23 C 187/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl soudkyní Mgr. Janou Zálišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 22 262 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 8 670 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 13 592 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 040,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 633,04 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 756,68 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 086,68 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 218 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. 3703-126391/0710 pod variabilním symbolem 2311018726.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení celkové částky ve výši 22 262 Kč s příslušenstvím, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 316,15 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 440,53 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 548 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 285,89 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 671,43 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, úroku vyčísleného od 17. 7. 2025 do 24. 11. 2025 z dlužné jistiny ve výši 633,04 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 24. 11. 2025 ve výši 1 040,96 Kč. Žalobkyně dále požadovala úroky z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 316,15 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 756,68 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že společnost právnická osoba, IČ IČO, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno (dále jen „smlouva“), podle které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle tohoto úvěru uhradit sjednané paušální ceny za plnění a služby ve výši 8 592 Kč. Celková částka 28 592 Kč byla splatná ve 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 16. 7. 2025. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná úvěr řádně nesplácela, uhradila pouze dne 21. 5. 2024 částku 1 330 Kč, a dluží z něj částku 22 262 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně dále uvedla, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 nastoupila do práv původního věřitele.

2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaná zavázala uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 8 592 Kč, jenž představuje úrok ve výši 507 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 1 800 Kč. Celková částka 18 592 Kč měla být uhrazena ve 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 8 %, RPSN 272,44 %. Ze smlouvy dále vyplývá, že v případě prodlení dlužníka s úhradou je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, ohledně níž je v prodlení. Z přehledu plateb pak vyplývá, že žalovaná uhradila dne 21. 5. 2024 částku 1 330 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vstoupila do práv a povinností ohledně pohledávek za žalovanou s účinností ke dni 10. 12. 2025. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dne 6. 1. 2026. Žalovaná byla vyzvána k úhradě právním zástupcem žalobkyně dne 9. 3. 2026 s úhradou do 24. 3. 2026. Výzva byla zaslána doporučeně téhož dne.

5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.

7. Dle ustanovení § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy označené jako smlouva o úvěru a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z., a to právě s ohledem na jednání původního věřitele a zásadu dobrých mravů. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, za který se zavázala žalovaná uhradit souhrnný poplatek ve výši 8 592 Kč. Soud proto posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům, a dospěl k závěru, že tomu tak je, neboť výše sjednaného poplatku je zcela nepřiměřená – činí téměř 85 % poskytnutých peněžních prostředků. Navíc smlouva obsahuje řadu dalších sankčních opatření, která jsou ve značném nepoměru k zajišťovaným skutečnostem (např. poplatek 750 Kč za odeslání každé upomínky, přičemž náklady tvoří 250 Kč a zbytek je smluvní pokuta, či poplatek 1 500 Kč za oznámení dlužníku, že jeho pohledávka byla postoupena inkasnímu pracovníkovi, a další). Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Tento úrok se pohybuje v průměru do 10 %. V posuzovaných případech cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnných plateb uvedených ve smlouvě výrazně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy, přičemž jednotlivá ujednání smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit. Je zřejmé, že bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytl. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., neboť se příčí dobrým mravům.

14. Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, nezabýval se podrobně tím, zda předchůdce žalobkyně řádně zkoumal úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru tak, jak vyžaduje zákon o spotřebitelském úvěru. K výzvě soudu byly doloženy pracovní smlouva, výplatní pásky a žádost o úvěr.

15. Jelikož nelze aplikovat ustanovení § 2395 o.z. o úvěru pro absolutní neplatnost smlouvy a bylo prokázáno, že původní věřitel, společnost právnická osoba poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).

16. Soud zjistil, že z částky 10 000 Kč uhradila žalovaná celkem 1 330 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy mohla žalobkyně započíst plnění v této výši pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z půjčky zbývá k úhradě 8 670 Kč. Tato částka byla žalobkyni přiznána. Pokud jde o úrok z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, vychází soud z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2026, která jí byla zaslána doporučeně téhož dne. Za běžného chodu věcí lze předpokládat, že se písemnost dostala do dispozice žalované v následujících třech dnech, tj. do 12. 3. 2026, žalobkyně poskytla žalované lhůtu k úhradě do 24. 3. 2026. Od 25. 3. 2026 má tak žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro zaplacení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal. Žalovaná, která měla ve věci převážný úspěch (žalobkyně uspěla jen v částce 8 670 Kč z požadovaných 22 262 Kč), žádné náklady řízení neuplatňovala a ani jí žádné náklady v řízení nevznikly, kdy po celou dobu řízení zůstala pasivní.

18. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož byly pochybnosti o nárocích žalobkyně, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 218 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 1 092 Kč (z žalované částky bez úroku, tj. z 21 830 Kč) a dosud bylo zaplaceno 874 Kč. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí, nebo exekuce.