23 C 305/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: žalobkyně ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 2 133,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 133,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 133,58 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 2 133,58 Kč s příslušenstvím z titulu žalovaným neuhrazené podmíněné slevy a služeb souvisejících se službami elektronických komunikací.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Dne , datum, se žalobkyně a žalovaný písemně dohodli, že žalobkyně bude po dobu 24 měsíců žalovanému poskytovat (popř. mu přenechá k využití) základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby, za což měl žalovaný řádně a v termínu uvedeném ve vyúčtování žalobkyně zaplatit účastníky sjednanou (popř. poskytovatelem třetích služeb stanovenou) cenu. V rámci žalobkyní poskytovaných služeb (popř. služeb přenechaných k využití) byly i tzv. služby třetích stran, konkrétně specifikované jako SMS platby, Audiotex, Premium SMS, dárcovské SMS/MMS a Mplatba, atd. Žalovaný byl, vyjma dalšího, vyzván k úhradě ceny jemu poskytnutých služeb třetích stran ve výši 199 Kč, a to do 27. 10. 2022 a ve výši 318,99 Kč, a to do 27. 11. 2022. Žalovaný však cenu za žalobkyní poskytnuté (resp. přenechané mu k využití) služby třetích stran řádně a včas neuhradil, ani nezpochybnil správnost vyúčtování těchto cen, stejně tak jako nerozporoval skutečnost, že předmětné ceny žalobkyni dosud nebyly uhrazeny.

5. Dále se žalobkyně a žalovaný téhož dne dohodli na odevzdání zařízení IMEI , Anonymizováno, , (dále jen „koncové zařízení č. 1“), včetně závazku žalobkyně, že umožní, aby koncové zařízení č. 1 žalovanému patřilo, kdy naproti tomu se žalovaný zavázal koncové zařízení č. 1 převzít a zaplatit za ně žalobkyni částku 4 001 Kč, kdy ve výši 3 000 Kč, a to pod podmínkou řádného plnění povinností žalovaného vyplývajících z předmětné dohody, mezi které rovněž náležela podmínka dodržení sjednané doby trvání této dohody, byla žalovanému poskytnuta sleva. Dne , datum, se žalobkyně a žalovaný dohodli na odevzdání zařízení IMEI , Anonymizováno, , (dále jen „koncové zařízení č. 2“), včetně závazku žalobkyně, že umožní, aby koncové zařízení č. 2 žalovanému patřilo, kdy naproti tomu se žalovaný zavázal koncové zařízení č. 2 převzít a zaplatit za ně žalobkyni částku 4 999 Kč, kdy ve výši 1 000 Kč, a to pod podmínkou řádného plnění povinností žalovaného vyplývajících z předmětné dohody, mezi které rovněž náležela podmínka dodržení sjednané doby trvání této dohody, byla žalovanému poskytnuta sleva. Dále soud zjistil, že si žalobkyně vyhradila právo ukončit jakoukoliv dohodu s žalovaným, neuhradí-li tento řádně a včas jakékoliv vyúčtování žalobkyně (resp. cenu v tomto vyúčtování uvedenou) a pokud žalovaný neuhradí řádně a včas jakákoliv svá další peněžitá plnění vůči žalobkyni po dobu delší než 90 dnů, popř. neuhradí-li žalovaný řádně a včas konkrétní vyúčtování (resp. cenu v tomto vyúčtování uvedenou), a to ani v náhradním termínu, který žalobkyně žalovanému stanovila. S ohledem na výše popsanou skutečnost, a sice že žalovaný až doposud neuhradil cenu žalobkyní poskytnutého plnění, žalobkyně proto předmětnou dohodu s žalovaným ke dni 16. 1. 2024 ukončila a vyzvala žalovaného k úhradě podmíněných slev za koncové zařízení v souhrnné výši 1 615,59 Kč, a to do 20. 2. 2024. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný do dne vyhlášení rozsudku v souvislosti s předmětným nárokem cokoliv uhradil.

6. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o služby elektronických komunikací, k jejichž využívání je oprávněna na základě dříve uzavřené smlouvy a které žalobkyně sama aktivně neposkytuje, ale pouze je žalovanému přenechává k jejich dalšímu využití, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž ve vztahu k dalším účastníky uzavřeným smlouvám, a sice smlouvám kupním, tak jak jev podrobnostech rozvedeno níže.

8. Účastníci mezi sebou uzavřeli tzv. smíšenou smlouvu, tj. smlouvu obsahující několik dílčích smluvních typů, mezi kterými byla smlouva kupní (§ 2079 a násl. o. z.) rovněž smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, včetně již zmiňované smlouvy o poskytování služeb třetích stran, tedy smlouvy nepojmenované (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat či přenechat k využití žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za mu poskytnuté plnění sjednanou či v případě služeb třetích stran těmito třetími stranami stanovenou cenu. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že ačkoliv žalobkyně všechny svoje výše uvedené povinnosti splnila, žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni služby třetích stran ve výši 199 Kč se splatností do 27. 10. 2022 a ve výši 318,99 Kč se splatností do 27. 11. 2022 nesplnil (§ 1958 o. z.).

9. Dále soud uvádí, že pro případ porušení předmětných povinností žalovaného byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána možnost výpovědi shora specifikovaných smluv ze strany žalobkyně a z ní plynoucí možnost aplikace rozvazovací podmínky, jejímž důsledkem byla povinnost žalovaného na základě vyúčtování žalobkyně uhradit kupní cenu koncových zařízení ve výši nezahrnující podmíněnou slevu. V důsledku porušení povinností žalovaného uhradit cenu žalobkyní poskytnutého plnění řádně a včas (tak jak je v podrobnostech uvedeno výše) byly předmětné účastníky uzavřené smlouvy žalobkyní vypovězeny a žalovanému byla v souladu se smluvním ujednáním účastníků aktivována rozvazovací podmínka, na základě které byl žalovaný vyzván uhradit zbývající část kupní ceny za koncové zařízení č. 1 a č. 2. (v souladu s návrhem žalobkyně) v souhrnné výši 1 615,59 Kč se splatností do 20. 2. 2024.

10. Soud proto žalovaného k úhradě výše uvedených peněžních prostředků zavázal svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 14,75 % ročně z částky 2 133,58 Kč (v souladu s návrhem žalobkyně) od 21. 2. 2024 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

11. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 133,58 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.