23 C 204/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 49 943,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 000 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do zaplacení částky 15 943,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 943,68 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a z částky 49 943,68 Kč od 8. 1. 2025 do 20. 2. 2025.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 683 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalované úhrady částky 49 943,68 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne , datum, prostřednictvím internetových stránek předchůdkyně žalobkyně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši 49 943,68 Kč, které se předchůdkyni žalobkyně zavázala vrátit nejpozději do 7. 1. 2025. Úvěruschopnost žalované předchůdkyně žalobkyně prověřila výpočtem rozdílu mezi doloženými příjmy a výdaji s ponecháním peněžní rezervy minimálně ve výši 4 860 Kč, jakož i prostřednictvím údajů zjištěních lustrací relevantních databází. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti ani kdykoliv poté i přes opakované písemné výzvy na žalobou vznesený nárok ničeho neuhradila. V neposlední řadě žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi ní a předchůdkyní žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující dílčí skutkové závěry.

4. Z elektronických dokumentů nadepsaných , právnická osoba, úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v české republice uzavřená s klientem dne , datum, “, „Standardní informace o spotřebitelském úvěru“, „, právnická osoba, – Standardní podmínky Úvěrové smlouvy vztahující se na Klienty v České republice“ a „Loan application info“, soud zjistil, že byl vypracován písemný návrh dohody (mimo jiné) o dočasném poskytnutí peněžních prostředků v souhrnné výši až 34 000 Kč předchůdkyní žalobkyně žalované, které měla žalovaná předchůdkyni žalobkyně do v tomto návrhu v podrobnostech specifikovaného termínu a v tomto návrhu specifikovaným způsobem vrátit a navíc předchůdkyni žalobkyně uhradit peněžní prostředky ve výši 146,949 % v ročně z poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků.

5. Z elektronických dokumentů nadepsaných „Data from Ledger“, „External_payout“ a z listiny nadepsané „Žádost o součinnost“ soud zjistil, že dne 13. 9. 2024 předchůdkyně žalobkyně převedla ve prospěch bankovního účtu žalované peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč.

6. Z listiny nadepsané „Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek“, z elektronického dokumentu nadepsaného „Dodatek č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27.01.2020“ včetně jeho příloh, z listin nadepsaných „Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ a „Sledování zásilek“ a z elektronického dokumentu nadepsaného „Podací lístek – DopisOnline“, soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně před podáním žaloby dohodly na převedení práva domáhat se úhrady žalobou projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž písemné oznámení o této skutečnosti bylo dodáno do dispoziční sféry žalované dne 17. 2. 2025, a to společně s výzvou k úhradě (mimo jiné) žalobou vzneseného nároku do tří dnů.

7. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné v projednávané věci.

8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

9. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 551 o. z. platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

12. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

13. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

21. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že ačkoliv byl vypracován písemný návrh smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., který byl zároveň návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o. z.), v řízení však nebyla, vzdor zákonné důkazní povinnosti žalobkyně, prokázána vůle žalované uzavřít s žalobkyní jí tvrzenou úvěrovou smlouvu (§ 551 o. z.).

22. K uvedenému tvrzení žalobkyně totiž nebyl označen ani předložen žádný jiný důkaz než elektronický dokument obsahující písemné znění návrhu tvrzené úvěrové smlouvy. Soud tak má za to, že na konečnost a vážnost vůle žalované k uzavření úvěrové smlouvy o žalobkyní tvrzeném obsahu nelze usuzovat pouze ze samostatné existence návrhu takového smlouvy.

23. Soud dále připomíná, že následkem nesplnění povinnosti důkazní je zásadně stav objektivní nejistoty o existenci výše uvedeného (a pro úspěch ve věci zcela stěžejního) skutkového tvrzení vztahujícího se k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

24. V souladu se shora popsanými závěry soudu, jakož i s ustanovením § 2991 odst. 1, 2 o. z., soud dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná jsou si povinny vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu poskytly, a proto [s ohledem na postoupení předmětné pohledávky za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.)] vzniklo žalobkyni právo na vrácení předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 34 000 Kč, se splatností do 20. 2. 2025 (§ 1958 o. z.).

25. V kontextu všech shora uvedených skutečností tak soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 34 000 Kč spolu s úrokem z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 12 % ročně z částky 34 000 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšné žalované v částce 1 683 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalované (ve výši 17 578,21 Kč, tj. 32,84 %) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (ve výši 35 944,98 Kč, tj. 67,16 %) při výsledku 34,32 % z částky 4 902 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 998 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a z 21 % DPH výši 504 Kč (počítáno z částky 2 400 Kč).