23 C 5/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 24 928 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 642,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 685,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 10 100 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 10 100 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 100 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, dále s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 2 300 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 9. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 24 928 Kč s příslušenstvím, a to jako částky představující žalovanou dosud nevrácené peněžní prostředky zapůjčené žalované společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a neuhrazenou část souhrnných poplatků, které byla žalovaná povinna předchůdkyni žalobkyně vrátit a uhradit na základě smluv o půjčce uzavřených mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, , č. , číslo, a dne , datum, , č. , číslo, . Předchůdkyně žalobkyně v souvislosti se smlouvou o půjčce ze dne , datum, , č. , číslo, , poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, za což se žalovaná zavázala předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 352 Kč, a to ve splátkách po 384 Kč po dobu 53 týdnů, tedy nejpozději do 14. 10. 2009. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze peněžní prostředky ve výši 1 900 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalované s úhradou splátek půjčky došlo ke dni 10. 9. 2009 k zesplatnění půjčky, a tím i k povinnosti žalované uhradit jistinu půjčky ve výši 10 879,72 Kč, dlužný poplatek ve výši 7 572,28 Kč, a to včetně příslušných úroků z prodlení souvisejících s prodlením žalované. Ačkoliv byla žalovaná k úhradě těchto nároků opakovaně vyzývána, po postoupení předmětné pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni již nebylo žalovanou v souvislosti s tvrzenou smlouvou o půjčce uhrazeno ničeho.

2. Dále předchůdkyně žalobkyně v souvislosti se smlouvou o půjčce ze dne , datum, , č. , číslo, , poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, za což se žalovaná zavázala předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, a to ve splátkách po 192 Kč po dobu 53 týdnů, tedy nejpozději do 3. 8. 2009. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze peněžní prostředky ve výši 3 700 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalované je tak žalovaná povinna uhradit jistinu půjčky ve výši 3 818,40 Kč, dlužný poplatek ve výši 2 657,60 Kč, a to včetně příslušných úroků z prodlení souvisejících s prodlením žalované. Ačkoliv byla žalovaná k úhradě těchto nároků opakovaně vyzývána, po postoupení předmětné pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni již nebylo žalovanou v souvislosti s tvrzenou smlouvou o půjčce uhrazeno ničeho.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listin učinil soud následující dílčí skutková zjištění.

6. Z listiny nadepsané „Smlouva o půjčce“ soud zjistil, že dne , datum, se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly, že předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, za což se žalovaná, vyjma vrácení předmětných peněžních prostředků žalobkyni, zavázala předchůdkyní žalobkyně zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 352 Kč, a to po 384 Kč po dobu 53 týdnů, tedy nejpozději do 14. 10. 2009. Předchůdkyně žalobkyně téhož dne peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč žalované poskytla.

7. Z listiny nadepsané „Smlouva o půjčce“ soud zjistil, že dne , datum, se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly, že předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, za což se žalovaná, vyjma vrácení předmětných peněžních prostředků, zavázala žalobkyni zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, a to po 192 Kč po dobu 53 týdnů, tedy nejpozději do 3. 8. 2009. Předchůdkyně žalobkyně téhož dne peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč žalované poskytla.

8. Z listin nadepsaných „Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně jejích příloh, „Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, „Informace o zpracování osobních údajů“ a „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně před podáním žaloby převedla právo domáhat se žalobou nárokované částky na žalobkyni, přičemž uvedenou skutečnost žalované písemně oznámila.

9. Z listin nadepsaných „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalob“ a „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána (mimo jiné) k úhradě v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků.

10. Z ostatních listin soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na projednávanou věc.

11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že není-li stanoveno jinak, řídí se právní poměry jiné než uvedené v odst. 1 a 2 téhož ustanovení vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav, jakož i ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. soud v projednávané věci aplikoval níže uvedená relevantní ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“), jakož i zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

14. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. platilo, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu nesmí zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

15. Podle § 39 obč. zák. platilo, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. platilo, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 téhož ustanovení platilo, že ustanovení odstavce 1. se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

17. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. platilo, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, měl věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanovila vyhláška č. 142/1994 Sb., ve znění do 30. 6. 2010 jako výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

18. Podle ustanovení § 524 odst. 1 obč. zák. platilo, že věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

19. Podle ustanovení § 524 odst. 2 obč. zák. platilo, že s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

20. Podle ustanovení § 563 obč. zák. platilo, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

21. Podle § 657 obč. zák., platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

22. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

23. Podle § 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumělo poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.

24. Mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem, a to v rámci její podnikatelské činnosti, a žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele, byly uzavřeny dne , datum, a dne , datum, smlouvy o půjčce, které byly zároveň spotřebitelským úvěrem. Na základě těchto smluv předala předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky v souhrnné výši 12 000 Kč a 6 000 Kč, který se tyto prostředky, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 8 352 Kč a 4 176 Kč, zavázal vrátit v pravidelných 53 týdenních splátkách po 384 Kč a 192 Kč, a to se splatností celého dluhu nejpozději do 14. 10. 2009 a 3. 8. 2009. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaná do dne vyhlášení rozsudku uhradila předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni, na kterou byla projednávaná pohledávka před podáním žaloby z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena, více, než žalobkyní tvrzené peněžní prostředky v souhrnné výši 5 600 Kč.

25. Na základě shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že účastníky sjednané souhrnné poplatky (v pořadí smluv jak jsou uvedeny shora) ve výši 12 000 Kč a 6 000 Kč je třeba považovat, a to pro rozpor s dobrými mravy, za absolutně neplatné. Odporující dobrým mravům je totiž zpravidla taková výše úroků a dalších poplatků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

26. V projednávané věci účastníky sjednané souhrnné poplatky činily více než 69,60 % z půjčených peněžních prostředků ve výši 12 000 Kč a více než 69,60 % z půjčených peněžních prostředků ve výši 6 000 Kč, a to za 53 týdnů Z veřejně dostupných informací poskytovaných Českou národní bankou ovšem vyplývá, že banky v období října roku 2008 poskytovaly spotřebitelské úvěry s roční úrokovou sazbou zpravidla ve výši 13,68 % (dostupné na https: //www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) a v období od července roku 2008 zpravidla ve výši 13,53 % (dostupné na https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Předmětné úroky tak nejen že významně převyšují úroky zpravidla poskytované bankami v relevantních obdobích, ale významně převyšují dokonce i za určitých okolností judikatorně tolerovanou nikoliv nepřiměřenou výši úroku představovanou dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů za předmětné časové období (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005).

27. S ohledem na závěr o neplatnosti sjednaných souhrnných poplatků, je nutné žalovanou zaplacené peněžní prostředky započíst na předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutou jistinu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10). Ohledně částky 10 100 Kč se tak žalovaná nejpozději od 14. 10. 2009 ocitla v prodlení a ohledně částky 2 300 Kč se žalovaná dostal do prodlení nejpozději od 3. 8. 2009.

28. V kontextu všech shora uvedených skutečností, tak soud žalobě vyhověl co do výše žalovanou dosud neuhrazených jistin a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 12 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 642,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 685,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 10 100 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 10 100 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 100 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, dále s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 2 300 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 300 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

29. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta.

30. O náhradě nákladů soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšná žalovaná by sice měla vůči žalobkyni podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, avšak žádné náklady nevynaložila.