23 C 94/2026
č. j. 23 C 94/2026-25
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 120 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 6 § 419 § 547 § 580 § 588 § 1958 § 1970 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl soudkyní Mgr. Janou Zálišovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 105 102,20 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 152,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 42 152,14 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ohledně částky 51 417,37 Kč, částky 11 532,69 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 49 847,48 Kč od 26. 8. 2025 do 22. 12. 2025 a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 695,34 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 1 051 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. 3703-126391/0710 pod variabilním symbolem 2311009426.
1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 105 102,20 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí spolu s příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná dne 9. 5. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 1. 10. 2026. Žalovaný čerpal celkem částku ve výši 43 106,37 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení pohledávky ve výši 105 102,20 Kč, kterou tvoří jistina 43 100 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 817,98 Kč, smluvní úrok 43 722,03 Kč a poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 5 929,50 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za 90 dní prodlení v období od 25. 5. 2025 do 23. 8. 2025 ve výši 11 532,69 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že při ověřování úvěruschopnosti zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále prověřila registry exekucí, neplatných dokladů, insolvenčního rejstříku a další. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žádá o vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.
3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen „smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 80 000 Kč, a to na účet určený žalovaným. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a to s poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % čerpané částky a s úrokem 0,933 % denně s tím, že tzv. RPSN činila 1 409,26 %. Ve smlouvě dále účastníci sjednali služby nazvané „, Anonymizováno, “ v sazbě 3,66 Kč denně, služba „, Anonymizováno, “ za 165 Kč a Informační SMS servis za 0,96 Kč denně. Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, k tomu si zjistila pravidelné měsíční příjmy žalovaného. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku, před tím byl žalovaný seznámen s podmínkami poskytnutí úvěru prostřednictvím Předsmluvních informací. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Úvěr žalovaný čerpal postupně, a to dne 9. 4. 2025 částku 1 000 Kč, dne 9. 4. 2025 částku 1 020 Kč, dne 10. 4. 2025 částku 625,09 Kč, dne 11. 4. 2025 částku 1 296,27 Kč, dne 12. 4. 2025 částku 1 044,06 Kč, dne 12. 4. 2025 částku 1 021,20 Kč, dne 13. 4. 2025 částku 501,31 Kč, dne 13. 4. 2025 částku 485,26 Kč, dne 13. 4. 2025 částku 435,33 Kč, dne 26. 4. 2025 částku 2 028,83 Kč, dne 27. 4. 2025 částku 527,21 Kč, dne 27. 4. 2025 částku 1 061,80 Kč, dne 28. 4. 2025 částku 915,45 Kč, dne 28. 4. 2025 částku 548,86 Kč, dne 28. 4. 2025 částku 297,22 Kč, dne 28. 4. 2025 částku 154,30 Kč, dne 29. 4. 2025 částku 2 028,58 Kč, dne 29. 4. 2025 částku 537,14 Kč, dne 29. 4. 2025 částku 424,29 Kč, dne 30. 4. 2025 částku 1 026,07 Kč, dne 30. 4. 2025 částku 566,52 Kč, dne 1. 5. 2025 částku 641,63 Kč, dne 1. 5. 2025 částku 520,40 Kč, dne 1. 5. 2025 částku 620,11 Kč, dne 2. 5. 2025 částku 1 055,02 Kč, dne 2. 5. 2025 částku 553,76 Kč, dne 3. 5. 2025 částku 948,44 Kč, dne 3. 5. 2025 částku 647,11 Kč, dne 3. 5. 2025 částku 1 631,78 Kč, dne 4. 5. 2025 částku 517,94 Kč, dne 4. 5. 2025 částku 579,48 Kč, dne 4. 5. 2025 částku 1 124,88 Kč, dne 4. 5. 2025 částku 631,21 Kč, dne 5. 5. 2025 částku 557,81 Kč, dne 5. 5. 2025 částku 549,46 Kč, dne 5. 5. 2025 částku 517,36 Kč, dne 5. 5. 2025 částku 549,84 Kč, dne 5. 5. 2025 částku 517,46 Kč, dne 5. 5. 2025 částku 279,34 Kč, dne 6. 5. 2025 částku 1 539,37 Kč, dne 6. 5. 2025 částku 1 014,84 Kč, dne 7. 5. 2025 částku 1 023,71 Kč, dne 8. 5. 2025 částku 415,93 Kč, dne 11. 