23 C 48/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 885,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 985,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 985,97 Kč od 23. 5. 2018 do zaplacení, dále částku 8 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 900 Kč od 2. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 885,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,5 % z částky 10 985,97 Kč od 23. 5. 2018 do zaplacení a z částky 8 900 Kč od 2. 5. 2018 do zaplacení, a to z titulu nezaplaceného plnění podle několika účastnických smluv, kdy obsahem těchto smluv byla mimo jiné i koupě koncových zařízení. Tento svůj nárok odůvodňuje žalobkyně součtem zbývajících splátek za koncová zařízení ve výši 8 900 Kč a vyúčtovanou podmíněnou slevou poskytnutou společností [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) na žalovaným zakoupená koncová zařízení ve výši 10 985,97 Kč, kdy výhoda splátek, jakož i podmíněná sleva byly původní věřitelkou poskytnuty s podmínkou dodržení doby trvání mezi nimi sjednaných tzv. účastnických smluv, kterou však žalovaný nedodržel. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 24. 6. 2020 včetně jejích příloh a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že právo původní věřitelky požadovat po žalovaném zaplacení částky 19 885,97 Kč, bylo převedeno na žalobkyni. Z účastnické smlouvy ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka se zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby„ Mobil L“ a žalovaný se za ně zavázal platit smluvenou cenu, to vše po dobu 24 měsíců. V rámci předmětné účastnické smlouvy byla sjednána rovněž koupě koncového zařízení Samsung Galaxy A5 ([číslo]) A520F, IMEI [číslo], za cenu 8 988 Kč. Tato cena byla podmíněně snížena na částku 6 898 Kč, a to mimo jiné za předpokladu trvání účastnické smlouvy pro sjednanou dobu. Hrazení zbytku této ceny pak bylo rozděleno na část ve výši 88 Kč, kterou žalovaný zaplatil při převzetí zařízení a část, která měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 300 Kč. Dále byla sjednána koupě koncového zařízení Samsung Galaxy J3 ([číslo]) [anonymizováno], IMEI [číslo], za cenu 4 989 Kč. Tato cena byla podmíněně snížena na částku 1 Kč, kterou žalovaný uhradil při převzetí, a to mimo jiné za předpokladu trvání účastnické smlouvy po sjednanou dobu. Dále bylo sjednáno, a to pro případ, že žalovaný řádně a včas neuhradí splátky koncového zařízení či nebude dodržena smluvená doba trvání smlouvy, oprávnění původní věřitelky požadovat úhradu souhrnu všech dosud neuhrazených splátek cen za touto smlouvou poskytnutá koncová zařízení. Z účastnické smlouvy ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že se původní věřitelka zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby„ [příjmení] internet vzduchem S“ a žalovaný se za ně zavázal platit, to vše po dobu 24 měsíců. V rámci předmětné účastnické smlouvy byla sjednána rovněž koupě koncového zařízení Outdoor LTE modem Huawei B2338 [číslo] za cenu 6 299 Kč. Tato cena byla podmíněně snížena na částku 2 301 Kč, a to mimo jiné za předpokladu trvání účastnické smlouvy pro sjednanou dobu. Hrazení této ceny bylo rozděleno na část ve výši 1 Kč, kterou žalovaný zaplatil při převzetí zařízení a část, která měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 100 Kč. Dále bylo sjednáno, a to pro případ, že žalovaný řádně a včas neuhradí splátky či nebude dodržena smluvená doba trvání účastnické smlouvy, oprávnění původní věřitelky požadovat úhradu souhrnu všech dosud neuhrazených splátek ceny za touto smlouvou poskytnuté koncové zařízení. Z instalačního protokolu k účastnické smlouvě [číslo] ze dne 2. 1. 2018 soud zjistil, že žalovanému bylo koncové zařízení Outdoor LTE modem Huawei B2338 [číslo] dne 2. 1. 2018 předáno a nainstalováno. Ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] [právnická osoba] (dále jen„ obchodní podmínky“) čl. 4 2 soud zjistil, že žalovaný měl hradit splátky zařízení a ceny původní věřitelkou poskytnutého plnění ve lhůtách uvedených v jednotlivých vyúčtováních původní věřitelky a nebyla-li taková lhůta původní věřitelkou uvedena, tak do 14 dnů od vystavení konkrétního vyúčtování. Z čl. 2 6. 1 bodu (ii) obchodních podmínek soud zjistil, že původní věřitelka si vyhradila právo ukončit jakoukoliv smlouvu s žalovaným, neuhradí-li tento řádně a včas jakékoliv vyúčtování původní věřitelky, a to pokud byl žalovaný v prodlení s úhradou jakéhokoliv svého peněžitého dluhu vůči původní věřitelce po dobu delší než 90 dnů, popř. podle čl. 2 6. 1 bodu (iii) neuhradí-li žalovaný řádně a včas konkrétní vyúčtování, a to ani v náhradní lhůtě, kterou původní věřitelka žalovanému poskytla. Z výpovědi účastnických smluv ze dne [datum] soud zjistil, že byly původní věřitelkou ukončeny výše uvedené účastnické smlouvy, jelikož žalovaný řádně a včas neuhradil vyúčtované ceny na základě shora uvedených účastnických smluv poskytnutých služeb ve výši 267 Kč s termínem úhrady nejpozději do 31. 12. 2017 a ve výši 1840 Kč s termínem úhrady nejpozději do 27. 1. 2018, a to ani po 30 dnech od uplynutí dodatečného termínu 17. 3. 2018, který mu původní věřitelka k úhradě poskytla. Z vrubopisu [číslo] ze dne 8. 5. 