23 C 327/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 180 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 200 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 39,28 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 39,34 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 980 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 618 Kč od 16. 10. 2021 do 25. 7. 2022 kapitalizovaným částkou 40,72 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 362 Kč od 16. 10. 2021 do 25. 7. 2022 kapitalizovaným částkou 155,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 635 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 4 180 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených pojistných a nákladů na vyhotovení a zaslání upomínek.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Účastníci řízení se písemně dohodli, že žalobkyně počínaje dnem 10. 7. 2021 pro případ způsobení škody domácnosti na adrese [adresa žalovaného], poskytne žalovanému nebo třetí osobě v dohodě specifikované plnění. Za tento závazek žalobkyně měl žalovaný od 10. 7. 2021 platit žalobkyni cenu 2 325 Kč ročně. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Za součást předmětné dohody byl v jejím textu označen rovněž dokument s názvem„ VPP majetek a odpovědnost M -100/21“, (dále jen„ pojistné podmínky“). Žalovaný však účastníky řízení smluvenou cenu ke dni 10. 7. 2021 neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 23. 8. 2021, která byla žalovanému doručena dne 26. 8. 2021, a která vyjma poučení o možném zániku uzavřené dohody obsahovala rovněž výzvu k úhradě sjednané ceny ve výši 2 325 Kč. K této částce byl připočítán poplatek za náklady na vymáhání ve výši 300 Kč Lhůta pro zaplacení souhrnu žalobkyní požadovaných částek byla stanovena do 14. 10. 2021. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na tuto výzvu nikterak nezareagoval a předmětnou částku neuhradil, byl mu dopisem ze dne 27. 10. 2021 oznámen zánik účastníky uzavřené dohody, a to uplynutím dne 14. 10. 2021. Následně dopisem ze dne 22. 11. 2021 označeným jako„ Pokus o smír“ byl žalovaný za období od 10. 7. 2021 do 14. 10. 2021 žalobkyní vyzván k úhradě poměrné části účastníky původně sjednané ceny ve výši 618 Kč spolu s náklady na vymáhání v souhrnné výši 600 Kč. V neposlední řadě pak byl žalovaný informován o jeho povinnosti uhradit žalobkyni předmětnou dlužnou cenu prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 17. 2. 2022. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci nároku žalobkyně na úhradu jí požadované ceny, ani nerozporoval skutečnost, že předmětná cena nebyla uhrazena, žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil.

5. Účastníci řízení se písemně dohodli, že žalobkyně počínaje dnem 9. 7. 2021 pro případ způsobení škody provozem motorového vozidla tovární značky Renault, typ, Mégane, [registrační značka], poskytne žalovanému nebo třetí osobě v dohodě specifikované plnění. Za tento závazek žalobkyně měl žalovaný od 9. 7. 2021 platit žalobkyni cenu 8 798 Kč ročně. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Za součást předmětné dohody byl v jejím textu označen rovněž dokument s názvem„ Pojistné podmínky VPP RH -980/19“, (dále jen„ pojistné podmínky“). Žalovaný však účastníky řízení smluvenou cenu ke dni 9. 7. 2021 neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 23. 8. 2021, která byla žalovanému doručena dne 26. 8. 2021, a která vyjma poučení o možném zániku uzavřené dohody obsahovala rovněž výzvu k úhradě sjednané ceny ve výši 8 798 Kč. K této částce byl připočítán poplatek za náklady na vymáhání ve výši 300 Kč Lhůta pro zaplacení souhrnu žalobkyní požadovaných částek byla stanovena do 14. 10. 2021. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na tuto výzvu nikterak nezareagoval a předmětnou částku neuhradil, byl mu dopisem ze dne 27. 10. 2021 oznámen zánik účastníky uzavřené dohody, a to uplynutím dne 14. 10. 2021. Následně dopisem ze dne 22. 11. 2021 označeným jako„ Pokus o smír“ byl žalovaný za období od 9. 7. 2021 do 14. 10. 2021 žalobkyní vyzván k úhradě poměrné části účastníky původně sjednané ceny ve výši 2 362 Kč spolu s náklady na vymáhání v souhrnné výši 600 Kč. V neposlední řadě pak byl žalovaný informován o jeho povinnosti uhradit žalobkyni předmětnou dlužnou cenu prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 17. 2. 2022. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci nároku žalobkyně na úhradu jí požadované ceny, ani nerozporoval skutečnost, že předmětná cena nebyla uhrazena, žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil.

