23 C 88/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 718 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 718 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 418 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 4 718 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů a sdělení [stát. instituce], odboru dopravy, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalovaný byl v období od 6. 11. 2020 do 7. 2. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [registrační značka], [VIN kód] a neměl ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění byl žalovaný písemnou výzvou žalobkyně ze dne 1. 4. 2021, odeslanou žalovanému téhož dne, která mu byla doručena, obsahující údaje o registrační značce výše uvedeného automobilu, VIN, čísle technického průkazu, jakož i údaje o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, vyzván k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 6. 11. 2020 do 7. 2. 2021, tj. za 94 dní při denní sazbě 47 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaný neuhradí požadovaný příspěvek. Žalovaný však požadovaný příspěvek žalobkyni neuhradil a neučinil tak ani přes další upomínky žalobkyně a předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne 16. 11. 2021. Žalovaný tak nejen že doposud žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ale neuvedl ani okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, nezpochybnil správnost vyúčtování dlužné částky vzniklé z důvodu neuhrazení tohoto příspěvku, stejně tak jako nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena.

5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého se tuzemským vozidlem rozumí vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě tuzemského vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3 včetně 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 7 tohoto zákona. Uvedená výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] [anonymizována dvě slova] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] [anonymizována dvě slova] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] u soudu. Podle § 570 zákona č. 89/2021 Sb. občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. platí dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v převážném rozsahu vyhověl. V dané věci nebylo u shora specifikovaného tuzemského vozidla, kterého byl žalovaný v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem, sjednáno od 6. 11. 2020 do 7. 2. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem, se splatností nejpozději do 7. 6. 2021. Žalovaný však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradil. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvku v sazbě 47 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 4 718 Kč. Jelikož žalovaný uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 418 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 16. 6. 2021 do zaplacení.

7. Ohledně zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení nebylo žalobě vyhověno, neboť je sice pravdou, že žalovaný se dostal do prodlení také s úhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, avšak žalobkyni nárok na úrok z prodlení z těchto částek nenáleží, neboť předmětné náklady svojí povahou odpovídají příslušenství pohledávky, přičemž zásadně platí, že po dlužníku nelze požadovat úrok z prodlení pro případ prodlení s placením příslušenství (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002).

8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, kdy úspěch žalobkyně byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 8 295 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.