23 C 191/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 804 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 804 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 425 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 305 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 207 Kč od 31. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 207 Kč od 3. 10. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 207 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 207 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 207 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 207 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 207 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 625 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala úhrady částky 10 804 Kč s příslušenstvím, a to jako neuhrazených splátek a zbývajících částí kupních cen za zařízení SET TOP BOX a MODEM, které byl žalovaný žalobkyni povinen uhradit na základě kupních smluv uzavřených dne , datum, a , datum, , jakož i za žalobkyní žalovanému poskytnutých a neuhrazených služeb , Anonymizováno, a volání na , Anonymizováno, linky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z listin nadepsaných „Dodatek ke smlouvě“, „Všeobecné podmínky poskytování služeb“ a „Ceník volitelných služeb“ soud zjistil, že se žalobkyně a žalovaný se dne , datum, , , datum, a , datum, písemně (mimo jiné) dohodli, že žalobkyně bude po předem nespecifikovanou dobu poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a souvisejí či obdobné služby (např. , Anonymizováno, , volání na tzv. , Anonymizováno, ) a žalovaný za ně bude řádně a včas (nejpozději do 22 kalendářních dnů od konce příslušného zúčtovacího období) platit v souladu s dohodu účastníků žalobkyní vyúčtovanou cenu. Dále se účastníci dohodli, že žalobkyně odevzdá žalovanému dvě zařízení set-top-box a zařízení modem, (dále jen „koncová zařízení“), včetně závazku žalobkyně, že umožní, aby koncová zařízení žalovanému patřila, kdy naproti tomu se žalovaný zavázal koncová zařízení převzít a zaplatit za ně žalobkyni cenu za jednotlivé koncové zařízení ve výši 4 140 Kč, a to konkrétně po 69 Kč měsíčně (nejpozději však do 22 kalendářních dnů od konce příslušného zúčtovacího období). Pro případ porušení povinností žalovaného hradit řádně a včas sjednanou, byť dílčí cenu za koncová zařízení byla mezi žalobkyní a žalovaným ujednána možnost požadovat úhradu cen koncových zařízení v celém jejich rozsahu.

4. Z listin nadepsaných „Doručování faktur“, „Příchozí a odchozí komunikace“, „Rozpis vyúčtování služeb“, „Vyúčtování – daňový doklad“, „Zrušení poskytování služeb“, „Přehled neuhrazených faktur ke dni 31. 8. 2023“, „Pokus o smír“, „Výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka“ a „Dodejka“ soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím vyúčtování vyzvala nejpozději do 30. 6. 2023 za zúčtovací období od 8. 5. 2023 do 7. 6. 2023 žalovaného k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, částky v souhrnné výši 98 Kč jako ceny za žalobkyní poskytnutou službu , Anonymizováno, a částky ve výši 120 Kč za žalobkyní poskytnutou službu , Anonymizováno, linek, dále nejpozději do 31. 7. 2023 za zúčtovací období od 8. 6. 2023 do 7. 7. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení a částky v souhrnné výši 98 Kč jako ceny žalobkyní poskytnutou službu , Anonymizováno, , dále nejpozději do 30. 8. 2023 za zúčtovací období od 8. 7. 2023 do 7. 8. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 2. 10. 2023 za zúčtovací období od 8. 8. 2023 do 7. 9. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 30. 10. 2023 za zúčtovací období od 8. 9. 2023 do 7. 10. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 30. 11. 2023 za zúčtovací období od 8. 10. 2023 do 7. 11. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 2. 1. 2024 za zúčtovací období od 8. 11. 2023 do 7. 12. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 30. 1. 2024 za zúčtovací období od 8. 12. 2023 do 7. 1. 2024 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 1. 3. 2024 za zúčtovací období od 8. 1. 2024 do 7. 2. 2024 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení. S ohledem na skutečnost, že uvedené dílčí ceny nebyly žalovaným žalobkyni řádně a včas uhrazeny, žalobkyně žalovaného vyjma již uvedených dílčích cen vyzvala (ve zúčtovacím období od 8. 2. 2024 do 7. 3. 2024) k úhradě souhrnu zbývajících dosud neuhrazených cen za koncová zařízení v souhrnné výši 8 625 Kč, a to do 2. 4. 2024. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni na žalobou vznesené nároky cokoliv uhradil.

5. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

6. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1931 o. z. platí, že byloli ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřená mezi účastníky sice podléhá zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o další žalobkyní poskytované služby jako např. , Anonymizováno, či , Anonymizováno, linky nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně neuhrazených kupních cen koncových zařízení, kdy již s ohledem na samotnou definici „elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout.

8. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní (§ 2079 a násl. o. z.), tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících [§ 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích] včetně již zmiňované nepojmenované smlouvy (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby, jakož i odevzdat žalovanému koncová zařízení a umožnit mu převedení vlastnictví k těmto zařízením. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek koncová zařízení převzít a zaplatit za ně sjednané kupní ceny. Pro případ porušení předmětných povinností žalovaného byla mezi účastníky sjednána možnost žalobkyně požadovat úhradu celých kupních cen koncových zařízení. Z citované právní úpravy a zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni splátky kupních cen za koncová zařízení v souhrnné výši 270 Kč ve lhůtě splatnosti do 30. 6. 2023, 31. 7. 2023, 30. 8. 2023, 2. 10. 2023, 30. 10. 2023, 30. 11. 2023, 2. 1. 2024, 30. 1. 2024 a 1. 3. 2024 nesplnil (§ 1958 odst. 1 o. z.). V důsledku porušení této povinnosti byl v souladu se smluvním ujednáním účastníků žalovaný vyzván k úhradě zbývajících částí kupních cen za koncová zařízení v souhrnné výši 8 625 Kč se splatností do 2. 4. 2024 (§ 1931 o. z., § 1958 o. z.). Ani tuto svoji povinnost však žalovaný nesplnil. V neposlední řadě žalovaný neuhradil ani žalobkyní poskytnuté služby , Anonymizováno, a , Anonymizováno, linky v ceně v souhrnné výši 218 Kč se splatností do 30. 6. 2023 a v ceně v souhrnné výši 98 Kč se splatností do 31. 7. 2023 (§ 1958 o. z.). Na základě všech shora uvedených skutečností tak soud zavázal žalovaného k úhradě částky 10 804 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 425 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 305 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 207 Kč od 31. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 207 Kč od 3. 10. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 207 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 207 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 207 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 207 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 207 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 625 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

9. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.