6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl.

8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění majetku a o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo sjednáno jako roční s počátkem pojištění od 10. 7. 2021 v případě pojištění majetku a od 9. 7. 2021 v případě pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřených pojistných smluv, a to když ve lhůtě splatnosti do 10. 7. 2021 a 9. 7. 2021 neuhradil sjednané pojistné ve výši 2 325 Kč a 8 798 Kč. Na základě upomínek žalobkyně doručených žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 14. 10. 2021, pozbyly předmětné pojistné smlouvy svojí platnosti uplynutím téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani přes další upomínky žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, zavázal jej soud k úhradě v tomto řízení žalobkyní požadované dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazených pojistných za období od 10. 7. 2021 do 14. 10. 2021 ve výši 618 Kč a od 9. 7. 2021 do 14. 10. 2021 ve výši 2 362 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 40,72 Kč a 155,66 Kč stanovených v souladu s návrhem žalobkyně od 16. 10. 2021 do 25. 7. 2022, svým rozhodnutím.

9. Ve vztahu k žalobkyní požadovaným poplatkům za vyhotovení a odeslání upomínek„ k zaplacení dlužného pojistného“ a upomínek označených jako„ Pokus o smír po zániku pojištění“ v souhrnné výši 1 200 Kč soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady za zaslání upomínek k plnění nebyla mezi účastníky v předmětné pojistné smlouvě sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného bylo uvedeno v pojistných podmínkách žalobkyně připojených k předmětné pojistné smlouvě, podle kterých může žalobkyně pro případ nezaplacení pojistného včas a ve správné výši na žalovaném požadovat„ úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného“. Výši těchto nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného žalobkyně poté paušálně vyčíslila v „ Sazebníku nákladů u produktů neživotního pojištění“ (účinného od 1. 6. 2019), a to 300 Kč za„ upomínku k zaplacení dlužného pojistného“ a 300 Kč za upomínku nazvanou jako„ Pokus o smír po zániku pojištění“. Tento sazebník však nebyl v účastníky uzavřené pojistné smlouvě označen jako dokument tvořící nedílnou součást této smlouvy. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu poplatků za vyhotovení a odeslání upomínek dlužného pojistného, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v účastníky sjednané pojistné smlouvě, nemůže obstát.

10. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů vzniklých vyhovením a zasláním upomínky žalovanému a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednání takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. V projednávané věci tak žalobkyní požadované paušalizované poplatky odpovídají svým charakterem ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalovaného řádně hradit pojistné. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019).

11. Dále je třeba připomenout, že žalovaný se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele. Je sice pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

12. Soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. II. ÚS 3/06).

13. V návaznosti na judikaturu konstatovanou shora Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávaném případě.

14. Pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní vyjma drobným písmem uvedené stručné informace o existenci pojistných podmínek, které je třeba považovat za ujednání tvořící nedílnou součást uzavřených pojistných smluv, neobsahovala žádnou konkrétní informaci o poplatcích spojených s vymáháním dlužného pojistného, jejich výši či specifikaci konkrétních úkonů žalobkyně, se kterou by měly být tyto poplatky spojeny. V uzavřených pojistných smlouvách absentuje rovněž označení konkrétních ustanovení pojistných podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. Z textu pojistné smlouvy navíc nevyplývá, zda se ujednání o paušalizovaném poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky nachází na jednom či více místech pojistných podmínek či dalších dokumentů. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že ujednání o poplatku za vyhotovení a odeslání upomínek k úhradě dlužného pojistného v souhrnné výši 1 200 Kč je třeba považovat za absolutně neplatné a žalobu v tomto rozsahu, a to včetně příslušných kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 39,28 Kč a 39,34 Kč požadovaného žalobkyní za období od 16. 10. 2021 do 25. 7. 2022, zamítnout.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 635 Kč, přičemž tato částka představuje 42,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,3 % (tj. 3 176,38 Kč) a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,7 % (tj. 1 278,62 Kč)). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 180 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.