud ve věci nařídil dvě jednání, a to 19. 3. 2026 a 13. 5. 2026. Ke dni vyhlášení rozhodnutí nebylo rozhodnuto o úpadku žalované (č.l. 76). Žalobce se z důvodu značné vzdálenosti a z důvodu zahájeného insolvenčního řízení vůči žalované z jednání omluvil, žalovaná se k oběma jednáním dostavila.

5. Z předložených listin a tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.Z objednávky č. , anonymizováno, ze dne 16. 1. 2022 bylo zjištěno, že si žalobce u žalované objednal výrobek Kettler Omnium 300 za kupní cenu 27 990 Kč.Z faktury č. , anonymizováno, ze dne 20. 1. 2022 vyplývá kupní cena stroje ve výši 27 990 Kč.Z e-mailové zprávy ze dne 14. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil u žalované reklamaci závady s popisem „Začala reznout část, po které se kloužou nášlapy“. Žalovaná uplatněné reklamaci přidělila číslo , Anonymizováno, s tím, že mají vyčkat na zavolání přiděleného technika.Na černobílé fotografii je zachycena reklamovaná vada.Ze záznamu „Potvrzení přijetí objednávky“ vyplývají jednotlivé kroky žalované, jak uplatněnou reklamaci řešila. Jedná se o interní záznam žalované.Z oznámení o odstoupení od kupní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce dne 21. 2. 2025 odstoupil od kupní smlouvy a žádal vrácení kupní ceny. Důvodem odstoupení bylo nevyřízení reklamace ve stanovené lhůtě. Oznámení bylo žalované doručeno do její datové schránky dne 21. 2. 2025.Z urgence po uplynutí lhůty ze dne 11. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobce urgoval vrácení kupní ceny. Urgence byla žalované doručena do datové schránky dne 11. 3. 2025.Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 18. 3. 2025 vyplývá, že žalobce vyzval opětovně žalovanou k úhradě kupní ceny. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 19. 3. 2025.

6. Po právní stránce soud takto zjištěný skutkový stav hodnotil za použití níže uvedených právních předpisů:Dle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) lze od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.Dle § 2002 o.z. (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.Dle § 19 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, (3) Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena a spotřebitel o tom musí být informován nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. (4) Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 3 může spotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu. (5) Prodávající je povinen vydat spotřebiteli potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy, a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.

7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobce zakoupil u žalované výrobek za cenu 27 990 Kč, že dne 14. 1. 2025 u žalované uplatnil reklamaci vady tohoto výrobku a že následně dne 21. 2. 2025 od kupní smlouvy odstoupil.

8. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaná reklamaci žalobce vyřídila řádně a včas, a tedy zda žalobce byl oprávněn od smlouvy odstoupit. Žalovaná tvrdila, že reklamace byla vyřízena, resp. že byla zákazníkovi sdělena informace o jejím neuznání a současně mu byla nabídnuta výměna dílu.

9. K prokázání těchto tvrzení žalovaná předložila interní záznam zachycující její vlastní postup při vyřizování reklamace, včetně uvedení dat telefonických kontaktů a tvrzeného obsahu komunikace se žalobcem. Tento záznam však představuje toliko jednostranný interní dokument žalované, který není podepsán, není potvrzen žalobcem a neobsahuje žádný prokazatelný výstup směrem ke spotřebiteli.

10. Takový dokument sám o sobě neprokazuje, že reklamace byla skutečně vyřízena, ani že byl žalobce o způsobu jejího vyřízení řádně a včas vyrozuměn, neboť postrádá jakýkoli objektivní prvek potvrzující komunikaci vůči spotřebiteli. Za této situace soud konstatuje, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, že reklamace žalobce byla vyřízena řádně a včas a že žalobce byl o způsobu jejího vyřízení ve lhůtě informován.

11. Soud přitom přihlédl k tomu, že podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, má prodávající povinnost při vyřízení reklamace vydat spotřebiteli potvrzení o datu a způsobu jejího vyřízení, včetně případného odůvodnění zamítnutí reklamace. Právě tento doklad představuje standardní a zákonem předpokládaný prostředek, jímž prodávající prokazuje, že reklamace byla řádně a včas vyřízena a že spotřebitel byl o výsledku vyřízení informován. Nevydání tohoto potvrzení proto nelze klást k tíži spotřebitele, nýbrž výlučně prodávajícímu, který nese důkazní břemeno o řádném vyřízení reklamace.

12. V projednávané věci však žalovaná takové potvrzení nevydala, resp. netvrdila ani neprokázala jeho existenci. Předložený interní záznam žalované tuto povinnost nenahrazuje, neboť nejde o doklad o vyřízení reklamace ve vztahu ke spotřebiteli, ale pouze o interní evidenci postupu žalované, která neprokazuje, že by výsledek reklamace byl žalobci skutečně oznámen.

13. Za daného stavu dokazování soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná reklamaci žalobce ve lhůtě 30 dnů vyřídila, resp. že by žalobce o způsobu jejího vyřízení v této lhůtě jakkoli prokazatelně vyrozuměla. Vyřízení reklamace musí být spotřebiteli nejen učiněno, ale také mu musí být prokazatelným způsobem oznámeno. Je proto nutno vycházet z toho, že reklamace vyřízena nebyla, a došlo tak k podstatnému porušení smlouvy ze strany žalované.

14. Na základě shora uvedeného soud uvádí, že za této situace byl žalobce oprávněn od kupní smlouvy odstoupit, přičemž odstoupením od smlouvy se závazek od počátku ruší a účastníci jsou povinni si vrátit poskytnutá plnění. Nárok žalobce na vrácení kupní ceny proto soud shledal důvodným a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, sepis žaloby, účast při prvním setkání se zapsaným mediátorem nařízeném soudem). Jiné náklady žalobce nevyúčtoval, z jednání byl omluven. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.