23 C 95/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl soudkyní Mgr. Janou Zálišovou ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně A ., (původně Jméno žalobkyně B .), IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 15 587,07 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 15 587,07 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 256 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. 3703-126391/0710 pod variabilním symbolem 2311009526.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 25 587,07 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 23 300 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí spolu s příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná dne 29. 3. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 18. 8. 2026. Žalovaná čerpala celkem částku ve výši 24 700 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení pohledávky ve výši 25 587,07 Kč, kterou tvoří jistina 14 543,56 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 243,31 a smluvní úrok 10 296,24 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za 90 dní prodlení v období od 10. 9. 2025 do 9. 12. 2025 ve výši 503,96 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že při ověřování úvěruschopnosti zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále prověřila registry exekucí, neplatných dokladů, insolvenčního rejstříku a další. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žádá o vydání bezdůvodného obohacení.

2. Usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 4. 2026 č. j. 23 C 95/2026-22 bylo řízení zastaveno pro částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení pro zpětvzetí.

3. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

4. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

5. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou (dále jen „smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 23 300 Kč, a to na účet určený žalovanou. Žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a to s poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % čerpané částky a s úrokem 1,066 % denně s tím, že tzv. RPSN činila 1 990,52 %. Ve smlouvě dále účastníci sjednali služby nazvané „, Anonymizováno, “ v sazbě 3,66 Kč denně, služba „, Anonymizováno, “ za 165 Kč a Informační SMS servis za 0,96 Kč denně. Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, k tomu si zjistila pravidelné měsíční příjmy žalované, které měly činit 184 352 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku, před tím byla žalovaná seznámena s podmínkami poskytnutí úvěru prostřednictvím Předsmluvních informací. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Úvěr žalovaná čerpala postupně, a to dne 27. 2. 2025 částku 5 000 Kč, dne 19. 3. 2025 částku 5 000 Kč, dne 25. 5. 2025 částku 11 025 Kč a dne 29. 5. 2025 částku 3 675 Kč. Žalovaná tak po dobu trvání úvěru celkem čerpala finanční prostředky ve výši 24 700 Kč. Totožnost spotřebitelky byla ověřena přímým náhledem na její bankovní účet. Úvěr měl být spolu se sjednanými poplatky postupně splácen, první splátka měla být splatná k datu 29. 3. 2025, konec kreditového rámce měl nastat dne 18. 8. 2026. Žalovaná uhradila dne 12. 3. 2025 částku 5 792,19 Kč, dne 22. 4. 2025 částku 1 826 Kč, dne 12. 5. 2025 částku 6 147,41 Kč, dne 15. 8. 2025 částku 4 000 Kč a dne 16. 2. 2025 částku 10 000 Kč. Po podání žaloby žalovaná uhradila de 13. 3. 2026 částku 10 000 Kč. Žalovaná tak celkem uhradila 37 765,60 Kč. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, byla dne 17. 10. 2025 informována o výpovědi smlouvy. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2026 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky do tří dnů.

6. Dle ustanovení § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

8. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

9. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Soud se nejprve zabýval obsahem smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o. z., a to s ohledem na jednání žalobkyně i zásadu dobrých mravů. Po tomto posouzení dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. Tento rozpor spočívá zejména v nepřiměřené výši sjednaných úroků a poplatků za poskytnutí úvěru, kdy úrok činí 1,066 % denně, resp. 389,09 % ročně a RPSN dosahuje hodnoty 1 990,52 %. Dále je ve smlouvě sjednána řada poplatků za jednotlivé úkony a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Tyto skutečnosti ve svém souhrnu zakládají značnou nerovnováhu mezi účastníky smlouvy. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Tento úrok se pohybuje v průměru do 10 %. V posuzovaném případě cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě velmi vysokého úroku a souhrnných plateb uvedených ve smlouvě výrazně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy, přičemž jednotlivá ujednání smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit. Je zřejmé, že bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku a úroků by žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytla. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná jako celek s odkazem na ustanovení § 580 o.z., neboť se příčí dobrým mravům.

13. Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, nezabýval se podrobně tím, zda byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované, přičemž prokázání zůstalo jen na úrovni trvzení.

14. Jelikož nelze aplikovat ustanovení § 2395 o.z. o úvěru pro absolutní neplatnost smlouvy a bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 24 700 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).

15. Soud zjistil, že z částky 24 700 Kč uhradila žalovaná celkem 37 765,60 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy mohla žalobkyně započíst plnění v této výši pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy poskytnutý úvěr byl zcela splacen. Z tohoto důvodu byla žaloba co do částky 15 587,07 Kč s příslušenstvím zamítnuta.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal. Žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, žádné náklady řízení neuplatňovala a ani jí žádné náklady v řízení nevznikly, kdy po celou dobu řízení zůstala pasivní.

17. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož byly pochybnosti o nárocích žalobkyně, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 256 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 1 280 Kč (z žalované částky bez úroku) a dosud bylo zaplaceno 1 024 Kč.