23 C 223/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 629 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 629 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 629 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 4 629 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení žalobkyní poskytnuté podmíněné slevy a služeb souvisejících se službami elektronických komunikací.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Na základě účastnické smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] ze dne [datum] se žalobkyně zavázala po dobu 24 měsíců poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná se za ně zavázala řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětných smluv byly rovněž označeny Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba], Obchodní podmínky [anonymizováno] služby [anonymizováno] a Obchodních podmínky Platebních služeb [anonymizováno], (dále jen„ obchodní podmínky“) a Ceník služeb. V rámci žalobkyní poskytovaných služeb byly i tzv. služby třetích stran, ve smlouvě a obchodních podmínkách konkrétně specifikované jako SMS platby, [anonymizována čtyři slova] [spisová značka] a [anonymizováno], a to za cenu určenou Ceníkem služeb či samotným poskytovatelem těchto služeb, jejíž výše včetně lhůty k úhradě měla být uvedena ve vyúčtování žalobkyně. Součástí účastnické smlouvy [číslo] bylo také ujednání o koupi zařízení Huawei [příjmení] [příjmení] [rok], [anonymizováno] [číslo], (dále jen„ koncové zařízení“), za cenu 4 991 Kč, kdy forma úhrady této ceny byla částečně při převzetí (konkrétně ve výši 611 Kč) a částečně v 23 splátkách po 60 Kč, a to ve lhůtě uvedené v jednotlivých vyúčtováních, kdy pro případ prodlení s úhradou těchto splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat úhradu souhrnu všech dosud neuhrazených splátek. Ve zbývající výši 3 000 Kč, a to pod podmínkou řádného plnění povinností žalované vyplývajících z účastnické smlouvy [číslo] mezi které rovněž náležela podmínka dodržení sjednané doby trvání této smlouvy, byla žalované poskytnuta sleva. Pro případ porušení povinnosti žalované hradit řádně a včas sjednanou cenu žalobkyní poskytnutých plnění, a to buď po dobu delší než 90 dní či nesplněním úhrady ani v dodatečné lhůtě, byla mezi žalobkyní a žalovanou ujednána možnost ukončení účastnické smlouvy [číslo] ze strany žalobkyně. Vyúčtováním [číslo] za období od 6. 1. 2020 do 5. 2. 2020 byla žalovaná, vyjma dalšího, vyzvána k úhradě služeb třetích stran ([anonymizováno] a zprostředkovaný poplatek [anonymizováno]) v souhrnné výši 92 Kč do 20. 2. 2020, dále vyúčtováním [číslo] za období od 6. 2. 2020 do 5. 3. 2020 k úhradě služeb třetích stran ([anonymizována dvě slova]) ve výši 298 Kč a splátky koncového zařízení ve výši 60 Kč do 20. 3. 2020, vyúčtováním [číslo] za období od 6. 3. 2020 do 5. 4. 2020 k úhradě služeb třetích stran (SMS na speciálně zpoplatněná čísla) ve výši 99 Kč a splátky koncového zařízení ve výši 60 Kč do 20. 4. 2020. Žalovaná však svoji povinnost hradit řádně a včas žalobkyní poskytnuté služby třetích stran a splátky koncového zařízení nesplnila, žalobkyní vyúčtované částky neuhradila, ani nezpochybnila správnost vyúčtování těchto částek, stejně tak jako nerozporovala skutečnost, že předmětné částky žalobkyni dosud nebyly uhrazeny. Z uvedeného důvodu žalobkyně smluvní vztah s žalovanou s účinností ke dni 18. 8. 2020 ukončila a žalovanou prostřednictvím vyúčtování [číslo] vyzvala jak k úhradě splátek za koncové zařízení v souhrnné výši 1 020 Kč, a to do 29. 9. 2020, tak prostřednictvím vyúčtování [číslo] k úhradě částky ve výši poskytnuté slevy ve výši 3 000 Kč, a to do 20. 10. 2020. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě souhrnu výše uvedených dlužných částek prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 23. 7. 2021.

5. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o služby elektronických komunikací, k jejichž využívání je oprávněna na základě dříve uzavřené smlouvy a které žalobkyně sama aktivně neposkytuje, ale pouze je žalovanému přenechává k jejich dalšímu využití, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ tzv. dealerské smlouvy, resp. smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně podmíněné slevy z kupní ceny koncového zařízení, kdy již s ohledem na samotnou definici„ elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout.

7. Účastníci mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní, tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, včetně již zmiňované„ dealerské smlouvy“ o poskytování služeb třetích stran, tedy smlouvy nepojmenované. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalované služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran, jakož i předat žalované koncové zařízení. Žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnuté plnění sjednanou či v případě služeb třetích stran těmito třetími stranami stanovenou cenu. Z citované právní úpravy a skutkových zjištění vyplývá, že žalovaná svoji povinnost uhradit žalobkyni služby třetích stran v souhrnné výši 489 Kč a termínech splatnosti do 20. 2. 2020, 20. 3. 2020 a 20. 4. 2020, nesplnila. Pro případ porušení předmětných povinností žalované byla mezi účastníky sjednána možnost výpovědi shora specifikovaných smluv ze strany žalobkyně a z ní plynoucí možnost aplikace rozvazovací podmínky, jejímž důsledkem byla povinnost žalované na základě vyúčtování žalobkyně uhradit kupní cenu koncového zařízení ve výši nezahrnující podmíněnou slevu. V důsledku porušení shora specifikovaných povinností žalované uhradit ceny žalobkyní či třetími stranami poskytnutého plnění řádně a včas byla účastníky uzavřená účastnická smlouva [číslo] žalobkyní vypovězena a v souladu se smluvním ujednáním účastníků byla aktivována rozvazovací podmínka, na základě které byla žalovaná vyzvána k úhradě zbývající části kupní ceny na koncové zařízení ve výši 3 000 Kč s termínem splatnosti do 20. 10. 2020. Obdobný závěr pak soud učinil rovněž ve vztahu k neuhrazeným splátkám koncového zařízení v souhrnné výši 120 Kč splatných dne 23. 3. 2020 a 20. 4. 2020 a včetně jejich souhrnu po zesplatnění ve výši 1 020 Kč splatných dne 29. 9. 2020. Ve vztahu ke splátkám koncového zařízení byla účastníky sjednána možnost zesplatnění žalobkyní poskytnutých splátek pro případ prodlení s hrazením jednotlivých splátek tak, jak k tomu bylo v konkrétním případě. Jelikož, jak již bylo řečeno, žalovaná svoji povinnost úhrady služeb třetích stran a splátek zařízení nesplnila, jakož i nesplnila povinnost úhrady zbývající části kupní ceny na koncové zařízení, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 629 Kč v souladu s návrhem žalobkyně od 21. 10. 2020 do zaplacení.

8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 629 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.