23 C 376/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 63 957,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 533,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 38 533,13 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do zaplacení částky 25 424,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 424,17 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení a z částky 63 957,30 Kč od 20. 6. 2024 do 18. 7. 2024.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 259 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne 29. 8. 2024 včetně jeho doplnění ze dne 7. 4. 2025 domáhala na žalovaném úhrady částky 63 957,30 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne , datum, prostřednictvím internetových stránek předchůdkyně žalobkyně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se předchůdkyni žalobkyně zavázal vrátit nejpozději do 19. 6. 2024. Úvěruschopnost žalovaného předchůdkyně žalobkyně prověřila výpočtem rozdílu mezi doloženými příjmy a výdaji s ponecháním peněžní rezervy minimálně ve výši 3 410 Kč, jakož i prostřednictvím údajů zjištěních lustrací relevantních databází. Žalovaný však předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti ani kdykoliv poté i přes opakované písemné výzvy na žalobou vznesený nárok uhradil peněží prostředky pouze ve výši 6 752 Kč. V neposlední řadě žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi ní a předchůdkyní žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující dílčí skutkové závěry.

4. Z elektronických dokumentů nadepsaných „, právnická osoba, - úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v české republice uzavřená s klientem dne , datum, “, „Standardní informace o spotřebitelském úvěru“, „, právnická osoba, – Standardní podmínky Úvěrové smlouvy vztahující se na Klienty v České republice“ a „Loan application info“, soud zjistil, že byl vypracován písemný návrh dohody (mimo jiné) o dočasném poskytnutí peněžních prostředků v souhrnné výši až 50 000 Kč předchůdkyní žalobkyně žalovanému, které měl žalovaný předchůdkyni žalobkyně do v tomto návrhu v podrobnostech specifikovaného termínu a v tomto návrhu specifikovaným způsobem vrátit a navíc předchůdkyni žalobkyně uhradit peněžní prostředky ve výši 146,949 % ročně z poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků.

5. Z elektronických dokumentů nadepsaných „Platební informace“, „Data from Ledger“, „External_payout“ soud zjistil, že v období od 30. 1. 2024 do 22. 2. 2024 předchůdkyně žalobkyně převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky v souhrnné výši 50 000 Kč.

6. Z listiny nadepsané „Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek“, z elektronického dokumentu nadepsaného „Dodatek č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27.01.2020“ včetně jeho příloh, z listin nadepsaných „Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ a „Sledování zásilek“ a z elektronického dokumentu nadepsaného „Podací lístek – DopisOnline“, soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně před podáním žaloby dohodly na převedení práva domáhat se úhrady žalobou projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž písemné oznámení o této skutečnosti bylo dodáno do dispoziční sféry žalovaného dne 15. 7. 2024, a to společně s výzvou k úhradě (mimo jiné) žalobou vzneseného nároku do tří dnů.

7. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné v projednávané věci.

8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

9. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 551 o. z. platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

12. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

13. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

21. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že ačkoliv byl vypracován písemný návrh smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., který byl zároveň návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), v řízení však nebyla, vzdor zákonné důkazní povinnosti žalobkyně, prokázána vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní jí tvrzenou úvěrovou smlouvu (§ 551 o. z.).

22. K uvedenému tvrzení žalobkyně totiž nebyl označen ani předložen žádný jiný důkaz než elektronický dokument obsahující písemné znění návrhu tvrzené úvěrové smlouvy. Soud tak má za to, že na konečnost a vážnost vůle žalovaného k uzavření úvěrové smlouvy o žalobkyní tvrzeném obsahu nelze usuzovat pouze ze samostatné existence návrhu takového smlouvy.

23. Soud dále připomíná, že následkem nesplnění povinnosti důkazní je zásadně stav objektivní nejistoty o existenci výše uvedeného (a pro úspěch ve věci zcela stěžejního) skutkového tvrzení vztahujícího se k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

24. V souladu se shora popsanými závěry soudu, jakož i s ustanovením § 2991 odst. 1, 2 o. z., soud dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný jsou si povinni vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu poskytli, a proto [s ohledem na postoupení předmětné pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.)] vzniklo žalobkyni právo na vrácení předchůdkyní žalobkyně žalovanému poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 38 533,13 Kč, se splatností do 18. 7. 2024 (§ 1958 o. z.).

25. V kontextu všech shora uvedených skutečností tak soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 38 533,13 Kč spolu s úrokem z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 14,75 % ročně z částky 38 533,13 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšnému žalovanému v částce 3 259 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalovaného odečetl od částečného úspěchu žalobkyně při výsledku 19,24 % z částky 16 934 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 559 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, a z 21 % DPH ve výši 2 495 Kč (počítáno z částky 11 880 Kč).