23 C 247/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 515,52 Kč

I. Řízení se co do částky 480 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 035,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 230 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 5 515,52 Kč z titulu neuhrazení kupní ceny za žalobkyní poskytnuté zařízení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů tak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Na základě Smlouvy [číslo], Dohody o splátkách ceny zařízení [číslo], Podmínek služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, (dále jen„ obchodní podmínky“), předala žalobkyně žalované zařízení Xiaomi Redmi 7 Eclipse Black, sériové [číslo], (dále jen„ zařízení [číslo]“), a to za cenu 3 977 Kč. Na toto zařízení byla žalobkyní poskytnuta sleva ve výši 2 000 Kč, a to pod podmínkou řádného plnění povinností žalované vyplývajících z konkrétních smluvních ujednání účastníků, mezi které rovněž náležela podmínka dodržení sjednané doby trvání předmětných smluvních závazků, tj. 24 měsíců. Způsob úhrady výše uvedené ceny byl účastníky sjednán částečně při převzetí (konkrétně ve výši 57 Kč) a částečně ve 24 splátkách po 80 Kč, a to ve lhůtách uvedených v jednotlivých vyúčtováních žalobkyně. Pro případ neuhrazení některé z těchto splátek řádně a včas bylo účastníky rovněž sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat po žalované úhradu souhrnu všech dosud neuhrazených splátek. Žalovaná, ačkoliv zařízení č. 1 převzala, za období od 16. 2. 20230 do 15. 3. 2020 neuhradila do 3. 4. 2020 splátku zařízení ve výši 80 Kč. Žalovaná rovněž ke dni 15. 3. 2020 mezi účastníky uzavřené shora specifikované závazky ukončila. Z uvedených důvodů proto žalobkyně žalovanou prostřednictvím vyúčtování vyzvala k navrácení poskytnuté slevy na zařízení č. 1 ve výši 2 000 Kč a souhrnu zbývajících splátek zařízení č. 1 ve výši 1 520 Kč, a to do 3. 4. 2020. Dále na základě Smlouvy č. 1-, Dohody o splátkách ceny zařízení č. 1-, Podmínek služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, obchodních podmínek žalobkyně žalované předala zařízení Samsung Galaxy A10 Black, sériové [číslo] sériové [číslo], (dále jen„ zařízení č. 2“), (zařízení č. 1 a zařízení č. 2 dále společně také jako„ zařízení“), a to za cenu 1 977 Kč, kdy způsob úhrady této ceny byl účastníky sjednán částečně při převzetí (konkrétně ve výši 57 Kč) a částečně ve 24 splátkách po 80 Kč, a to ve lhůtách uvedených v jednotlivých vyúčtováních žalobkyně. Pro případ neuhrazení některé z těchto splátek řádně a včas bylo účastníky rovněž sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat po žalované úhradu souhrnu všech dosud neuhrazených splátek. Žalovaná, ačkoliv zařízení č. 2 převzala, však svoji povinnost hradit řádně a včas splátky zařízení nesplnila, když za období od 16. 2. 2020 do 15. 3. 2020 neuhradila do 3. 4. 2020 splátku zařízení ve výši 79,49 Kč, za období od 16. 3. 2020 do 15. 4. 2020 neuhradila do 4. 5. 2020 splátku zařízení ve výši 79,49 Kč, za období od 16. 4. 2020 do 15. 5. 2020 neuhradila do 3. 6. 2020 splátku zařízení ve výši 79,49 Kč, za období od 16. 5. 2020 do 15. 6. 2020 neuhradila do 4. 7. 2020 splátku zařízení ve výši 79,39 Kč, za období od 16. 6. 2020 do 15. 7. 2020 neuhradila do 3. 8. 2020 splátku zařízení ve výši 79,39 Kč, za období od 16. 7. 2020 do 15. 8. 2020 neuhradila do 3. 9. 2020 splátku zařízení ve výši 79,39 Kč, za období od 16. 8. 2020 do 15. 9. 2020 neuhradila do 4. 10. 2020 splátku zařízení ve výši 79,39 Kč, za období od 16. 9. 2020 do 15. 10. 2020 neuhradila do 3. 11. 2020 splátku zařízení ve výši 79,39 Kč. Z důvodu, že žalovaná neuhradila předmětné splátky zařízení řádně a včas, žalobkyně shora specifikované závazky účastníků ukončila a vyzvala žalovanou k úhradě souhrnu zbývajících splátek zařízení ve výši 880 Kč, a to do 4. 12. 2020. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě souhrnu všech výše uvedených částek prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2021.

