23 C 36/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 863 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 22. 7. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 22. 7. 2016 do zaplacení, zamítá.

III. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady 1 673 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 863 Kč od 18. 6. 2016 do 21. 7. 2016 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 673 Kč od 22. 7. 2016 do zaplacení, zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl dne 8. 10. 2020 žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 863 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených záloh na dodávky elektřiny a s nimi souvisejících služeb a poplatků za upomínky. Svým podáním ze dne 8. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 1 673 Kč, kdy jako zbývající předmět řízení uvedla částku 1 190 Kč skládající se z částky 1 000 Kč jakožto nesplacené zálohy za právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a částky 190 Kč jakožto žalovanou neuhrazeného poplatku za upomínky.

2. Žalobkyně se z důvodu nezvyšování nákladů soudního řízení z nařízeného ústního jednání omluvila.

3. Žalovaná se k návrhu žalobkyně nevyjádřila a k nařízenému ústnímu jednání se bez řádné omluvy nedostavila.

4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 20. 11. 2018 převedla žalobkyni právo požadovat na žalované úhradu projednávané pohledávky. Předchůdkyně žalobkyně se smlouvou ze dne datum, jejíž součástí byl mimo jiné aktuální obchodní ceník, (dále jen„ ceník“) a Všeobecné obchodní podmínky, (dále jen„ obchodní podmínky“), zavázala poskytovat pro potřeby domácnosti elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese adresa. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Úhrada ceny byla sjednána zálohově ve výši 1 000 Kč a formou vyúčtování, a to v termínu vyznačeném na konkrétním vyúčtování, popř. oznámení o výši záloh. Z výzvy před přerušením dodávek číslo vyplynulo, že žalovaná za období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2016 neuhradila do 15. 6. 2016 sjednanou cenu dodávané elektřiny a souvisejících služeb ve formě zálohy ve výši 1 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně rovněž prostřednictvím této výzvy vyzvala žalovanou k úhradě souhrnné částky ve výši 285 Kč (v řízení žalobkyní nárokováno pouze 190 Kč) představující poplatky za upomínky zaslané žalované.

5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen„ energetický zákon“), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

6. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také pohledávka předchůdkyně žalobkyně vůči žalované, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě částečně vyhověl. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena nepojmenované smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala předchůdkyně žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaná jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Uzavřenou smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodat do sjednaného odběrného místa sdružené služby dodávek elektřiny a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a s její dodávkou spojené služby řádně a včas platit sjednanou cenu, a to zálohově ve výši 1 000 Kč či formou vyúčtování. Žalovaná však ke dni 15. 6. 2016 zálohu ve výši 1 000 Kč neuhradila. Jelikož žalovaná předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni uvedenou dlužnou částku neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 22. 7. 2016 do zaplacení.

7. Ve vztahu k žalobkyní požadované částce 190 Kč představující poplatky za upomínky, a to včetně příslušných úroků z prodlení soud žalobu zamítl. Paušální poplatky za upomínky odpovídají svojí povahou ujednáním o smluvní pokutě, nicméně z žádných tvrzení žalobkyně nevyplývá zda, v jaké výši a jakou formou si předchůdkyně žalobkyně a žalovaná úhradu těchto poplatků sjednaly, a to ačkoliv je takové ujednání pro případ možnosti přiznání úhrady smluvní pokuty žalobkyni zákonem vyžadováno.

8. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že se jak žalobkyně, tak její zástupce k jednání nedostavili, nebylo možné poskytnout žalobkyni příslušné procesní poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání sjednání smluvní pokuty, a to ve formě poplatků za upomínky, se žalovanou. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008).

9. Rozhodnutí o zastavení řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady 1 673 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 863 Kč od 18. 6. 2016 do 21. 7. 2016 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 673 Kč od 22. 7. 2016 je odůvodněno částečným zpětvzetím žaloby žalobkyní učiněným před zahájení ústního jednání ve věci. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.