Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

23 C 364/2023

č. j. 23 C 364/2023-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2024:23.C.364.2023.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 131 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 131 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 673 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 858 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. V předmětném řízení žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 531 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), za osobní automobil registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , zdvihový objem válců motoru nad 2 500 cm3, jehož byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem v období od 26. 3. 2022 do 25. 5. 2022 a od 26. 5. 2022 do 8. 9. 2022, (dále jen „automobil“).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listin obsahujících údaje poskytnuté žalobkyni Ministerstvem dopravy soud zjistil, že žalovaný byl od 17. 11. 2019 v registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel automobilu.

5. Z listin označených jako „Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu , žalobkyně, “ soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalovanému písemné výzvy ze dne 18. 11. 2022 obsahující údaje o registrační značce, VIN, čísle technického průkazu automobilu, jakož i poučení o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 26. 3. 2022 do 25. 5. 2022, tj. za 61 dní a od 26. 5. 2022 do 8. 9. 2022, tj. za 106 dní, to vše při denní sazbě 93 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s jeho upomínáním ve výši 300 Kč za každou z těchto výzev, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě 60 dní, od doručení těchto výzev neuhradí žalobkyní požadovaný příspěvek.

6. Z elektronických dokumentů obsahujících informaci České pošty, s. p., IČO 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 110 00 Praha, (dále jen „Česká pošta, s. p.“), soud zjistil, že písemné výzvy ze dne 18. 11. 2022 byly žalovanému odeslány prostřednictvím poštovní přepravy a dodány do jeho dispoziční sféry.

7. Z listin označených jako „Předžalobní výzva“ a elektronických dokumentů obsahujících informace o datu jejich podání k poštovní přepravě a datu jejich dodání soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby dodala žalovanému do jeho dispoziční sféry písemné výzvy k úhradě shora specifikovaných příspěvků a nákladů na upomínání v souhrnné výši 16 131 Kč.

8. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti významné pro předmětné řízení.

9. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

10. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni zaplatit společně a nerozdílně , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je tuzemským vozidlem vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 93 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud , právnická osoba, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 7 tohoto zákona. Uvedená výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , právnická osoba, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit , právnická osoba, okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti , právnická osoba, uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů , právnická osoba, u soudu. Podle § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaný neměl u shora specifikovaného tuzemského vozidla [§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla], kterého byl žalovaný v rozhodných dobách uvedených výše vlastníkem a provozovatelem [§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla], sjednáno za tato období pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla, a to ačkoliv k tomu byl povinen (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonných příspěvků do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvků, a to písemnými výzvami obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději do 23. 1. 2023. Splatnost byla stanovena uplynutím lhůty 60 dnů od dodání shora specifikovaných výzev do faktické dispozice žalovaného (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Okamžik takového dodání byl ve vztahu k těmto výzvám, s ohledem na běžnou délku doručování zásilek prostřednictvím poštovní přepravy, skutečnost, že žalovanému byly uvedené výzvy dodány a s přihlédnutím k postoji samotného žalovaného, který uvedené skutečnosti jakkoliv nerozporoval, stanovena na 23. 11. 2022. Žalovaný však i přes předmětné výzvy žalobkyně na dotčené příspěvky ničeho neuhradil. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvků ve výši 93 Kč za jeden den absence pojištění, jak je v podrobnostech rozvedeno výše, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky v souhrnné výši 600 Kč, celkem tedy 16 131 Kč [§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.]. Jelikož žalovaný předmětnou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani do dne vyhlášení rozsudku, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 15 % ročně z částky 5 673 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 858 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

12. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 531 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.