23 C 214/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 250 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 250 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené dodávky elektřiny. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž součástí byly rovněž Obchodní podmínky [právnická osoba] pro dodávku elektřiny a plynu (dále jen„ obchodní podmínky“) a Ceník. Okamžik zániku smlouvy nebyl sjednán. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa označeného ve smlouvě jako [ulice a číslo], [obec a číslo], EAN [číslo], a žalovaný zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu a související služby cenu stanovenou v Ceníku žalobkyně. Platba byla sjednána formou záloh a vyúčtování. Pro případ, kdyby byl žalovaný opakovaně v prodlení s hrazením zálohových plateb či plateb za vyúčtování, bylo v rámci obchodních podmínek vymezeno rovněž právo žalobkyně na odstoupení od předmětné smlouvy. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výše uvedenou smlouvou sjednané zálohové platby nehradil, využila žalobkyně svého práva a smluvní vztah s žalovaným ukončila. V této souvislosti vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] prostřednictvím konečné faktury [číslo] částku za dodávku elektřiny a související služby jako nedoplatek ve výši 3 250 Kč s lhůtou pro zaplacení do 28. 12. 2018. Žalovaný do dnešního dne nijak nezpochybnil správnost vyúčtování nedoplatku vzniklého na základě shora specifikované smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 2. 2020 odeslanou doporučeně žalovanému dne 5. 2. 2020 zástupce žalobkyně prokázal snahu o mimosoudní vyřízení věci. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1751 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 2001 o. z., lze odstoupit od uzavřené smlouvy, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, a to na dobu neurčitou. V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaný jako zákazník. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a s její dodávkou spojené sjednané služby zaplatit řádně a včas stanovenou cenu, a to formou záloh a vyúčtování. Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, tj. dodávala elektřinu do sjednaného odběrného místa a provedla řádné vyúčtování dodané elektřiny jednotlivými fakturami. Naopak žalovaný svoje základní povinnosti vyplývající z tohoto smluvního vztahu, a to zejména platit za dodávku elektřiny a související služby řádně dohodnutou cenu, nesplnil. Z uvedeného důvodu žalobkyně od smlouvy s žalovaným odstoupila a vystavila žalovanému konečné vyúčtování. Jelikož žalovaný dlužnou částku vyplývající z tohoto konečného vyúčtování ve výši 3 250 Kč v termínu splatnosti do 28. 12. 2018 dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši 189 Kč.