33 C 114/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená datum narození žalované bytem adresa pro zaplacení 13 087 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 087 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 017 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 070 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení dluhu za dodanou pitnou vodu a odvádění odpadních vod na základě smlouvy č. , číslo, a to za období od 22. 11. 2022 do 20. 11. 2023 v částce 11 017 Kč a za období od 21. 11. 2023 do 20. 11. 2024 v částce 2 070 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalované je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaná ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila.

3. Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne , datum, č. , číslo, , fakturu č. , číslo, na částku 11 017 Kč splatnou do 11. 12. 2023, fakturu č. , číslo, na částku 2 070 Kč splatnou do 12. 12. 2024 a výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne 12. 3. 2019 zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání.

4. Na základě doložených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli Smlouvu o dodávce vody číslo , číslo, , uzavřenou podle zákona o vodovodech a kanalizacích, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat odběratelům vodu z veřejného vodovodu a odvádět odpadní vody veřejnou kanalizací v místě odběru žalované na adrese , adresa, ․ Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, neboť žalobkyni neuhradila cenu za služby spojené s dodávkou pitné a odvodem odpadní vody za období od 22. 11. 2022 do 20. 11. 2023 v částce 11 017 Kč a za období od 21. 11. 2023 do 20. 11. 2024 v částce 2 070 Kč.

5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.Podle § 8 odst.13 zákona o vodovodech a kanalizacích má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst.

4. Podle ustanovení § 8 odst. 14 zákona o vodovodech ch a kanalizacích má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst.

4. Podle ustanovení § 20 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích se vodné a stočné hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky nebo o rozporu v předloženém vyúčtování, dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 13 087 Kč odpovídající neuhrazené vyúčtované ceně vodného a stočného na základě doložených faktur. Žalobkyně má tak podle § 8 odst. 13 a 14 4 zákona o vodovodech a kanalizacích právo proti žalované na zaplacení částky 13 087 Kč za dodávku pitné vody (stanovenou ve dvousložkové formě podle § 20 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích) a na úplatu za odvádění odpadních vod (stanovenou též ve dvousložkové formě). Protože žalovaná neuhradila faktury ve lhůtě splatnosti, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Předloženými listinnými důkazy žalobkyně prokázala tvrzení obsažené v žalobě, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 087 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

9. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin.