23 C 29/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 254 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 954 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 183,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 300 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 27,96 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 093 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 954 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a nákladů na vyhotovení a zaslání upomínek.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Účastníci řízení se písemně dohodli, že žalobkyně počínaje dnem 14. 12. 2021 pro případ způsobení škody provozem motorového vozidla tovární značky Škoda, model Superb, [registrační značka], poskytne žalované nebo třetí osobě v této dohodě specifikované plnění. Za tento závazek žalobkyně měla žalovaná od 14. 12. 2021 platit žalobkyni čtvrtletně cenu 4 754 Kč, a to vždy ke 14. dni v měsíci březnu, červnu, září a prosinci. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Za součást předmětné dohody byl v jejím textu označen rovněž dokument s názvem„ Pojistné podmínky VPP RH -980/19“, (dále jen„ pojistné podmínky“). Žalovaná však účastníky řízení smluvenou cenu ke dni 14. 12. 2021 neuhradila. Na tuto skutečnost byla žalovaná upozorněna písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 21. 2. 2022, která obsahovala výzvu k úhradě částky ve výši 1 954 Kč. V neposlední řadě byla žalovaná informována o její povinnosti uhradit žalobkyni předmětnou dlužnou cenu prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 19. 5. 2022. Přestože žalovaná nijak nezpochybnila existenci nároku žalobkyně na úhradu jí požadované ceny, ani nerozporovala skutečnost, že předmětná cena nebyla uhrazena, z ničeho nevyplynulo, že by žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku na žalobou nárokovanou částku cokoliv uhradila.

5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl.

7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaná jako pojistník. Pojistné období bylo sjednáno jako čtvrtletní s počátkem pojištění od 14. 12. 2021. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z mezi ní a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 14. 12. 2021 neuhradila sjednané pojistné ve výši 4 754 Kč měsíčně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ani přes upomínku žalobkyně dlužné pojistné neuhradila, zavázal ji soud k úhradě v tomto řízení žalobkyní požadované dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 14. 12. 2021 do 20. 1. 2022 ve výši 1 954 Kč, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 183,04 Kč v souladu s návrhem žalobkyně, od 21. 1. 2022 do 7. 11. 2022, svým rozhodnutím.

8. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému poplatku za vyhotovení a odeslání„ upomínky k zaplacení dlužného pojistného“ ve výši 300 Kč soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady za zaslání upomínky k plnění nebyla mezi účastníky v předmětné pojistné smlouvě sjednána. Ujednání o povinnosti žalované zaplatit náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného bylo uvedeno v pojistných podmínkách žalobkyně připojených k předmětné pojistné smlouvě, podle kterých mohla žalobkyně pro případ nezaplacení pojistného včas a ve správné výši na žalované požadovat„ úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného“. Výši těchto nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného žalobkyně poté paušálně vyčíslila v „ Sazebníku nákladů u produktů neživotního pojištění“ (účinného od 1. 6. 2019), a to jako 300 Kč za„ Upomínku k zaplacení dlužného pojistného“. Tento sazebník však nebyl v účastníky uzavřené pojistné smlouvě označen jako dokument tvořící její nedílnou součást. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky dlužného pojistného, kdy výše tohoto poplatku byla paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedeného poplatku v účastníky sjednané pojistné smlouvě, nemůže obstát.

9. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů vzniklých vyhovením a zasláním upomínky žalované a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednání takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. V projednávané věci tak žalobkyní požadovaný paušalizovaný poplatek odpovídá svým charakterem ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalované řádně hradit pojistné. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019).

10. Dále je třeba připomenout, že žalovaná se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele. Je pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy, ale ani uplatnění obchodních podmínek není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

11. Soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. II. ÚS 3/06).

12. V návaznosti na judikaturu konstatovanou shora Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávaném případě.

13. Pojistná smlouva uzavřená mezi žalovanou a žalobkyní vyjma drobným písmem uvedené stručné informace o existenci pojistných podmínek, které je třeba považovat za ujednání tvořící nedílnou součást uzavřené pojistné smlouvy, neobsahovala žádnou konkrétní informaci o poplatcích spojených s vymáháním dlužného pojistného, jejich výši či specifikaci konkrétních úkonů žalobkyně, se kterými by měl být tento poplatek spojen. V uzavřené pojistné smlouvě absentuje rovněž označení konkrétních ustanovení pojistných podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. Z textu pojistné smlouvy navíc nevyplývá ani to, zda se ujednání o paušalizovaném poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky nachází na jednom či více místech pojistných podmínek či dalších dokumentů. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že ujednání o poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného ve výši 300 Kč je třeba považovat za absolutně neplatné a žalobu v tomto rozsahu, a to včetně příslušného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 27,96 Kč, zamítnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 093 Kč, přičemž tato částka představuje 73,4 % z jejich celkové výše 1 489 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně ve výši 86,7 % byl odečten od úspěchu žalovaného ve výši 13,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.