23 C 319/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem tiutl jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 945 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 115,70 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení je nárok na úhradu televizních poplatků za období od listopadu roku 2022 do května roku 2023. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se v listopadu roku 2018 na adrese [adresa žalované], přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Na uvedené adrese však již několik let žije se svým partnerem, který se jako vlastník televizního přijímače, byť na jiné adrese, v květnu roku 2019 rovněž přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku, přičemž příslušné televizní poplatky za období od listopadu roku 2022 do května roku 2023 řádně uhradil. Na základě shora učiněného závěru o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že se žalovaná sice stala poplatníkem televizního poplatku (§ 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“)), avšak v řízení prokázala, že televizní poplatky za projednávané období, tedy za období od listopadu roku 2022 do května roku 2023, kontinuálně hradil její partner, tj. osoba žijící s žalovanou ve společné domácnosti, který sám byl přihlášen jako poplatník televizního poplatku do evidence žalobkyně (§ 5 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Je sice pravdou, že zákon o rozhlasových a televizních poplatcích stanovuje poplatníkům televizních poplatků povinnost odhlášky z této evidence pokud již nejsou poplatníky (mimo jiné) z důvodu vymezeného v § 5 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (§ 8 odst. 8 písm. c) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), avšak prokáže-li osoba evidovaná (byť neodhlášená) v evidenci poplatníků televizních poplatků, že žije ve společné domácnosti s osobou, která je jako poplatník přihlášena, pak žalobkyni nárok na úhradu televizního poplatku nevzniká (§ 5 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že aktuální poplatník televizního poplatku přihlášený do evidence poplatníků televizních poplatků neoznámil žalobkyni změnu v adrese umístění televizních přijímačů (§ 8 odst. 4 a 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). V projednávané věci, jak již bylo uvedeno, žalovaná prokázala, že bydlí ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku přihlášeným do evidence poplatníků televizních poplatků (který navíc televizní poplatky za předmětné období hradil), a tudíž ona sama k platbám televizních poplatků, tak jak je žalobou nárokováno, povinna není. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť plně procesně úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala.