23 C 407/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Zálišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky od společnosti právnická osoba IČ IČO, a následně společnosti právnická osoba, IČ IČO. Žalobkyně uvedla, že požaduje úhradu dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Žalované byla dlužná částka zaslána převodem na její účet.

2. Podáním ze dne 27. 1. 2026 vzala žalobkyně zpět žalobu co do částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky do 1. 7. 2025 do zaplacení. Usnesením ze dne 2. 2. 2026, č. j. 23 C 407/2025-23 bylo řízení co do této částky zastaveno.

3. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

4. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

5. Z předložených listin bylo zjištěno následující. Ze sdělení právnická osoba ze dne 18. 12. 2025 bylo zjištěno, že na účet žalované č. č. účtu byla dne 17. 1. 2024 zaslána částka 15 000 Kč a dne 25. 1. 2024 částka 5 000 Kč. Z potvrzení o provedených platbách z platební brány ThePay.cz, s.r.o. bylo zjištěno, že z účtu společnosti právnická osoba (později právnická osoba) byly odeslány uvedené platby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, uzavřené mezi společností právnická osoba a společností právnická osoba, a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, uzavřené mezi společností Anonymizováno a žalobkyní, bylo zjištěno, že původní věřitelka postoupila žalobkyni soubor pohledávek, včetně pohledávky za žalovanou. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025 byla žalovaná informována o postoupení a zároveň byla vyzvána výzvou před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky do 30. 6. 2025. Výzva jí byla zaslána doporučeně dne 20. 6. 2025.

6. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.

8. Dle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně prokázala výpisy o provedených platbách, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její účet finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč, ze kterých bylo žalovanou vráceno 5 000 Kč. Tyto finanční prostředky byly žalované poskytnuty sice na základě úvěrové smlouvy, nicméně tento právní důvod nebyl žalobkyní tvrzen ani prokázán. Doložena byla pouze nepodepsaná a nedatovaná smlouva. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dne 20. 6. 2025. Pokud jde o úrok z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, vychází soud z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 20. 6. 2025, která jí byla odeslána doporučeně téhož dne. Lhůta k úhradě byla žalobkyní stanovena do 30. 6. 2025. Žalobkyně má tak právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní požadován od 1. 7. 2025. Lhůta pro zaplacení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Zdejší soud se neztotožnil s vyúčtováním nákladů žalobkyní a o nákladech řízení rozhodl dle § 14b a.t. Podaná žaloba je dle mínění soudu ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní u zdejšího soudu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž účelem přijetí § 14b a. t. bylo právě postihnout obdobné případy. V uvedeném návrhu jsou měněna pouze data smlouvy o postoupení pohledávek, vyčíslení dlužné částky a data vyplacení jednotlivých položek. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí, nebo exekuce.