5. Na učiněný závěr o skutkovém stavu soud aplikoval ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1931 o. z. platí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1958 o. z. platí, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. platí, že závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.

6. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřená mezi účastníky sice podléhá zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné, a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o služby elektronických komunikací, k jejichž využívání je oprávněna na základě dříve uzavřené smlouvy, a které žalobkyně sama aktivně neposkytuje, ale pouze je žalovanému přenechává k jejich dalšímu využití, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ tzv. dealerské smlouvy, resp. smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně splátek a podmíněné slevy z kupní ceny týkajících se zařízení, kdy již s ohledem na samotnou definici„ elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout.

7. Účastníci mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní, tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, včetně již zmiňovaných„ dealerských smluv“ o poskytování služeb třetích stran, tedy smlouvy nepojmenované. Smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalované služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran, jakož i předat žalované zařízení. Naproti tomu žalované vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnuté plnění sjednanou či v případě služeb třetích stran, těmito třetími stranami stanovenou, cenu. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že žalobkyně svoji povinnost předat žalobkyni zařízení splnila. Naproti tomu žalovaná svoji povinnost uhradit žalobkyni splátky jí poskytnutých zařízení řádně a včas nesplnila. Ve vztahu k zařízení č. 2 žalovaná rovněž nedodržela sjednanou dobu trvání účastníky uzavřené smlouvy, a to když předmětnou smlouvu před uplynutím doby jejího trvání vypověděla. Pro případ porušení výše uvedených povinností žalované byla mezi účastníky sjednána možnost výpovědi účastníky uzavřených smluv ze strany žalobkyně, zesplatnění dosud neuhrazených splátek za poskytnutá zařízení, jakož i možnost aplikace rozvazovací podmínky uhradit kupní cenu žalobkyní poskytnutých zařízení ve výši nezahrnující případně poskytnutou podmíněnou slevu. Jelikož žalovaná ve lhůtě splatnosti do 3. 4. 2020, 4. 5. 2020, 3. 6. 2020, 4. 7. 2020, 3. 8. 2020, 3. 9. 2020, 4. 10. 2020 a 3. 11.2020 svoji povinnost úhrady splátek za zařízení 1. v souhrnné výši 556,03 Kč řádně a včas nesplnila, jakož i nesplnila povinnost úhrady souhrnu zbývajících splátek za zařízení 1. v souhrnné výši 880 Kč, ke kterému ji žalobkyně ve lhůtě splatnosti do 4. 12. 2020 vyzvala, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím. Obdobně tak soud učinil ve vztahu k zařízení č. 2, kdy žalovaná ve lhůtě splatnosti do 3. 4. 2020 porušila svoji povinnost úhrady splátky zařízení č. 2 ve výši 79,49 Kč, jakož i nesplnila povinnost úhrady souhrnu zbývajících splátek zařízení č. 2 v souhrnné výši 1 520 Kč a část sjednané kupní ceny zařízení č. 2 ve výši 2 000 Kč, ke kterým ji žalobkyně rovněž ve lhůtě splatnosti do 3. 4. 2020 vyzvala.

8. Ve vztahu k částce 480 Kč vzala žalobkyně dne 17. 1. 2022 žalobu zpět. S ohledem na toto podání, jakož i s ohledem na ustanovení § 96 odst. 1, 2 věty první o. s. ř. soud žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky 480 Kč, částečně zastavil.

9. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 230 Kč, přičemž tato částka představuje 82,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,3 % a úspěchu žalované v rozsahu 8,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 515,52 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.