23 C 233/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 243 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 243 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 243 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy k 20. dni v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek; částka náhrady nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 4 243 Kč s příslušenstvím z titulu žalovanou neuhrazených služeb souvisejících se službami elektronických komunikací.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že má zájem na splátkovém kalendáři.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Dne 10. 8. 2020 se společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaná písemně dohodly, že předchůdkyně žalobkyně bude po dobu 24 měsíců žalované poskytovat, popř. jí přenechá k využití, základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby, za což žalovaná řádně a v termínu uvedeném ve vyúčtování předchůdkyně žalobkyně zaplatí účastníky sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky společnosti právnická osoba, Obchodních podmínky Platebních služeb právnická osoba, (dále společně jako„ obchodní podmínky“) a Ceník služeb. V rámci předchůdkyní žalobkyně poskytovaných služeb, popř. služeb přenechaných k využití, byly i tzv. služby třetích stran zahrnující i platební služby, jejichž cena byla určena Ceníkem služeb či samotným poskytovatelem těchto služeb. Žalovaná byla předchůdkyní žalobkyně, vyjma dalšího, vyzvána k úhradě jí využitých služeb třetích stran včetně platebních služeb v souhrnné výši 4 243 Kč, a to do 3. 9. 2020. Žalovaná však uvedenou cenu řádně a včas neuhradila, ani nezpochybnila správnost jejího vyúčtování, stejně tak jako nerozporovala skutečnost, že předmětná cena dosud nebyla předchůdkyni žalobkyně uhrazena. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se ke dni 18. 8. 2022 dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž písemné oznámení o této skutečnosti odeslala předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalované dne 21. 9. 2022. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě této ceny prostřednictvím písemné upomínky zástupce žalobkyně ze dne 10. 1. 2023.

5. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o služby elektronických komunikací, k jejichž využívání je oprávněna na základě dříve uzavřené smlouvy, a které předchůdkyně žalobkyně sama aktivně neposkytuje, ale pouze je žalované přenechává k jejich dalšímu využití, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví.

7. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, včetně již zmiňované smlouvy o poskytování služeb třetích stran, tedy smlouvy nepojmenované (§ 1746 odst. 2 o. z.). Předchůdkyni žalobkyně na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat (či přenechat k využití) žalované služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran. Žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit předchůdkyni žalobkyně za jí poskytnuté plnění sjednanou či v případě služeb třetích stran těmito třetími stranami stanovenou cenu. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že ačkoliv předchůdkyně žalobkyně všechny svoje výše uvedené povinnosti splnila, žalovaná svoji povinnost uhradit předchůdkyni žalobkyně cenu za služby třetích stran ve výši 4 243 Kč se splatností do 3. 9. 2020 nesplnila (§ 1958 o. z.). S ohledem na uvedené skutečnosti a postoupení projednávané pohledávky z předchůdkyně žalobkyně a na žalobkyni (§ 1879 o. z.) ji k tomu soud zavázal svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 243 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

8. O lhůtě k plnění pak soud rozhodl v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž s ohledem na majetkové poměry žalované a s ohledem na vyjádření žalobkyně při jednání soudu dne 30. 8. 2023 soud považuje za přiměřené, aby žalovaná svůj dluh včetně náhrady nákladů řízení zaplatila žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek, přičemž podle názoru soudu takto stanovená lhůta k plnění nepředstavuje neúměrné zvýhodnění žalované vůči žalobkyni, neboť žalovaná v tomto případě uhradí celý svůj dluh včetně náhrady nákladů řízení za dobu přibližně dvou let.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti v řízení zcela neúspěšné žalované, a to v celkové výši 3 062 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhláška č. 177/1996 Sb.) za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (tj. příprava a převzetí zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) ve výši 200 Kč za úkon (tj. 600 Kč za tři úkony právní služby) spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč (tj. 300 Kč za tři úkony právní služby), z odměny právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (tj. účast u jednání) ve výši 1 000 Kč spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a z 21 % DPH ve výši 462 Kč (počítáno z částky 2 200 Kč). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.