33 C 109/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO číslo sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený datum bytem Anonymizováno pro zaplacení 46 616,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 600 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 630,50 Kč s kapitalizovaným zákonný úrokem z prodlení ve výši 2 203,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 983,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 12 270,93 Kč od 28. 9. 2023 do 1. 3. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 5 670,93 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 6 600 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem 22,02% ročně z částky 12 270,93 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 886,06 Kč s kapitalizovaným zákonný úrokem z prodlení ve výši 2 541,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 155,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 14 951,05 Kč od 28. 9. 2023 do 1. 3. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 11 451,05 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 3 500 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem 22,44% ročně z částky 14 951,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 46 616,56 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce“), a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, a dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na základě smlouvy č. , číslo, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 23 376 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 955 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně sjednanou ve smlouvě o úvěru, částku za zpracování ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 212 Kč a poplatek za pojištění 2 709 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou dlužnou částku 43 376 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistnému se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 2 066 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 5. 2023. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Ke dni 19. 11. 2022 činila dlužná jistina 14 951,05 Kč a dlužný poplatek částku 10 435,01 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku 16 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 25 386,06 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 14 951,05 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 10 435,01 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 155,62 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 541,68 Kč, úroků ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 951,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 951,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Na základě smlouvy č. , číslo, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 15 980 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 141 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,02 % ročně sjednanou ve smlouvě o úvěru, částku za zpracování ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 999 Kč a poplatek za pojištění ve výši 2 340 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou dlužnou částku 30 980 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojištění se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78týdenních splátkách po 398 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 5. 2023. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Ke dni 19. 11. 2022 činila dlužná jistina 12 270,93 Kč a dlužný poplatek částku 8 959,57 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku 8 400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 21 230,50 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 12 270,93 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 8 959,57 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 983,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 203,65 Kč, úroků ve výši 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 270,93 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 270,93 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byla k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , zákaznickou kartou klienta ze dne , datum, , přehledem plateb ke smlouvě č. , číslo, , smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , zákaznickou kartou klienta ze dne , datum, , přehledem plateb ke smlouvě č. , číslo, , smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 15. 2. 2024 včetně dokladu o odeslání.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, a dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na základě smlouvy č. , číslo, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek 20 667 Kč a pojištění v částce 2 709 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 43 376 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měl dluh zaplatit v 21měsíčních splátkách po 2 066 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 5. 2023. Dále je ve smlouvě uveden údaj o roční procentní sazbě nákladů (RPSN), která činí 107,2 %. Na základě smlouvy č. , číslo, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek 15 980 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 30 980 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měl dluh zaplatit v 78týdenních splátkách po 398 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 5. 2023. Dále je ve smlouvě uveden údaj o roční procentní sazbě nákladů (RPSN), která činí 118,30 %. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , číslo, a ze smlouvy č. , číslo, byla dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, přičemž o změně v osobě věřitele byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 9. 2023. Z listiny označená jako tabulka umoření bylo zjištěno, že žalovaný na smlouvu č. , číslo, uhradil celkem částku 16 500 Kč a na smlouvu č. , číslo, uhradil celkem částku 8 400 Kč. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2024 předanou téhož dne k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku.

5. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy uvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a nezjistil důvodné pohybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům: soud má za prokázané, že žalovanému byl právním předchůdcem žalobkyně poskytnut na základě smlouvy č. , číslo, úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem 23 376 Kč v 21měsíčních splátkách po 2 066 Kč a na základě smlouvy č. , číslo, mu byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 980 Kč v 78týdenních splátkách po 398 Kč. V daném případě se jedná o typické formulářové smlouvy, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci ovlivnit. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. a smlouva ze dne , datum, a ze dne , datum, je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Neplatnost smluv dovozuje soud z ujednání o výši úroků, které měl žalovaný z půjčených peněz společnosti , právnická osoba, zaplatit. Soud považuje veškerá plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků za úplatu za poskytnuté peněžní plnění. Právní předchůdce žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, by zcela jistě bez takového ujednání peníze žalovanému neposkytl. Za dané situace má soud za to, že rozdělení poplatku do jednotlivých položek, zastírá skutečnou povahu poplatku, tedy že se jedná o úrok. Podle § 255 odst. 2 o. z. přitom platí, že má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Zatřeným ujednáním je tu ujednání o úroku ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z. Úrok (souhrnný poplatek) ve výši 20 667 Kč v projednávané věci činí 103,34 % z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč a úrok (souhrnný poplatek) ve výši 13 640 Kč činí 90,93 % z poskytnuté jistiny ve výši 15 000 kč. Ze smlouvy bylo zjištěno, že RPSN u smlouvy č. , číslo, činí 107,02 % a u smlouvy č. , číslo, činí 118,30 %. Z databáze systému ČNB ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu se pohybovala v roce 2021 (v době uzavření smlouvy) okolo 8,28 % ročně. V předmětných smlouvách tedy byla sjednána téměř 14-ti násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem. Ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny představuje neoddělitelnou část smlouvy. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu, tedy bez možnosti žalovaného coby spotřebitele skutečně reálně ovlivnit jednotlivé podmínky.

15. Soud proto uzavřel, že posuzované spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

16. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy č. , číslo, ve výši 20 000 Kč a ze smlouvy č. , číslo, ve výši 15 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy č. , číslo, žalovaný přijal od právního předchůdce žalobkyně částku 20 000 Kč, na úvěr uhradil celkem 16 500 Kč a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal. Na základě neplatné smlouvy č. , číslo, žalovaný přijal od právního předchůdce žalobkyně částku 15 000 Kč, na úvěr uhradil celkem 8 400 Kč a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal.

17. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 600 a z částky 3 500 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024, která byla téhož dne předána k poštovní předpravě, a ve které byla stanovena lhůta k plnění do 1. 3. 2024, má žalobkyně od 2. 3. 2024 právo i na úrok z prodlení podle § 1970 o. z.

18. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. a IV. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smluv, která nebyly platně uzavřeny.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalovanému, kterému však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.