23 C 175/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Zálišovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 752,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 752,68 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 503,70 Kč za období od 4. 8. 2025 do 16. 3. 2026, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 497,41 Kč za období od 4. 8. 2025 do 16. 3. 2026, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 20 927 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 927 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 953 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 227 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. 3703-126391/0710 pod variabilním symbolem 2311017526.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 752,68 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 2. 2024.

2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne datum zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 23 210 Kč. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 754 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,49 % ročně, RPSN činilo 27,34 %. V čl. 7.1 smlouvy ve spojení s ceníkem byly sjednány poplatky za pojištění ve výši 66 Kč, v čl. 8 pak sankce v případě porušení smlouvy. V části 2.2 ceníku jsou uvedeny náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč za 10 dnů v prodlení. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a dopisem ze dne 2. 7. 2025 byl vyzván k úhradě s upozorněním na možné zesplatnění dluhu. Dopisem ze dne 3. 8. 2025 došlo k zesplatnění celého dluhu žalobkyní. Průběh splácení úvěru vyplývá z doložené historie úvěru a výpisů žalovaného. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě předžalobní výzvou právní zástupkyně ze dne 19. 3. 2026. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 20 927 Kč, poplatků ve výši 1 825,68 Kč za pojištění a náklady spojené s prodlením, smluvního úroku částečně kapitalizovaného v částce 1 503,70 Kč a úroku z prodlení částečně kapitalizovaného v částce 1 497,41 Kč.

5. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného a kontrolou na základě příchozích transakcí na účet klienta vedeného u žalobkyně byl zjištěn příjem 22 781 Kč, výpisy byly doloženy. Dále kontrolou insolvenčního rejstříku u žalovaného i jeho zaměstnavatele, informací z registru CBCB a interní evidence žalobkyně, žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet, přičemž výše splátky činila 754 Kč. Žalovaný však úvěr, úroky a poplatky za sjednané služby v uvedeném rozsahu neuhradil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 16. 3. 2026 v částce 1 497,41 Kč. Dále mu vznikla krom jistiny povinnost uhradit úroky z úvěru, žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 16. 3. 2026 v částce 1 503,70 Kč, následně požadované ve výši stanovené v ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a poplatky ve výši 1 825,68 Kč.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 953 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 138 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 752,68 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož bylo nutné prověřit, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 227 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 1138 Kč a dosud bylo zaplaceno 911 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím lze se domáhat jejího splnění výkonem soudního rozhodnutí nebo exekucí.