23 C 38/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 237,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 381,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 381,41 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 2 855,65 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 379,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 776,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 855,65 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 237,06 Kč od 2. 7. 2021 do 28. 7. 2021 a úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 4 988,40 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 237,06 Kč s příslušenstvím, představující žalovaným nesplacené peněžní prostředky poskytnuté mu společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s příslušenstvím, a to na základě mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřené smlouvy o úvěru.

2. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

3. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne 14. 10. 2019 písemně dohodli, že předchůdkyně žalobkyně bude žalovanému na jeho žádost poskytovat i opakovaně peněžní prostředky do maximální výše 5 000 Kč s úrokem ve výši 15,6 % ročně, přičemž žalovaný bude předchůdkyni žalobkyně jí poskytnutou částku včetně úroku vracet po 250 Kč měsíčně, a to vždy ke 13. dni v příslušném měsíci. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Ze žalobkyní předložených důkazů však vzdor jejímu tvrzení soud nezjistil, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné dohody s žalovaným (resp. poskytnutím finančních prostředků tomuto žalovanému) prověřila schopnost žalovaného pravidelně v měsíčních intervalech hradit jím a předchůdkyní žalobkyně smluvenou částku. Předchůdkyně žalobkyně na základě této dohody poskytla žalovanému částku 5 000 Kč. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný zaplatil předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni částku větší než 1 618,59 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokované částky ke dni 28. 6. 2021 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 9 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 27. 5. 2022, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), platilo, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle § 753 o. z. platí, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

10. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-FINANCE s. r. o., proti GK v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Obecné soudy jsou tak povinny zkoumat z úřední povinnosti, zda došlo k porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru, a to i ve vztahu k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20).

17. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru a žalovaný jako spotřebitel. V řízení však nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně vzdor své povinnosti před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se podle tvrzení žalobkyně spokojila především s informacemi poskytnutými od samotného žalovaného, přičemž z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015).

18. Žalobkyně, na kterou byla projednávaná pohledávka předchůdkyní žalobkyně postoupena, v předmětné věci ovšem netvrdila, ani neprokázala, z jakých konkrétních podkladů a informací předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela, a jak tyto ověřovala, a to ačkoliv k tomu byla ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. a § 120 odst. 1 o. s. ř. povinna. Následkem nesplnění takové povinnosti je zásadně stav absence nezbytných skutkových tvrzení a objektivní nejistoty o jejich existenci, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Za této situace tedy soud nemá za zjištěné, že byla předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzována úvěruschopnost žalovaného a ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení a související judikatury tak považuje žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou.

19. V souladu s tímto závěrem soudu ovšem žalobkyni vzniká podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. právo na vrácení žalovanému poskytnuté jistiny, v konkrétním případě tedy na vrácení částky 3 381,41 Kč.

20. Ve vztahu k prodlení žalovaného s úhradou předmětné nesplacené jistiny soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému v rámci oznámení o postoupení pohledávky dne 22. 7. 2021 výzvu k úhradě dlužné částky, která byla doručena žalovanému (při aplikaci ustanovení § 573 o. z.) dne 27. 7. 2021, dne 28. 7. 2021 tak měl žalovaný plnit, což tak neučinil. Ode dne 29. 7. 2021 je tedy žalovaný v prodlení.

21. S ohledem na všechny shora uvedené povinnosti soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 3 381,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 381,41 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.