23 C 192/2022
č. j. 23 C 192/2022-22
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 1 § 2 § 4
- Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 205/1999 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 570 § 1958 § 1968 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 230 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 930 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 8 230 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný řádně a včas neuhradil žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listinných důkazů a sdělení [stát. instituce], učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.
4. Žalovaný byl v období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 m3 do 2 500 m3 včetně, [registrační značka], VIN [anonymizováno] a neměl ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění byl žalovaný písemnou výzvou žalobkyně ze dne 16. 9. 2020, která mu došla dne 17. 9. 2020, obsahující údaje o registrační značce výše uvedeného automobilu, VIN, čísle technického průkazu, jakož i údaje o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, vyzván k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tj. za 122 dní při denní sazbě 65 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaný neuhradí požadovaný příspěvek. Žalovaný však požadovaný příspěvek žalobkyni neuhradil a neučinil tak ani přes další upomínky žalobkyně a předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně. Žalovaný tak nejen že doposud žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ale neuvedl ani okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, nezpochybnil správnost vyúčtování dlužné částky vzniklé z důvodu neuhrazení tohoto příspěvku, stejně tak jako nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena.
5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého se tuzemským vozidlem rozumí vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě tuzemského vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 m3 do 2 500 m3 včetně 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 7 tohoto zákona. Uvedená výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] [anonymizována dvě slova] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] [anonymizována dvě slova] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] u soudu. Podle § 513 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 570 zákona o. z., právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. platí dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaný neměl u shora specifikovaného tuzemského vozidla (§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kterého byl žalovaný v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem (§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), sjednáno od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, a to ačkoliv k tomu byl povinen (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději do 17. 11. 2020 (§ 570 o. z. a § 1958 o. z.). Žalovaný však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradil. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvku v sazbě 65 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 8 230 Kč (§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Jelikož žalovaný uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 930 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení (podle § 1968 o. z. a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb).
7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 7 930 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.