33 C 103/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 4 733,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 700 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 033,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 733,37 Kč od 8. 2. 2023 do 27. 12. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 2 700 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 033,37 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 4 733,37 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 700 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 7. 2. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 033,37 Kč. Částka 2 700 Kč byla žalované poskytnuta na účet, který uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnila, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradila částku, k jejímuž plnění se zavázala, a proto žalobkyně výši poplatku za poskytnuté úvěru před slevou. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, právní zástupce žalobkyně se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaná přestože byla k jednání řádně předvolána, se k jednání nedostavila, neomluvila se, nepožádala o odročení, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru ze dne , datum, , výpisem z účtu o čerpání úvěru 2 700 Kč, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky, výzvami k úhradě dlužné částky a předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2024.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované částku 2 700 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 2 033,37 Kč do 20 kalendářních dnů, tedy do 7. 2. 2023. Z potvrzení o bezhotovostní platbě bylo zjištěno, že dne , datum, byly provedena platba 2 400 Kč na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Ve Smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru před slevou 2 033,37 Kč a po slevě 778,87 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdce žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě dílčí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalované prokazatelně oznámeno postupitelem dopisem ze dne 20. 12. 2024, který byl předán téhož dne k poštovní přepravě a ve kterém byla žalovaná současně vyzvána k úhradě částky 7 785,80 Kč do 3 dnů po obdržení dopisu. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně neuhradil na svoji pohledávku ničeho.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

12. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, pouze uvedla, že žalovaná na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz vyplnila registrační formulář, kde vyplnila údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele a na základě údajů poskytnutým žalovanou v rámci schvalovacího procesu, pak původní věřitel ověřoval schopnost a možnost žalované splácet požadovaný úvěr. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů s cílem pouze vykázat údaje, které by na první pohled nasvědčovaly tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána byla a vedla ke kladnému vyhodnocení. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

16. Uvedená interpretace vyplývá i z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18.

17. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 2 700 Kč má soud za prokázané. Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky z neplatné smlouvy o úvěru ve výši 2 700 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy neuhradila z dlužné částky 2 700 Kč ničeho a vznikla jí tedy povinnost vrátit žalobkyni částku 2 700 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

20. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 700 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 20. 12. 2024 zaslanou spolu s oznámením o postoupení pohledávky, předenou téhož dne k poštovní přepravě, ve které byla splatnost stanovena ve lhůtě do tří dnů od doručení dopisu. Tato výzva se nemohla do sféry dispozice žalované dostat dříve než 23. 12. 2024 (ust. § 573 o. z.), tedy od 28. 12. 2024 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

21. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena a nemají tak oporu v právu.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do 57 %, neúspěšná co do 43 %. Poměr úspěchu a neúspěchu činí pouhých 14 %, a proto osud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.