23 C 226/2021
č. j. 23 C 226/2021-29
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, 348/2005 Sb. — § 3 § 6 § 7 § 8
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 105 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 105 Kč s úrokem z prodlení v částce 534,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 3 105 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených televizních poplatků.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
4. Jak bylo zjištěno z výzvy k přihlášení poplatníka ze dne 26. 6. 2018, kterou si žalovaná osobně převzala dne 2. 7. 2018, byla žalovaná jako odběratel elektrické energie na adrese [adresa žalované], upozorněna na skutečnost, že pokud do 30 dnů od doručení této výzvy neučiní vůči žalobkyni čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem televizního přijímače, popř. o tom, že poplatky hradí na jiné adrese, pod jiným jménem nebo je v její domácnosti platí jiná osoba, bude zařazena do evidence poplatníků televizních poplatků a vznikne jí povinnost k úhradě těchto poplatků. Z informace o zařazení do evidence a potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaná byla jako odběratel elektrické energie na adrese [adresa žalované], zařazena do evidence poplatníků televizních poplatků. Žalovaná však poplatek ve výši 135 Kč měsíčně od února 2019 od prosince roku 2020 nehradila. Dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím České pošty, s. p., žalovanou k úhradě dlužné částky na neuhrazených televizních poplatcích, jakož i k úhradě kapitalizovaných úroků z prodlení. I přes tuto výzvu žalovaná žalobkyní požadovanou částku až do dne vyhlášení rozsudku neuhradila.
5. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), platí, že jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizováno] po jejich písemné výzvě neoznámí-li písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč a měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 1, 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 8 odst. 2 téhož zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal. Podle § 8 odst. 6, odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a ve lhůtě 15 dnů ode, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, žalovaná byla rovněž v takovém připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Žalovaná se jako odběratel elektrické energie, která přes výzvu žalobkyně neučinila do 30 dnů od doručení této výzvy čestné prohlášení ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, se stala od února roku 2019 poplatníkem televizního poplatku. Povinností žalované jakožto poplatníka televizního poplatku tak bylo měsíčně žalobkyni platit televizní poplatek ve výši 135 Kč, se splatností vždy do 15. dne v příslušném měsíci. Protože však žalovaná předmětný poplatek za televizní vysílání od února roku 2019 od prosince roku 2020 řádně a včas neplatila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně zákonných kapitalizovaných úroků z prodlení v souhrnné výši 534,39 Kč.
7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 105 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.