23 C 64/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 850 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč od 19. 8. 2019 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 550 Kč od 19. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 4 850 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).

1. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

2. Z předložených listinných důkazů a sdělení [stát. instituce], odboru dopravy, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

3. Žalovaná byla v období od 4. 1. 2020 do 13. 5. 2019 evidována v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 m3 do 1 350 m3, [registrační značka], [VIN kód] a neměla ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění byla žalovaná písemnou výzvou žalobkyně ze dne 4. 7. 2019 odeslanou žalované téhož dne, která jí byla doručena dne 7. 7. 2019, obsahující údaje o registrační značce výše uvedeného automobilu, VIN, čísle technického průkazu, jakož i údaje o možnosti žalované doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, vyzvána k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 4. 1. 2020 do 13. 5. 2019, tj. za 130 dní při denní sazbě 35 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalované ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaná neuhradí požadovaný příspěvek. Žalovaná však požadovaný příspěvek žalobkyni neuhradila a neučinila tak ani přes další upomínky žalobkyně a předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne 2. 10. 2021. Žalovaná tak nejen že doposud žalobkyni dlužnou částku neuhradila, ale neuvedla ani okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, nezpochybnila správnost vyúčtování dlužné částky vzniklé z důvodu neuhrazení tohoto příspěvku, stejně tak jako nerozporovala skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena.

4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého se tuzemským vozidlem rozumí vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě tuzemského vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 m3 do 1 350 m3 včetně 35 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 7 tohoto zákona. Uvedená výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] [anonymizována dvě slova] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] [anonymizována dvě slova] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] u soudu. Podle § 570 zákona č. 89/2021 Sb. občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. platí dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě převážně vyhověl. V dané věci nebylo u shora specifikovaného tuzemského vozidla, kterého byla žalovaná v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem, sjednáno od 4. 1. 2019 do 13. 5. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalované tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem, se splatností nejpozději do 6. 8. 2019. Žalovaná však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradila. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 4. 1. 2019 do 13. 5. 2019 vzniklo právo požadovat na žalované úhradu příspěvku v sazbě 35 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 4 850 Kč. Jelikož žalovaná uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 550 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 19. 8. 2019 do zaplacení.

6. Ohledně zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč od 19. 8. 2019 do zaplacení nebylo žalobě vyhověno, neboť je sice pravdou, že žalovaná se dostala do prodlení také s úhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, avšak žalobkyni nárok na úrok z prodlení z těchto částek nenáleží, neboť předmětné náklady svojí povahou odpovídají příslušenství pohledávky, přičemž zásadně platí, že po dlužníku nelze požadovat úrok z prodlení pro případ prodlení s placením příslušenství (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002).

7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, kdy úspěch žalobkyně byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 8 295 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.