33 C 114/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 840 Kč s úrokem z prodlení výši 9 % ročně z částky 9 840 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 50 880 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53-pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, žalovaný celkem na dlužnou částku uhradil částku 20 160 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 30 720 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 30 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 720 Kč. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků, jehož funkce je totožná s funkcí úroků, které jsou příslušenstvím pohledávky. Souhrnný poplatek je tedy jiným označím pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje kapitalizovaný úrok. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018, postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 17. 9. 2018. Kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp. zn. 0 Spr 1386/2018, údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovaným se nacházejí na řádku č. 26455. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Naposledy byl žalovaný upomínán o úhradu dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022 zaslanou zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně se k jednání nařízenému na den 19. 7. 2022 nedostavila, z jednání se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum], na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele uvedených pohledávek.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedená společnost žalovanému poskytla půjčku v částce 30 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek 20 880 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 50 880 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měl dluh zaplatit v 53 týdenních splátkách po 960 Kč, když první splátku byl povinen zaplatit 7. den od uzavření smlouvy, a to vždy k rukám oprávněného zástupce dle čl. 13 smluvních podmínek. Ve Smluvních podmínkách byl dále v jejich článku 1 uveden údaj o roční procentní sazbě nákladů (RPSN), s níž měl být žalovaný seznámen s tím, že v případě půjčky, kterou zákazník splácí 53 týdnů, činí RPSN 206,8%. Soud dále zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností od [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Následně pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Původní věřitel žalovanému oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne 25. 6. 2015, avšak z doložených podacích archů nemá soud za prokázané, že toto oznámení bylo žalovanému odesláno. Přechodný věřitel následně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 17. 9. 2018, který byl předán k poštovní přepravě dne 19. 9. 2018 O zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce po jejím postoupení byl žalovaný vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022 předanou dne 17. 2. 2022 k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího archu.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), když podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Podle § 657 obč. zák. přenechává věřitel smlouvu o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

7. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] nevznikl uzavřením shora uvedené Smlouvy o půjčce závazek v podobě úročné půjčky. Soud shledal smlouvu neplatnou podle § 39 obč. zák., a to z důvodu nepřiměřeně vysokého úroku za poskytnutí půjčky. Soud shodně se žalobkyní dospěl k závěru, že souhrnný poplatek, který měl žalovaný vedle jistiny půjčky 30 000 Kč navíc zaplatit, by v případě platné smlouvy nemohl představovat nic jiného, než úroky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák., tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny ve výši 20 880 Kč. Výše úroků však byla v daném případě sjednaná nemravně, tj. v rozporu s ust. § 3 odst. 1 obč. zák., dle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

10. Soud dopěl k závěru, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit smlouvu o půjčce jako neplatné právní jednání. Má se za to, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek v souhrnu představuje odměnu za půjčení peněžních prostředků, která je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká, když tato výše dosahuje téměř 70% zapůjčené částky a současně je zřejmé, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel žalovanému peněžní prostředky nezapůjčil.

11. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce jako celku představovalo plnění společnosti [právnická osoba] ve prospěch žalovaného plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaný na úkor uvedené společnosti bezdůvodně obohatil. Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na dluh uhradil částku 20 160 Kč. Jelikož v daném případě připadá v úvahu vrácení toliko zmíněného bezdůvodného obohacení ve výši 30 000 Kč, přiznal soud žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 9 840 Kč (30 000 Kč – 20 160 Kč) se zákonným úrokem z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Ohledně úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení aplikoval soud ust. § 563 obč. zák., podle kterého není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky, tedy na základě výzvy ze dne 25. 6. 2015, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalovaného. Jelikož žalobkyně neprokázala odeslání oznámení o postoupení pohledávek, soud v daném případě považuje za výzvu k plnění oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018, které bylo dne 19. 9. 2018 předáno k poštovní předpravě, a tato výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 24. 9. 2018, tedy od 26. 9. 2018 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 517 obč. zák. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 20 160 Kč, soud neshledal žalobu důvodnou, a proto v tomto rozsahu žalobu zamítl včetně požadavku na zaplacení příslušenství přesahující přiznaný úrok z prodlení z částky 9 840 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalovanému, kterému však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.