23 C 335/2022
č. j. 23 C 335/2022-17
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 1 § 2 § 4
- Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 205/1999 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 570 § 573 § 607 § 1958 § 1968 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 120 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 820 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 2 820 Kč s příslušenstvím z důvodu nesplnění povinnosti žalované uhradit žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.
4. Žalovaná byla v období od 31. 12. 2020 do 28. 2. 2021 evidována v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, [registrační značka], [VIN kód], a neměla ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalované písemnou výzvu ze dne 10. 6. 2021, která se dostala do dispoziční sféry žalované, obsahující údaje o registrační značce, VIN, čísle technického průkazu výše specifikovaného nákladního automobilu, jakož i poučení o možnosti žalované doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 31. 12. 2020 do 28. 2. 2021, tj. za 60 dní při denní sazbě 47 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalované ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaná neuhradí požadovaný příspěvek. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku žalobou nárokovanou částku uhradila či uvedla okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, zpochybnila správnost vyúčtování předmětné částky, stejně tak jako že by rozporovala skutečnost, že nárokovaná částka žalobkyni dosud nebyla uhrazena.
5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. V dané věci žalovaná neměla u shora specifikovaného tuzemského vozidla (§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kterého byla žalovaná v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem (podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), sjednáno od 31. 12. 2020 do 28. 2. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, a to ačkoliv k tomu byla povinna (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalované tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovanou do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději do 16. 8. 2021. Splatnost byla stanovena uplynutím lhůty 60 dnů od doručení shora specifikované výzvy do faktické dispozice žalované (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Okamžik doručení této výzvy byl s ohledem na žalovanou nezpochybněné žalobkyní tvrzené datum jejího odeslání, skutečnost, že se tato výzva dostala do dispoziční sféry žalované, běžnou délku doručování zásilek prostřednictvím poštovní přepravy a ustanovení § 573 o. z. a § 607 o. z. stanoven nejpozději na 15. 6. 2021. Žalovaná však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradila. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 31. 12. 2020 do 28. 2. 2021 vzniklo právo požadovat na žalované úhradu příspěvku v sazbě 47 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 3 120 Kč (§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Jelikož žalovaná uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 820 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 25. 8. 2021 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 820 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.