23 C 165/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 3 308 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 308 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 008 Kč od 11. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 3 008 Kč s příslušenstvím z důvodu nesplnění povinnosti žalované uhradit žalobkyni příspěvek (za období do 31. 3. 2024) podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla“) a (za období od 1. 4. 2024) podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalovaná byla v období od 4. 3. 2024 do 6. 5. 2024 evidována v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad od 1 350 m3 do 1 850 cm3 včetně, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , a neměla ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jejího provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalované písemnou výzvu, která byla dodána do její dispoziční sféry dne 2. 7. 2024, obsahující údaje o registrační značce, VIN a čísle technického průkazu výše uvedeného automobilu, jakož i popis důvodů vzniku práva na příspěvek, poučení žalované o jejích právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 4. 3. 2024 do 6. 5. 2024, tj. za 64 dní při denní sazbě 47 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalované ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaná neuhradí požadovaný příspěvek. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku žalobou nárokované peněžní prostředky uhradila či uvedla okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, zpochybnila správnost vyúčtování tohoto příspěvku, stejně tak jako že by rozporovala skutečnost, že nárokované peněžní prostředky žalobkyni dosud nebyly uhrazeny.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaná neměla u shora specifikovaného tuzemského vozidla [§ 2 písm. b) zákona o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla a § 2 odst. 1 písm. a) bod 1. a 2. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla], kterého byla žalovaná v rozhodné době provozovatelem [§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla a § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích], sjednáno od 4. 3. 2024 do 6. 5. 2024 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, a to ačkoliv k tomu byla povinna [§ 1 odst. 2 zákona o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla a § 6 odst. 1 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla]. Žalované tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovanou do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla a § 46 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 47 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději do 2. 9. 2024. Splatnost byla stanovena uplynutím lhůty 60 dnů od dodání shora specifikované výzvy do faktické dispozice žalované (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Žalovaná však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradila. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 4. 3. 2024 do 6. 5. 2024 vzniklo právo požadovat na žalované úhradu příspěvku v sazbě 47 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 3 308 Kč [§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.; § 45 odst. 3, 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 5 odst. 1 písm. o) a § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.]. Jelikož žalovaná uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 12,75 % ročně z částky 3 008 Kč od 11. 9. 2024 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

6. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 308 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.