23 C 86/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 380 Kč od 21. 11. 2020 do 14. 10. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 380 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 528 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 380 Kč s příslušenstvím představující žalovanou dosud nesplacené peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč poskytnuté jí dne 21. 10. 2020 společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), na základě předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřené smlouvy o úvěru, jakož i z předmětné smlouvy vyplývající žalovanou neuhrazený poplatek ve výši 380 Kč.

2. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

3. Předchůdkyně žalobkyně ke dni 21. 10. 2020 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dohodly, že předchůdkyně žalobkyně dne 21. 10. 2020 žalované dočasně poskytne peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, které žalovaná předchůdkyni žalobkyně vrátí do 20. 11. 2020. Za dočasné poskytnutí těchto peněžních prostředků měla žalovaná předchůdkyni žalobkyně rovněž do 20. 11. 2020 uhradit poplatek ve výši 380 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se následně dohodly na převodu práv domáhat se vůči žalované úhrady žalobou požadované částky. K navrácení poskytnutých peněžních prostředků a úhradě poplatku proto vyzvala žalobkyně žalovanou prostřednictvím písemné upomínky podané k poštovní přepravě dne 9. 10. 2021. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná do 20. 11. 2020 či kdykoliv později předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni cokoliv uhradila.

4. Z žalobkyní předložených důkazů však soud nezjistil, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné dohody a poskytnutím peněžních prostředků žalované přezkoumala schopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky v dohodnutém termínu vrátit.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platilo, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 753 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

12. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-FINANCE s. r. o., proti GK v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Obecné soudy jsou tak povinny zkoumat z úřední povinnosti, zda došlo k porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru, a to i ve vztahu k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20).

19. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, tak soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., která byla zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o. z.). V řízení však nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně vzdor své povinnosti před uzavřením předmětné smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, resp. z jakých informací a podkladů při posuzování úvěruschopnosti žalované předchůdkyně žalobkyně vycházela a jak ve vztahu k získaným informacím postupovala a tyto ověřila. Následkem nesplnění takové povinnost je zásadně stav absence nezbytných skutkových tvrzení a objektivní nejistoty o jejich existenci, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

20. Ve smyslu výše uvedeného tak soud nemohl učinit závěr o splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, a proto považoval předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřenou smlouvu o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru, za absolutně neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 o. z. a § 588 o. z. včetně shora uvedené relevantní judikatury).

21. V souladu s tímto závěrem soudu, jakož i se skutečností, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. jsou předchůdkyně žalobkyně a žalovaná povinni si vzájemně vrátit plnění, která si na základě projednávané neplatné smlouvy poskytly a s ohledem na postoupení předmětné pohledávky za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalobkyni vzniklo právo na vrácení předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutých a dosud nevráceným peněžních prostředků ve výši 1 000 Kč.

22. Ve vztahu k prodlení žalované s vrácením této částky soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění zahrnujícímu rovněž úhradu dotčených 1 000 Kč v rámci předžalobní upomínky, která byla žalované odeslána dne 11. 10. 2021, a to, s ohledem na aplikaci domněnky doby dojití ve smyslu § 575 o. z. a zákonnou úpravu času plnění a výzvy věřitele ve smyslu § 1958 o. z., se splatností nejpozději do 14. 10. 2021.

23. V kontextu všech shora uvedených skutečností tak soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 528 Kč, přičemž tato částka představuje 32,29 % z jejich celkové výše 1 489 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67,71 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 380 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.