5. 2025 částku 500 Kč, dne 11. 5. 2025 částku 700 Kč, dne 11. 5. 2025 částku 500 Kč, dne 11. 5. 2025 částku 100 Kč a dne 24. 5. 2025 částku 7 324,43 Kč. Žalovaný tak po dobu trvání úvěru celkem čerpal finanční prostředky ve výši 43 106,37 Kč. Totožnost spotřebitele byla ověřena přímým náhledem na jeho bankovní účet. Úvěr měl být spolu se sjednanými poplatky postupně splácen, první splátka měla být splatná k datu 9. 5. 2025, konec kreditového rámce měl nastat dne 1. 10. 2026. Žalovaný uhradil dne 10. 4. 2025 částku 57,11 Kč, dne 10. 5. 2025 částku 61,87 Kč, dne 12. 5. 2025 částku 127,83 Kč, dne 17. 5. 2025 částku 141,49 Kč a dne 19. 5. 2025 částku 565,93 Kč. Žalovaný tak celkem uhradil 954,23 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl dne 25. 8. 2025 informován o jeho zesplatnění. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 12. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 16. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky do tří dnů.
5. Dle ustanovení § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
7. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
8. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
9. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Soud se nejprve zabýval obsahem smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o. z., a to s ohledem na jednání žalobkyně i zásadu dobrých mravů. Po tomto posouzení dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. Tento rozpor spočívá zejména v nepřiměřené výši sjednaných úroků a poplatků za poskytnutí úvěru, kdy úrok činí 340,54 % ročně a RPSN dosahuje hodnoty 1 409,26 %. Dále je ve smlouvě sjednána řada poplatků za jednotlivé úkony a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Tyto skutečnosti ve svém souhrnu zakládají značnou nerovnováhu mezi účastníky smlouvy. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Tento úrok se pohybuje v průměru do 10 %. V posuzovaném případě cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě velmi vysokého úroku a souhrnných plateb uvedených ve smlouvě výrazně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy, přičemž jednotlivá ujednání smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit. Je zřejmé, že bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku a úroků by žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná jako celek s odkazem na ustanovení § 580 o.z., neboť se příčí dobrým mravům.
12. Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, nezabýval se podrobně tím, zda byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného.
13. Jelikož nelze aplikovat ustanovení § 2395 o.z. o úvěru pro absolutní neplatnost smlouvy a bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 43 106,37 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).
14. Soud zjistil, že z částky 43 106,37 Kč uhradil žalovaný celkem 954,23 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy mohla žalobkyně započíst plnění v této výši pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z vyplacené částky zbývá k úhradě 42 152,14 Kč. Tato částka byla žalobkyni přiznána. Pokud jde o úrok z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, vychází soud z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 14. 12. 2025, která mu byla odeslána doporučeně dne 16. 12. 2025 (úterý). Žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k úhradě do tří dnů. Následující pracovní den se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, tedy 17. 12. 2025 (středa), lhůta k úhradě byla stanovena tři dny, tedy do 20. 12. 2025 (sobota), resp. 22. 12. 2025 (pondělí). Ode dne následujícího, tj. 23. 12. 2025, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal. Žalovaný, který měl ve věci větší úspěch (žalobkyně uspěla v částce 42 152,14 Kč z požadovaných 105 102,20 Kč a příslušenství), žádné náklady řízení neuplatňoval a ani mu žádné náklady v řízení nevznikly, kdy po celou dobu řízení zůstal pasivní.
16. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož byly pochybnosti o nárocích žalobkyně, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 1 051 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 5 256 Kč (z žalované částky bez úroku) a dosud bylo zaplaceno 4 205 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.