23 C 217/2023
č. j. 23 C 217/2023-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 3 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 3 500 Kč od 9. listopadu do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný nebyl v období od 30. března do 7. července vlastníkem vozidla, u něhož měl být sjednán pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku. Nárok na příspěvek byl vypočítán na základě denní sazby 35 Kč za 100 dní a paušálních nákladů 300 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně soudního poplatku a nákladů advokáta podle tarifu.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 800 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 500 Kč od 9. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 3 500 Kč s příslušenstvím z důvodu nesplnění povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.
4. Žalovaný byl v období od 30. 3. 2022 do 7. 7. 2022 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně, registrační značka, VIN kód, a neměl ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalovaného písemnou výzvu ze dne 25. 8. 2022, která byla dodána do dispoziční sféry žalovaného dne 29. 8. 2022, obsahující údaje o registrační značce, VIN a čísle technického průkazu výše uvedeného automobilu, jakož i poučení o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 30. 3. 2022 do 7. 7. 2022, tj. za 100 dní při denní sazbě 35 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaný neuhradí požadovaný příspěvek. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku žalobou nárokované peněžní prostředky uhradil či uvedl okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, zpochybnil správnost vyúčtování tohoto příspěvku, stejně tak jako že by rozporoval skutečnost, že nárokované peněžní prostředky žalobkyni dosud nebyly uhrazeny.
5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaný neměl u shora specifikovaného tuzemského vozidla (§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kterého byl žalovaný v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem (§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), sjednáno od 30. 3. 2022 do 7. 7. 2022 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, a to ačkoliv k tomu byl povinen (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději do 31. 10. 2022. Splatnost byla stanovena uplynutím lhůty 60 dnů od dodání shora specifikované výzvy do faktické dispozice žalovaného (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 30. 3. 2022 do 7. 7. 2022 vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvku v sazbě 35 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 3 800 Kč (§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Jelikož žalovaný uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 15 % ročně z částky 3 500 Kč od 9. 11. 2022 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
6. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.