33 C 136/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 48 424,72 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 3 000,01 Kč se zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 059,71 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 372,87 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 656,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3 102,72 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem 15% ročně z částky 30 008,67 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 500 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení.

IV. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 865 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 515,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 276,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 15 408,80 Kč od 20. 10. 2022 do 12. 4. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 2 908,80 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení a s úrokem 15% ročně z částky 13 915,97 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Plnění stanovené výrokem III. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení a pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 48 424,72 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 8 592 Kč, jenž představuje součet úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 963 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhrady za umožnění platil splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 18 592 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 6. 2021. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 5. 2021 ve výši 400 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně práva na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 3 008,67 Kč, na úroku a sjednanou dobu poskytnutí úvěru 94,05 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 1 386,82 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 263,01 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 509,45 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty 5 797,92 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 656,60 Kč z dlužné jistiny za dobu od 27. 6. 2021 do 19. 10. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 372,87 Kč vyčíslených od prodlení do 19. 10. 2022 a dále úroků z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 008,67 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 3 102,72 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky již ze strany žalované nebylo uhrazeno ničeho. Dále uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne [datum] smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 16 365 Kč, jenž představuje součet úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 743 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 050 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 572 Kč a úhrady za umožnění platil splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 000 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 31 365 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 17 měsíčních splátkách po 1 845 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 4. 2022. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12. 2. 2021 ve výši 500 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně práva na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 13 915,97 Kč, na úroku a sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 492,83 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 9 248,95 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 446,37 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 2 760,88 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty 8 500 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 276,86 Kč z dlužné jistiny za dobu od 20. 4. 2022 do 19. 10. 2022, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 515,13 Kč vyčíslených od prodlení do 19. 10. 2022 a dále úroků z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 915,97 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 15 408,80 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky již ze strany žalované nebylo uhrazeno ničeho.

2. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou.

4. Žalovaná uvedla, že o dluhu ví, přesně si nepamatuje, kolik celkem na dluh uhradila, z počátku splátky nosila paní, která je vybírala, pak se zvedly zálohy na elektřinu a už nezvládala splácet. Po nějaké době si už pro splátky nikdo nechodil.

5. Podáním ze dne 1. 8. 2023 vzala žalobkyně žalobu v nároku na zaplacení částky 11 059,72 Kč částečně zpět co do částky 3 000,01 Kč představující část smluvní pokuty za období od 27. 2. 2021 do 19. 10. 2022 vyčíslenou v žalobě v celkové výši5 797,72 Kč.

6. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. může vzít navrhovatel za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zcela nebo zčásti. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví.

7. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. dojde-li ke zpětvzetí žalobního návrhu dříve, než začalo jednání, je zpětvzetí účinné bez ohledu na případný nesouhlas ostatních účastníků. Žaloba byla částečně vzata zpět po prvním jednání, žalovaná s částečným zpětvzetím vyslovila souhlas, a proto soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zčásti zastavil.

8. Po částečném zpětvzetí soud rozhodoval o nároku žalobkyně na zaplacení částky 8 059,71 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 372,87 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 656,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3 102,72 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem 15% ročně z částky 3 008,67 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a o nároku na zaplacení částky 37 365 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 515,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 276,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 15 408,80 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem 15% ročně z částky 13 915,97 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení.

9. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], žádostí o úvěr ze dne [datum], přehledem plateb ke smlouvě [číslo] smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], žádostí o úvěr ze dne [datum], přehledem plateb ke smlouvě [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 28. 3. 2023 včetně dokladu o odeslání.

10. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 10 000 Kč. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaná se zavázala za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zaplatit úrok ve výši 963 Kč, dále se zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru částku 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 1 800 Kč. Celkové náklady úvěry tak představovaly částku 8 592 Kč. Celkovou částku 18 592 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 328 Kč. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 11 798 Kč a měsíční výdaje 4 860 Kč (výdaje na bydlení 3 860 Kč, osobní náklady, jídlo, doprava 1 000 Kč). Dále uvedla, že má dokončené základní vzdělání, je svobodná, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost. Dle tvrzení žalobkyně a doloženého soupisu plateb žalovaná uhradila na dluh celkem částku 13 330 Kč. Následně žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] další smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 15 000 Kč. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaná se zavázala za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zaplatit úrok ve výši 1 743 Kč, dále se zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru částku 10 050 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 572 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 3 000 Kč. Celkové náklady úvěry tak představovaly částku 16 365 Kč. Celkovou částku 31 365 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 17 měsíčních splátkách po 1 845 Kč. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem 11 447 Kč a měsíční výdaje 9 319 Kč (výdaje na bydlení 3 000 Kč, osobní náklady, jídlo, doprava 3 860 Kč, srážky ze mzdy 1 131 Kč a splátky stávajících půjček 1 328 Kč). Dále uvedla, že má dokončené střední vzdělání, je svobodná, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Dle tvrzení žalobkyně a doloženého soupisu plateb žalovaná uhradila na dluh celkem částku 2 500 Kč.

11. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

18. Žalobkyně nedoložila, zda byla zjišťována faktická výši příjmů a výdajů žalované, a proto byla podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o povinnosti doplnit tvrzení, zda a jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr před uzavřením smlouvy a označit k těmto tvrzením důkazy.

19. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do žádosti o úvěr. Žalovaná prohlásila a svým podpisem stvrdila, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje pro posouzení její schopnosti splácet úvěr. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si právní předchůdce žalobkyně ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

20. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná byla prověřena prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem ani to jak byly konkrétní informace o majetkových poměrech žalované při poskytování úvěru právním předchůdcem žalobkyně hodnoceny. I když je v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru kladem důraz na informace získané přímo od spotřebitele, nelze těmito rozumět pouhá ničím nepodložená tvrzení spotřebitele o jeho finančních poměrech. Součástí odborné péče poskytovatele úvěruje je i taková obezřetnost, která zahrnuje také prověření (požadavek na doložení) tvrzení žadatele o úvěr. Pokud by právní předchůdce žalobkyně řádně prověřoval úvěruschopnost žalované, musel by zjistit, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou revolvingového úvěru [číslo] který byl zesplatněn k datu [datum], tedy před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Pokud žalovaná předložila doklady o mzdě ve výši 11 798 Kč, pak nelze než konstatovat, že mzda žalované se pohybovala na samotné hranici minimální mzdy, když podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. činila v roce 2020 základní sazba minimální mzdy 14 600 Kč hrubého. Pokud žalovaná uvedla, že její veškeré ostatní výdaje vyjma bydlení, které má zajištěno u rodičů, a na které hradí částku 3 860 Kč, činí 1 000 Kč, pak se zcela jistě jedná o nereálnou výši ostatních výdajů. V žádosti o úvěr ze dne [datum] žalovaná uvedla, příjem 11 447 Kč, výdaje 9 319 Kč (3 000 Kč nájem a energie. 3 860 Kč ostatní osobní náklady, 1 131 Kč srážky ze mzdy a stávající splátky 1 328 Kč). Pokud žalovaná uvedla, že žije v nájmu, pak rovněž výdaje na bydlení (nájem, energie) uvedené v částce 3 000 Kč nejsou zcela jistě reálné a tento údaj nemohl být ověřen z nájemní smlouvy. Dokumenty, ze kterých by bylo možné ověřit měsíční výdaje žalované na bydlení a další ostatní výdaje, nebyly soudu doloženy. Jestliže právní předchůdce žalobkyně vycházel z příjmů a výdajů uvedených samotnou žalovanou, měl tyto údaje řádně ověřovat na základě doložených listin, k čemuž v daném případě zcela evidentně nedošlo. Je zjevné, že údaje byly do žádostí o úvěr zaznamenány tak, aby žalované byly úvěry poskytnuty.

21. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyní tvrzené posouzení proběhlo pouze formálně, a to tak, aby se při zběžném a povrchním pohledu jevilo, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána. Žalovaná sice v řízení nevznesla námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- [právnická osoba] versus GK (C 679/18), je však zřejmé, že Soudní dvůr Evropské unie jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, tj. i bez námitky žalovaného, otázkou, zda věřitel posoudil náležitě úvěruschopnost žalovaného a pokud této povinnosti nedostál, vyvodit z takovéhoto porušení absolutní neplatnost smlouvy. V této věci má eurokonformní výklad národního práva (tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) přednost, čemuž přisvědčuje i novela uvedeného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou se s účinností od 29. 5. 2022 k neplatnosti smlouvy přihlédne i bez návrhu.

22. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto žalobkyní tvrzené posouzení proběhlo pouze formálně. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

25. Soud proto uzavřel, že posuzované spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., jsou absolutně neplatné, a to z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí v rozporu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

26. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 10 000 Kč a ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 15 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy [číslo] ze dne [datum] uhradila celkem částku 13 330 Kč. Jelikož připadá v úvahu případně toliko vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč, není žaloba v nároku žalobkyně na zaplacení částky 8 059,71 Kč s příslušenstvím důvodná, a proto soud tento nárok žalobkyně výrokem II. zamítl. Na základě neplatné smlouvy [číslo] ze dne [datum] žalovaná přijala od právního předchůdce žalobkyně částku 15 000 Kč, na kterou uhradila pouze 2 500 Kč, a proto jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal výrokem III.

27. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 12 500 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 28. 3. 2023, která byla téhož dne předána k poštovní předpravě, a ve které byla stanovena lhůta k plnění do 12. 4. 2023, má žalobkyně od 13. 4. 2023 právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

28. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v nároku ze smlouvy [číslo] na zaplacení částky 37 365 Kč s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalované, které však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud povolil žalované uhradit částku 12 500 Kč s příslušenstvím dle výroku III. ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, když bylo z dokladů doložených žalovanou při jednání soudu dne 31. 8. 2023 osvědčeno, že její současná finanční situace jí neumožňuje uhradit dlužnou částku jinak než ve splátkách. Žalovaná doložila, že její současný příjem činí okolo 17 000 Kč čistého, hradí nájem 5 967 Kč měsíčně a zálohy na elektřinu ve výši 7 460 Kč měsíčně a v exekuci jsou jí prováděny srážky ze mzdy. Soud dospěl k závěru, že stanovení tří denní lhůty, popřípadě delší lhůty delší, by pro žalovaného bylo s ohledem na výši dlužné částky likvidační, a proto povolil úhradu ve splátkách. Při nezaplacení některé splátky se stane dluh splatným v plné výši.