23 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681 sídlem Tomíčkova 2144/1, 149 00 Praha 4 zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 160 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 21 160 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení, a to z titulu nezaplaceného plnění podle několika účastnických smluv. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila jako součet zbývajících splátek za koncová zařízení ve výši 8 160 Kč a vyúčtovanou podmíněnou slevu na žalovaným zakoupená koncová zařízení v celkové výši 13 000 Kč, kdy výhoda splátek, jakož i podmíněná sleva byly žalovanému poskytnuty s podmínkou dodržení doby trvání sjednaných účastnických smluv, kterou však žalovaný nedodržel. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z účastnické smlouvy ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se za ně zavázal platit v ceníku žalobkyně stanovenou cenu, to vše po dobu 24 měsíců. Z dodatku – prodloužení účastnických smluv ze dne 4. 4. 2018 soud zjistil, že byla prodloužena účastnická smlouva [číslo] to do 4. 4. 2020. Součástí dodatku bylo i ujednání o koupi koncového zařízení Samsung Galaxy S8, IMEI [číslo], za cenu 17 989 Kč. Tato cena byla podmíněně snížena na částku 9 998 Kč, a to mimo jiné za předpokladu trvání účastnické smlouvy [číslo] do 4. 4. 2020. Hrazení výsledné ceny po odečtení podmíněné slevy bylo rozděleno na část ve výši 1 019 Kč, kterou byl žalovaný povinen zaplatit při převzetí zařízení a část, která měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 390 Kč. Z účastnické smlouvy ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se za ně zavázal platit v ceníku žalobkyně stanovenou cenu, to vše po dobu 24 měsíců. Z dodatku – prodloužení účastnických smluv ze dne 14. 11. 2017 soud zjistil, že byla prodloužena účastnická smlouva [číslo] to do 14. 11. 2019. Součástí dodatku bylo i ujednání o koupi zařízení Huawei P10, IMEI [číslo], za cenu 12 989 Kč. Na uvedené zařízení byla žalobkyní poskytnuta sleva ve výši 1 Kč. Dále byla tato cena podmíněně snížena na částku 8 988 Kč, a to mimo jiné za předpokladu trvání účastnické smlouvy [číslo] do 14. 11. 2019. Hrazení výsledné ceny bylo rozděleno na část ve výši 938 Kč, kterou byl žalovaný povinen zaplatit při převzetí zařízení a část, která měla být žalovaným uhrazena formou 23 [anonymizováno] měsíčních splátek ve výši 350 Kč. Z dodatku – prodloužení účastnických smluv ze dne 17. 12. 2018 soud zjistil, že byla opětovně prodloužena smlouva [číslo] to do 17. 12. 2020. Součástí dodatku bylo i ujednání o koupi zařízení SONY [anonymizováno] (vánoce 2018), za cenu 11 951 Kč Cena uvedeného zařízení byla podmíněně snížena na částku 6 951 Kč, a to mimo jiné za předpokladu trvání účastnické smlouva [číslo] do 17. 12. 2020. Hrazení výsledné ceny bylo rozděleno na část ve výši 2 811 Kč, kterou byl žalovaný povinen zaplatit při převzetí zařízení a část, která měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 180 Kč. Z účastnické smlouvy„ [anonymizováno] TV“ ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se za ně zavázal platit v ceníku žalobkyně stanovenou cenu, to vše po dobu 24 měsíců. Součástí dodatku bylo i ujednání o koupi zařízení IPTV STB Model 2 VIP [číslo] za cenu 2 301 Kč. Hrazení výsledné ceny bylo rozděleno na část ve výši 1 Kč, kterou byl žalovaný povinen zaplatit při převzetí zařízení a část, která měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 100 Kč. Z Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] [právnická osoba] (dále jen„ obchodní podmínky“) čl. 4 2 soud zjistil, že žalovaný měl hradit splátky zařízení a ceny žalobkyní poskytnutého plnění ve lhůtách uvedených v jednotlivých vyúčtováních žalobkyně a nebyla-li taková lhůta žalobkyní uvedena, tak do 14 dnů od vystavení konkrétního vyúčtování. Z čl. 2 6. 1 bodu (ii) obchodních podmínek soud zjistil, že si žalobkyně vyhradila právo ukončit jakoukoliv smlouvu s žalovaným, neuhradil-li tento řádně a včas jakékoliv vyúčtování žalobkyně a pokud byl žalovaný v prodlení s úhradou jakéhokoliv svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni po dobu delší než 90 dnů, popř. podle čl. 2 6. 1 bodu (iii) obchodních podmínek neuhradil-li žalovaný řádně a včas konkrétní vyúčtování, a to ani v náhradní lhůtě, kterou žalobkyně žalovanému stanovila. Z vyúčtování služeb [číslo] se lhůtou k úhradě do 27. 9. 2019 a z vyúčtování služeb [číslo] se lhůtou k úhradě do 27. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný neuhradil splátky za žalobkyní poskytnutá koncová zařízení v souhrnné výši 2 040 Kč. Z výpovědi účastnických smluv ze dne 12. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný neuhradil řádně a včas do 27. 9. 2019 vyúčtování služeb [číslo] na částku 6 004,60 Kč, do 27. 10. 2019 vyúčtování služeb [číslo] na částku 6 008,85 Kč a do 27. 11. 2019 vyúčtování služeb [číslo] na částku 3 817,63 Kč, a to ani v dodatečné lhůtě do 30. 12. 