33 C 123/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO číslo sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno 1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený datum bytem Anonymizováno pro zaplacení 7 406,86 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 7 406,86 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 7 406,86 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce“), a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , číslo, a dne 1. 11. 2012 smlouva o půjčce č. , číslo, . Na základě smlouvy č. , číslo, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 9 196 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 405 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou ve smlouvě o půjčce, částku za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 090 Kč a částku odpovídající nákladům na hotovostní inkaso splátek ve výši 5 701 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou dlužnou částku 20 196 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 337 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 3. 2014. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Ke dni 16. 7. 2013 činila dlužná jistina 9 987 Kč a dlužný poplatek částku 7 829 Kč. Po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 12 694,30 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku 15 074,30 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 5 121,70 Kč představuje dle žaloby nezaplacenou jistinu. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 057,46 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 716,58 Kč, úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 121,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 121,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy č. , číslo, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 5 801 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 763 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně sjednanou ve smlouvě o půjčce, částku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 280 Kč a částku odpovídající nákladům na hotovostní inkaso splátek ve výši 3 758 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou dlužnou částku 13 801 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 9. 2013. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Ke dni 16. 7. 2013 činila dlužná jistina 4 930 Kč a dlužný poplatek částku 3 019 Kč. Po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 5 663,84 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku 11 511,84 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 2 285,16 Kč představuje dle žaloby nezaplacenou jistinu. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 2 962,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 212,06 Kč, úroků ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 285,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 285,16 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce č. , číslo, ze dne , datum, a smlouvou o půjčce č. , číslo, ze dne , datum, , přehledem plateb ke smlouvě č. , číslo, a č. , číslo, , smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 25. 1. 2024 včetně dokladu o odeslání.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o půjčce č. , číslo, a dne , datum, smlouvu o půjčce č. , číslo, . Na základě smlouvy č. , číslo, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 8 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek 5 801 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 13 801 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měl dluh zaplatit v 45týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 9. 2013. Ve Smluvních podmínkách byl dále v jejich článku 1 uveden údaj o roční procentní sazbě nákladů (RPSN), a to v případě půjčky, která se splácí 45 týdnů tato RPSN představuje 70,96 %. Na základě smlouvy č. , číslo, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 11 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek 9 196 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 20 196 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měl dluh zaplatit v 60týdenních splátkách po 337 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 3. 2014. Ve Smluvních podmínkách byl dále v jejich článku 1 uveden údaj o roční procentní sazbě nákladů (RPSN), a to v případě půjčky, která se splácí 60 týdnů tato RPSN představuje 63,93 %. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , číslo, a ze smlouvy č. , číslo, byla dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, přičemž o změně v osobě věřitele byl žalovaný informován dopisem ze dne 20. 1. 2020. Z listiny označená jako protokol o platební historii zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný na smlouvu č. , číslo, uhradil celkem částku 11 515,7784 Kč a na smlouvy č. , číslo, uhradil celkem částku 15 074,30 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 25. 1. 2024, žalovaný však na předmětné pohledávky již ničeho dalšího neuhradil.

5. Po právní stránce soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, podle kterého se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, aplikoval hmotněprávní předpisy platné do 31. 12. 20213, a to zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“). Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly sjednány smlouvy o půjčce, přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, a proto soud aplikoval rovněž zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

6. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Podle § 657 obč. zák. přenechává věřitel smlouvu o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

8. Podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb. se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván. Věřitelem fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob. Roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku.

9. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům: má za prokázané, že žalovanému byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta na základě smlouvy č. , číslo, hotovostní půjčka 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem 5 801 Kč v 45týdenních splátkách po 307 Kč a na základě smlouvy č. , číslo, mu byla poskytnuta hotovostní půjčka 11 000 Kč, kterou se zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 196 Kč v60týdenních splátkách po 337 Kč. V daném případě se jedná o typické formulářové smlouvy, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci ovlivnit. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně nevznikl uzavřením shora uvedených Smluv o půjčce závazek v podobě úročné půjčky. Neplatnost smluv o půjčce dovozuje soud z ujednání o výši úroků, které měl žalovaný že půjčených peněz společnosti , právnická osoba, zaplatit. Soud má za to, že částka 5 801 Kč, kterou měl žalovaný vedle jistiny půjčky 8 000 Kč navíc zaplatit a částka 9 196 Kč, kterou měl navíc zaplatit vedle jistiny 11 000 Kč, byť je označena jako souhrnný poplatek, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než zmíněné úroky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák., tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny ve výši 8 000 Kč a 11 000 Kč. Společnost , právnická osoba, byla, a je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých půjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako souhrnný poplatek by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněným úrokem. Výše úroků však byla v daném případě sjednaná nemravně, tj. v rozporu s ust. § 3 odst. 1 obč. zák., dle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Soud dopěl k závěru, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit smlouvu o půjčce jako neplatné právní jednání. Má se za to, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek v souhrnu představuje odměnu za půjčení peněžních prostředků, která je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká, když v případě smlouvy č. , číslo, tato výše dosahuje 72,5,6 % zapůjčené částky a v případě smlouvy č. , číslo, tato výše dosahuje 83,6 % zapůjčené částky a současně je zřejmé, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel žalovanému peněžní prostředky nezapůjčil.

13. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce jako celku představovalo plnění společnosti , právnická osoba, ve prospěch žalovaného plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaný na úkor uvedené společnosti bezdůvodně obohatil. Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o půjčce č. , číslo, ve výši 8 000 Kč a ze smlouvy o půjčce č. , číslo, ve výši 11 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

14. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy č. , číslo, žalovaný přijal od právního předchůdce žalobkyně částku 8 000 Kč, na kterou uhradil celkem 11 515,84 Kč, na základě neplatné smlouvy č. , číslo, žalovaný přijal od právního předchůdce žalobkyně částku 11 000 Kč, na kterou uhradil celkem 15 074,30 Kč. Bezdůvodné obohacení tedy nevzniklo, a proto soud v celém rozsahu žalobu zamítl.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalovanému, kterému však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.