Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

23 C 57/2025

č. j. 23 C 57/2025-21

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-17 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2025:23.C.57.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Sokolově vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Soud uznal, že žalovaný se bez platného jízdního dokladu nezúčastnil přepravy ve veřejné hromadné dopravě, a proto mu vznikl povinnost úhrady jízdného a přirážky k jízdnému podle příslušných právních předpisů. Rozsudek byl vydán bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků s rozhodnutím na základě listinných důkazů. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 3 040 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 520 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení a z částky 1 520 Kč od 17. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalobkyně se před podáním návrhu v předmětném řízení dohodly na převedení práva domáhat se na žalovaném splnění žalobou vzneseného nároku na žalobkyni. Žalovaný dne datum v čas hodin a datum v čas hodin uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným předchůdkyní žalobkyně, konkrétně linkou č. číslo. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu předchůdkyní žalobkyně pověřené osoby zjištěno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. O těchto skutečnostech učinila předchůdkyní žalobkyně pověřená osoba záznamy, které byly žalovaným podepsány. Předchůdkyní žalobkyně pověřená osoba vyzvala v každém jednotlivém případě žalovaného k úhradě jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč.

5. Výše jízdného a výše přirážky k jízdnému byla předchůdkyní žalobkyně stanovena v tarifu předchůdkyně žalobkyně účinného k okamžiku provedených přepravních kontrol. Lhůta k úhradě byla přepravními podmínkami předchůdkyně žalobkyně stanovena pro případ jízdného na okamžik nástupu do hromadného dopravního prostředku provozovaného předchůdkyní žalobkyně a pro případ přirážky k jízdnému na okamžik výzvy předchůdkyní žalobkyně pověřené osoby. I přesto, že byl žalovaný před podáním žaloby k úhradě žalobou nárokovaných prostředků opětovně vyzýván, z ničeho nevyplynulo, že by ke dni vyhlášení rozsudku na žalobu vznesený nárok cokoliv uhradil.

6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, (dále jen „vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu, a to včetně její maximální výše stanoví § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovanému vznikla uzavřením smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 vyhlášky o přepravním řádu povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit předchůdkyni žalobkyně jízdné. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a předchůdkyni žalobkyně v postavení dopravce do dne vyhlášení rozsudku jízdné neuhradil, vznikl předchůdkyni žalobkyně, a s ohledem na postoupení předmětné pohledávky v souladu s § 1879 o. z. žalobkyni podle článku IV a XII přepravních podmínek ve spojení s článkem III tarifu nárok na úhradu jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách) se splatností dne 22. 4. 2023 a 6. 5. 2023 (§ 1958 o. z.), a to včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 520 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení a z částky 1 520 Kč od 17. 9. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.).

8. O lhůtě k plnění pak soud rozhodl v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 040 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.