2018, vrubopisu [číslo] ze dne 8. 5. 2018, vrubopisu [číslo] ze dne 6. 5. 2018 soud zjistil, že původní věřitelka vyúčtovala žalovanému podmíněně poskytnuté slevy za výše uvedená koncová zařízení v celkové výši 10 985,97 Kč se lhůtou pro zaplacení do 22. 5. 2018. Z vyúčtování splátek za zařízení [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka vyúčtovala žalovanému nezaplacené části cen za výše uvedená koncová zařízení v celkové výši 8 900 Kč se lhůtou pro zaplacení do 1. 5. 2018. Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne 24. 11. 2020 včetně potvrzení o podání ze dne 25. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně učinila pokus o mimosoudní vyřízení věci a žalovaného k úhradě předmětné dlužné částky vyzvala. Z dalších předložených listin soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. O skutkovém stavu lze učinit závěr, podle něhož žalovaný převzal od původní věřitelky na základě uzavřených účastnických smluv koncová zařízení Outdoor LTE modem Huawei [anonymizováno] [číslo], Samsung Galaxy A5 ([číslo]) [anonymizováno], IMEI [číslo], a Samsung Galaxy J3 ([číslo]) [anonymizováno], IMEI [číslo], za která se zavázal uhradit výše specifikované stanovené ceny, a to částečně při převzetí a částečně ve splátkách, a to vždy ve lhůtě uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Na předmětná zařízení byla žalovanému, a to pod podmínkou řádného plnění povinností žalovaného vyplývajících z uzavřených účastnických smluv, mezi které náležela rovněž podmínka dodržení doby trvání těchto účastnických smluv, poskytnuta podmíněná sleva v celkové výši 10 985,97 Kč. Pro případ ukončení účastnických smluv před sjednanou dobou jejich trvání byla původní věřitelka rovněž oprávněna požadovat úhradu všech dosud neuhrazených splátek cen za jednotlivá na základě těchto smluv poskytnutá koncová zařízení. Dále pak pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit řádně a včas sjednanou cenu původní věřitelkou poskytnutých plnění, a to buď po dobu delší než 90 dní či nesplněním této úhrady ani v dodatečné lhůtě, byla mezi původní věřitelkou a žalovaným ujednána možnost ukončení účastnických smluv ze strany původní věřitelky. Jelikož žalovaný porušil smluvenou povinnost včasné úhrady původní věřitelkou poskytnutých služeb a cen zařízení a neučinil tak ani v dodatečné lhůtě, původní věřitelka následně smluvní vztah s žalovaným s účinností nejpozději ke dni 3. 4. 2018 ukončila a žalovaného prostřednictvím vyúčtování vyzvala k úhradě splátek za poskytnutá koncová zařízení v souhrnné výši 8 900 Kč, a to do 1. 5. 2018, jakož i k úhradě podmíněných slev v celkové výši 10 985,97 Kč, a to do 22. 5. 2020. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť původní věřitelka je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné, a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb, na straně druhé, avšak pokud jde o dlužné splátky kupní ceny koncových zařízení, respektive o nárok na vrácení podmíněné slevy z této kupní ceny, zde již s ohledem na samotnou definici„ elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout. Původní věřitelka a žalovaný mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní, tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, tedy smlouva nepojmenovaná. Původní věřitelce na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby, jakož i předat žalovanému koncová zařízení. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvou stanovených podmínek uhradit původní věřitelce kupní ceny za koncová zařízení a ceny za služby elektronické komunikace a další využité doplňkové služby vyúčtované původní věřitelkou. Z citované právní úpravy a skutkových zjištění vyplývá, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil. Pro případ porušení předmětných povinností žalovaného byla mezi nimi sjednána možnost výpovědi uzavřených účastnických smluv ze strany původní věřitelky a z toho plynoucí možnost zesplatnění žalovaným dosud neuhrazených splátek na kupní ceny koncových zařízení, jakož i možnost aplikace rozvazovací podmínky, jejímž důsledkem byla povinnost žalovaného na základě vyúčtování původní věřitelky uhradit kupní ceny koncových zařízení ve výši nezahrnující podmíněnou slevu. Z důvodu porušení uvedených povinností žalovaného byly shora specifikované účastnické smlouvy původní věřitelkou vypovězeny a žalovanému byl v souladu se smluvním ujednáním jednak vyúčtován souhrn dosud neuhrazených splátek původní věřitelkou poskytnutých koncových zařízení ve výši 8 900 Kč s termínem splatnosti do 1. 5. 2018 a jednak aktivována rozvazovací podmínka, na základě které byl žalovaný vyzván uhradit zbývající části kupních cen na předmětná koncová zařízení v celkové výši 10 985,97 Kč, a to s termínem splatnosti do 22. 5. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena pohledávka původní věřitelky a jelikož žalovaný svoji povinnost úhrady výše specifikovaného vzniklého dluhu nesplnil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 985,97 Kč od 23. 5. 2018 do zaplacení a z částky 8 900 Kč od 2. 5. 2018 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 2 252 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 300 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč.