23 C 343/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 970 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 970 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 970 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Účastníci se dne 28. 7. 2020 písemně dohodli, že žalobkyně v případě způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Peugeot, model 106, registrační značka, poskytne žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit od 28 7. 2020 částku 5 886 Kč ročně, a to po 1 324 Kč vždy k 28. dni v měsíci lednu, dubnu, červenci a říjnu příslušného roku. Den zániku této dohody nebyl sjednán. Žalovaný však částku 1 324 Kč dne 28. 10. 2020 a 28. 1. 2021 neuhradil a neučinil tak ani přes písemnou výzvu žalobkyně ze dne 3. 9. 2021, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku ze shora uvedené dohody za období od 28. 7. 2020 do 12. 3. 2021 v souhrnné výši 1 907 Kč.

5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období, není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1966 o. z. platí, že ustanovením § 1963 o. z. není dotčeno právo smluvních stran ujednat si plnění ve formě splátek. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitel. Podle 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla na dobu neurčitou uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Počátek ročního pojistného období byl stanoven na 28. 7. 2020. Pojistné ve výši 5 886 Kč bylo sjednáno jako roční, s úhradou ve splátkách po 1 324 Kč čtvrtletně. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 28. 10. 2020 a 28. 1. 2021 neuhradil jednotlivé splátky účastníky sjednaného pojistného. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě žalobkyní požadované dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 28. 10. 2020 do 12. 3. 2021 v celkové výši 1 970 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 970 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení.

7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 970 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.