23 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 172,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 172,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 772,35 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 172,35 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazených sdružených služeb dodávky elektřiny a smluvních pokut. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se smlouvou ze dne datum, jejíž součástí byl mimo jiné Ceník Produktu (dále jen„ ceník“) a Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny (dále jen„ obchodní podmínky“), zavázala do 30. 4. 2021 poskytovat žalované pro potřeby domácnosti elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese adresa žalované, a žalovaná se zavázala za odběr dodané elektřiny a souvisejících služeb uhradit v ceníku žalobkyně stanovenou cenu. Úhrada ceny byla sjednána zálohově a formou vyúčtování, a to v termínu vyznačeném na konkrétním vyúčtování popř. plánu záloh. Pro případ, kdyby byla žalovaná v prodlení s hrazením zálohových plateb či plateb za vyúčtování po dobu delší než 10 dní, byla v rámci uzavřené smlouvy sjednána možnost žalobkyně požadovat peněžní sankci ve výši 100 Kč, a to za každý jednotlivý případ takového prodlení. Pro případ, kdyby byla žalovaná v prodlení s platbou podle uzavřené smlouvy opakovaně, byla sjednána možnost žalobkyně přerušit a ukončit poskytování smluveného plnění. Pro tento případ bylo v předmětné smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat žalované 400 Kč za každý kalendářní měsíc následující po dni přerušení plnění z předmětné smlouvy, a to až do konce původně smluvené doby trvání účastníky uzavřené smlouvy. Žalovaná však v rozporu s plánem záloh dne 15. 2. 2020 a 15. 3. 2020 zálohy na žalobkyní poskytovaná plnění neuhradila. V návaznosti na absenci těchto plateb a po předchozím písemném upozornění žalobkyně ze dne 20. 3. 2020 a 1. 4. 2020 přerušila žalobkyně poskytování elektřiny a souvisejících služeb žalované a současně dopisem ze dne 15. 5. 2020 žalobkyně žalované oznámila, že smluvní vztah mezi účastníky byl ukončen. Prostřednictvím daňového dokladu číslo vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě peněžní sankce za přerušení dodávky a nedodržení sjednané doby trvání předmětné smlouvy ve výši 4 400 Kč, a to za období od datum do datum se lhůtou k úhradě do 11. 5. 2020. Prostřednictvím daňového dokladu číslo opravného daňového dokladu číslo žalobkyně žalované za období od datum do datum při celkovém objemu odebrané elektřiny 0,93 MWh vyúčtovala nedoplatek ve výši 572,35 Kč se lhůtou k úhradě do 7. 7. 2020. S ohledem na výše specifikované neuhrazení záloh za měsíc únor a březen roku 2020 ze strany žalované byla obsahem předmětných vyúčtování rovněž sankce ve výši 200 Kč se lhůtou pro zaplacení stanovenou rovněž do 7. 7. 2020. K úhradě všech žalobkyní vyúčtovaných dlužných částek byla žalovaná opětovně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2020. I přes tuto skutečnost žalovaná až do dne vyhlášení rozsudku na požadovanou dlužnou částku nic neuhradila. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 2001 o. z. lze odstoupit od uzavřené smlouvy, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaná jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat žalované sdružené služby dodávek elektřiny a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a s její dodávkou spojené služby řádně a včas platit sjednanou cenu. Pro případ porušení povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy, mimo jiné rovněž pro případ prodlení s úhradou plateb žalované po dobu delší než 10 dní, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč, a to za každý jednotlivý případ prodlení. Pro případ opakovaného prodlení s úhradou plateb byla žalobkyně rovněž oprávněna přerušit dodávky energie, od smlouvy odstoupit a za každý kalendářní měsíc po takovémto přerušení dodávky, a to až do okamžiku původně sjednané doby trvání předmětné smlouvy, požadovat smluvní pokutu ve výši 400 Kč. Neuhrazením záloh za měsíc únor a březen roku 2020 však žalovaná svoji povinnost hradit řádně a včas sjednanou cenu opakovaně porušila. Z uvedeného důvodu se žalobkyně rozhodla využít svého práva a služby dodávky elektřiny k 30. 4. 2019 přerušit, od uzavřené smlouvy odstoupit a vyzvat žalovanou k úhradě již poskytnutého plnění a smluvních pokut. Jelikož žalovaná žalobkyní vyúčtovanou částku za již poskytnuté služby dodávky elektřiny ve výši 552,35 Kč se splatností do 7. 7. 2020 neuhradila a neuhradila ani z výše uvedených důvodů žalobkyní požadované smluvní pokuty ve výši 200 Kč se splatností do 7. 7. 2020 a ve výši 4 400 Kč se splatností do 11. 5. 2020 a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně žalobkyní požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 775,35 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1 126 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí a písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 200 Kč za 2 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 600 Kč ve výši 126 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.