2019. Žalobkyně proto shora specifikované účastnické smlouvy ve znění svých dodatků s žalovaným ukončila. Z vrubopisu [číslo] ze dne 4. 2. 2020, vrubopisu [číslo] ze dne 4. 2. 2020, vrubopisu [číslo] ze dne 3. 3. 2020 a vrubopisu [číslo] ze dne 3. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému podmíněně poskytnuté slevy za výše uvedená zařízení v celkové výši 13 000 Kč se lhůtou pro zaplacení nejpozději do 17. 3. 2020. Z vyúčtování splátek za zařízení [číslo] ze dne 18. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala nezaplacené části cen za výše uvedená zařízení v celkové výši 6 120 Kč, s lhůtou pro zaplacení do 3. 3. 2020. Z předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně ze dne 23. 11. 2020 včetně potvrzení o podání k poštovní přepravě soud zjistil, že byl žalovaný zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě mimo jiné také žalobkyní požadovaných dlužných částek. Z dalších předložených listin soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. O skutkovém stavu lze učinit závěr, podle něhož žalovaný převzal od žalobkyně na základě uzavřených účastnických smluv a jejich dodatků v rámci několika let koncová zařízení Samsung Galaxy S8, IMEI [číslo], Huawei P10, IMEI [číslo], SONY [anonymizováno] a IPTV STB Model 2 VIP [číslo], za která se zavázal uhradit výše uvedené ceny, a to částečně při převzetí a částečně ve splátkách ve lhůtě uvedené v jednotlivých vyúčtováních, kdy pro případ ukončení účastnických smluv před sjednanou dobou jejich trvání byla žalobkyně oprávněna požadovat úhradu všech dosud neuhrazených splátek. Na předmětná koncová zařízení byla žalovanému, a to pod podmínkou řádného plnění povinností žalovaného vyplývajících z účastnických smluv, mezi které rovněž náležela podmínka dodržení sjednané doby trvání těchto smluv, poskytnuta podmíněná sleva v celkové výši 13 000 Kč. Dále pak pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit řádně a včas sjednanou cenu žalobkyní poskytnutých plnění, a to buď po dobu delší než 90 dní, či nesplněním úhrady ani v dodatečné lhůtě, byla mezi žalobkyní a žalovaným ujednána možnost ukončení účastnických smluv ze strany žalobkyně. Jelikož žalovaný včas žalobkyní poskytnuté služby a ceny zařízení nezaplatil a neučinil tak ani v dodatečné lhůtě, žalobkyně následně smluvní vztah s žalovaným s účinností ke dni 30. 12. 2020 ukončila a žalovaného prostřednictvím vyúčtování vyzvala jak k úhradě splátek za poskytnutá zařízení v souhrnné výši 8 160 Kč, tak k úhradě poskytnutých slev v celkové výši 13 000 Kč, celkem tedy částky ve výši 21 160 Kč, a to nejpozději do 17. 3. 2020. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné, a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb, na straně druhé, avšak pokud jde o dlužné splátky kupní ceny koncových zařízení, respektive o nárok na vrácení podmíněné slevy z této kupní ceny, zde již s ohledem na samotnou definici„ elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout. Účastníci mezi sebou uzavřeli, ve znění příslušných dodatků, tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní, tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, tedy smlouva nepojmenovaná. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby, jakož i předat žalovanému koncová zařízení. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvou stanovených podmínek uhradit žalobkyni kupní ceny za koncová zařízení a ceny za služby elektronické komunikace a další doplňkové služby vyúčtované žalobkyní. Z citované právní úpravy a skutkových zjištění vyplývá, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil. Pro případ porušení předmětných povinností žalovaného byla mezi účastníky sjednána možnost výpovědi shora specifikovaných smluv ze strany žalobkyně a z ní plynoucí možnost zesplatnění žalovaným dosud neuhrazených splátek na kupní ceny, jakož i aplikace rozvazovací podmínky, jejímž důsledkem byla povinnost žalovaného na základě vyúčtování žalobkyně uhradit kupní ceny koncových zařízení ve výši nezahrnující podmíněnou slevu. V důsledku porušení shora specifikovaných povinností žalovaného uhradit ceny poskytnutého plnění řádně a včas byly účastníky uzavřené účastnické smlouvy žalobkyní vypovězeny a žalovanému byl v souladu se smluvním ujednáním účastníků jednak vyúčtován souhrn dosud neuhrazených splátek žalobkyní poskytnutých zařízení ve výši 8 160 Kč a jednak aktivována rozvazovací podmínka, na základě které byl žalovaný vyúčtováním žalobkyně vyzván uhradit zbývající část kupní ceny na předmětná zařízení ve výši 13 000 Kč s nejzazším termínem splatnosti do 17. 3. 2020. Jelikož žalovaný tuto svoji povinnost úhrady celkové částky 21 160 Kč nesplnil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 160 Kč v souladu s návrhem žalobkyně od 18. 3. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 2 299 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 847 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 300 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč.