33 C 148/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 214 794,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 77 981,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 197,09 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 228 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 392 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 164 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem 18,9% ročně z částky 50 000 Kč od 27. 12. 2021 do 30. 1. 2022, s kapitalizovaným úrokem z částky 50 000 Kč od 1. 10. 2021 do 26. 12. 2021 ve výši 2 259,13 Kč, s úrokem 8,5% ročně z částky 50 000 Kč od 31. 1. 2022 do zaplacení a s z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 214 794,85 Kč s příslušenstvím, která se skládá z nároku na zaplacení částky 75 743,55 Kč (dále jen„ nárok 1“), z nároku na zaplacení částky 11 570,47 Kč s příslušenstvím (dále jen„ nárok 2“), z nároku na zaplacení částky 26 437,93 Kč s příslušenstvím (dále jen„ nárok 3), z nároku na zaplacení částky 51 042,90 Kč s příslušenstvím (dále jen„ nárok 4“) a z nároku na zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím (dále jen„ nárok 5“). Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. K nároku 1 žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřely strany dodatek č. 16 k Rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o úvěr ve výši 120 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr schválen a na základě smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] byl žalovanému dne [datum] vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 2 157 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9% p.a. s tím, že předpokládané datum splacení úvěru bylo stanovena na 20. 1. 2025 Dohodou stran došlo od května 2017 k posunutí data splátek na 25. den v měsíci. Splátky od 20. 2. 2017 do 25. 9. 2021 byly splaceny, počínaje splátkou ke dni 25. 10. 2021 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Pro porušení smluvních povinností žalobkyně přistoupila dne 27. 12. 2021 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 76 844,46 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 5 914,88 Kč. Po zesplatnění úvěru hradil žalovaný dne 18. 1. 2022 částku 600,91 Kč a dne 26. 1. 2022 částku 500 Kč, které žalobkyně započetla na dlužnou jistinu. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 75 743,55 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru do zesplavnění ve výši 5 914,88 Kč za období od 25. 9. 2021 do 26. 12. 2021 Vedle to ho žalobkyně požaduje úrok z prodlení a úrok z úvěru. K nároku 2 žalobkyně uvedla, že dne [datum] 1uzavřely strany dodatek č. 21 k Rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o úvěr ve výši 20 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr schválen a na základě smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] byl žalovanému dne [datum] vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 361 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9% p.a. s tím, že předpokládané datum splacení úvěru bylo stanovena na 20. 3. 2025 Dohodou stran došlo od května 2017 k posunutí data splátek na 25. den v měsíci. Splátky od 20. 4. 2017 do 25. 9. 2021 byly splaceny, dne 30. 11. 2020 provedl žalovaný mimořádnou splátku úvěru ve výši 1 444 Kč a počínaje splátkou ke dni 25. 10. 2021 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Pro porušení smluvních povinností žalobkyně přistoupila dne 27. 12. 2021 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 11 570,47 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 950,45 Kč za období od 1. 6. 2020 do 31. 10. 2020 Vedle to ho žalobkyně požaduje úrok z prodlení a úrok z úvěru. K nároku 3 žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřely strany dodatek č. 22 k Rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o úvěr ve výši 40 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr schválen a na základě smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] byl žalovanému dne [datum] vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 721 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9% p.a. s tím, že předpokládané datum splacení úvěru bylo stanovena na 20. 3. 2025 Dohodou stran došlo od května 2017 k posunutí data splátek na 25. den v měsíci. Splátky od 20. 4. 2017 do 25. 9. 2021 byly splaceny a počínaje splátkou ke dni 25. 10. 2021 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Pro porušení smluvních povinností žalobkyně přistoupila dne 27. 12. 2021 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 26 437,93 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 028,46 Kč za období od 1. 6. 2020 do 31. 10. 2020 Vedle to ho žalobkyně požaduje úrok z prodlení a úrok z úvěru. K nároku 4 žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřely strany dodatek č. 23 k Rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o úvěr ve výši 77 836 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr schválen a na základě smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] byl žalovanému dne [datum] vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 1 389 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9% p.a. s tím, že předpokládané datum splacení úvěru bylo stanovena na 20. 3. 2025 Dohodou stran došlo od května 2017 k posunutí data splátek na 25. den v měsíci. Splátky od 20. 4. 2017 do 25. 9. 2021 byly splaceny a počínaje splátkou ke dni 25. 10. 2021 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Pro porušení smluvních povinností žalobkyně přistoupila dne 27. 12. 2021 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 51 042,90 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 3 915,36 Kč za období od 1. 6. 2020 do 31. 10. 2020 Vedle to ho žalobkyně požaduje úrok z prodlení a úrok z úvěru. K nároku 5 žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřely strany dodatek č. 34 k Rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Pro porušení smluvních povinností žalobkyně přistoupila dne 27. 12. 2021 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 259,13 Kč za období od 1. 10. 2021 do 26. 12. 2021 Vedle to ho žalobkyně požaduje úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalobkyně dále uvedl, že prověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo provedeno v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr a dále na základě informací z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně poskytovala žalobkyně žalovanému bankovní a platební služby a byl mu žalobkyní aktivován běžný účet [číslo]. Dne [datum] 2017 byl na základě žádosti žalovaného uzavřen Dodatek č. 16 k Rámcové smlouvě, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový a nezajištěný úvěr č. [anonymizováno] ve výši 120 000 Kč, který byl žalovanému dne [datum] vyplacen na běžný účet. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o úvěr označený jako„ [anonymizována dvě slova]“. Z přehledu plateb a ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný na tento úvěr celkem uhradil 109 802,91 Kč, když žalobkyně doplnila, že po podání žaloby byly ze strany žalovaného provedeny ještě dvě platby, a to dne 10. 5. 2022 v částce 600 Kč a dne 8. 6. 2022 v částce 252 Kč. Dne [datum] byl na základě žádosti žalovaného uzavřen Dodatek č. 21 k Rámcové smlouvě, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový a nezajištěný úvěr č. [anonymizováno] ve výši 20 000 Kč, který byl žalovanému dne [datum] vyplacen na běžný účet. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o úvěr označený jako„ [anonymizována dvě slova]“. Z přehledu plateb a ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný na tento úvěr celkem uhradil 18 772 Kč. Dne [datum] byl na základě žádosti žalovaného uzavřen Dodatek č. 22 k Rámcové smlouvě, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový a nezajištěný úvěr č. [anonymizováno] ve výši 40 000 Kč, který byl žalovanému dne [datum] vyplacen na běžný účet. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o úvěr označený jako„ [anonymizována dvě slova]“. Z přehledu plateb a ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný na tento úvěr celkem uhradil 34 608 Kč. Dne [datum] byl na základě žádosti žalovaného uzavřen Dodatek č. 23 k Rámcové smlouvě, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový a nezajištěný úvěr č. [anonymizováno] ve výši 77 836 Kč, který byl žalovanému dne [datum] vyplacen na běžný účet. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o úvěr označený jako„ [anonymizována dvě slova]“. Z přehledu plateb a ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný na tento úvěr celkem uhradil 66 672 Kč. Dne [datum] byl na základě žádosti žalovaného uzavřen Dodatek č. 34 k Rámcové smlouvě, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový a nezajištěný úvěr ve formě kontokorentu k běžnému účtu č. [bankovní účet] s možností čerpání do 50 000 Kč a s roční úrokovou sazbou ve výši 18,90 %. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovaného přistoupil žalobkyně ke zesplatnění kontokorentu dne 27. 12. 2021. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že ke dni zesplatnění činila celkové nesplacená jistina 50 000 Kč a nesplacený kapitalizovaný úrok ke dni 11. 2. 2022 částku 2 259,13 Kč při úrokové sazbě 8,5%. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 12. 2021, a to konkrétně k úhradě dlužné částky z úvěru č. [anonymizováno] v částce 54 958,26 Kč, k úhradě dlužné částky z úvěru č. [anonymizováno] v částce 28 466,39 Kč, k úhradě dlužné částky z úvěru č. [anonymizováno] v částce 12 520,92 Kč, k úhradě dlužné částky z úvěru č. [anonymizováno] v částce 82 759,13 Kč, k úhradě dlužné částky z úvěru ve formě kontokorentu v částce 52 259,13 Kč a k úhradě záporného zůstatku na běžném účtu v částce 899,09 Kč. Žalovaný dlužné částky ani přes předžalobní výzvu ze dne 27. 12. 2021 neuhradil.

4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

5. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

6. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

7. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

8. Po právní stránce soud učinil závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 a násl. o. z.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

15. Žalobkyně v žalobě popsala proces ověřování úvěruschopnosti žalovaného, který následně písmeně doplnila podáním ze dne 29. 10. 2022, ke kterému doložila přehled žádostí o úvěr, úvěrové zprávy a výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do 31. 12. 2016 a za období od [datum] do 28. 2. 2017. Žalobkyně nedoložila, zda zjišťovala faktickou výši výdajů žalovaného, a pro byla soudem vyzvána, aby prokázala, jakým způsobem byla zkoumána a vyhodnocena úvěruschopnost žalovaného. Přes poučení soudu žalobkyně nenavrhla doplnění dokazování ve vztahu k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

16. Z doložených důkazů, konkrétně z úvěrové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl v uvedenou dobu u žalobkyně 7 otevřených osobních úvěru, na základě kterých žalovanému zbývala v jejich souhrnu k úhradě částka 460 331 Kč a měsíční splátky v souhrnu činily 6 085 Kč. Z úvěrové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl v uvedenou dobu u žalobkyně 1 otevřený osobních úvěr, na základě kterého žalovanému zbývala k úhradě částka 207 009 Kč a měsíční splátka činila 2 157 Kč. Bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně poskytla žalovanému, jehož průměrný čistý měsíční příjem činil za předcházející období 21 954 Kč, a který měl u žalobkyně 7 existujících osobních úvěrů v nesplacené výši 460 331 Kč další úvěr, a to ve výši 120 000 Kč (žalobkyní označována jako [anonymizována dvě slova] a současně nárok 1 uplatněný žalobou) při měsíční splátce 2 157 Kč a žalovanému se tak měsíční splátky v souhrnu zvýšily z částky 6 085 Kč na částku 2 157 Kč. Z doložený úvěrových zpráv, výpisů z účtů a žalobkyní předložený dat, soud zjistil, že za rok 2016 žalobkyně poskytla žalovanému úvěry v celkové výši 428 572 Kč. Z doložené úvěrové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nezohlednila úvěr ve výši 92 000 Kč poskytnutý žalovanému dne [datum], když z výpisu z běžného účtu je zřejmé, že tento úvěr byl splacen až po načerpání úvěru ve výši 120 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že za období od [datum] do 3. 4. 2017 byly žalobkyní žalovanému schváleny další úvěry v souhrnné výši 302 836 Kč, když žalobkyně poskytla žalovanému: -) dne [datum] úvěr ve výši 120 000 Kč ([anonymizována dvě slova]) – v žalobě nárok 1 -) dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč ([anonymizována dvě slova]) -) dne [datum] úvěr ve výši 15 000 Kč ([anonymizována dvě slova]) -) dne [datum] úvěr ve výši 7 000 Kč ([anonymizována dvě slova]) a dále schválila a poskytla žalovanému: -) dne [datum] úvěr č. [anonymizováno] ve výši 13 000 Kč -) dne [datum] úvěr č. [anonymizováno] ve výši 20 000 Kč – v žalobě nárok 2 -) dne [datum] úvěr č. [anonymizováno] ve výši 40 000 Kč – v žalobě nárok 3 -) [datum] úvěr č. [anonymizováno] ve výši 77 836 Kč – v žalobě nárok 4 Dále bylo zjištěno, že při prověřování úvěruschopnosti žalovaného při poskytování úvěru dne [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vycházela z úvěrové zprávy ze dne [datum], ve které uvedla pouze existující úvěr ve výši 120 000 Kč při splátce 2 157 Kč, avšak nereflektovala, že dne [datum] poskytla úvěr 10 000 Kč, dne [datum] úvěr 15 000 Kč, dne [datum] úvěr 7 000 Kč a postupně nebrala v potaz ani poskytnuté úvěry, a to dne [anonymizována dvě slova], [rok] v částce 13 000 Kč, dne [datum] v částce 20 000 Kč, dne [datum] v částce 40 000 Kč. Z doloženého výpisu bylo zjištěno, že z poskytnutých úvěrů žalovaný předčasně splácel dříve poskytnuté úvěry.

17. Na základě shora uvedených zjištěných skutečností, dospěl soud k závěru, že žalobkyní tvrzené posouzení úvěruschopnosti žalovaného, které proběhlo v lednu a únoru roku 2017, a po kterém žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 120 000 Kč, ve výši 20 000 Kč, ve výši 20 000 Kč a ve výši 77 836 Kč, proběhlo pouze formálně, a to bez náležitých a dostatečných podkladů, když žalobkyně vycházela z neúplných informací o poskytovaných úvěrech, žádným způsobem nereagovala na zcela zjevnou skutečnost, že žalovaný se ocitl ve spirále, kdy splácel dříve poskytnuté úvěry novými úvěry, a to zejména v období roku 2016 a 2017 a ohledně faktických výdajů vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným. Ohledně souhrnu splátek úvěrů žalobkyně neposuzovala výši splátek komplexně v celém rozsahu. Žalobkyní předložené údaje pak měly při zběžném pohledu nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla řádně zkoumána. Žalovaný sice nevznesl námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- [právnická osoba] versus GK (C 679/18), je však zřejmé, že Soudní dvůr Evropské unie jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, tj. i bez námitky žalovaného, otázkou, zda věřitel posoudil náležitě úvěruschopnost žalovaného a pokud této povinnosti nedostál, vyvodit z takovéhoto porušení absolutní neplatnost smlouvy. V této věci má eurokonformní výklad národního práva (tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) přednost, čemuž přisvědčuje i novela uvedeného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou se s účinností od 29. 5. 2022 k neplatnosti smlouvy přihlédne i bez návrhu.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Důsledku nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy. Soud proto ohledně nároků 1 - 4 uzavřel, že posuzované úvěrové spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., jsou absolutně neplatné a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

21. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 120 000 Kč z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno], ve výši 20 000 Kč z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno], ve výši 40 000 Kč z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] a ve výši 77 836 Kč z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] má soud za prokázané, přičemž žalovaný žalobkyni dosud z poskytnutých finančních prostředků ve výši 120 000 Kč dosud uhradil 109 802,91 Kč, z poskytnutých finančních prostředků ve výši 20 000 Kč dosud uhradil 18 772 Kč, z poskytnutých finančních prostředků ve výši 40 000 Kč dosud uhradil 34 608 Kč a z poskytnutých finančních prostředků 77 836 Kč dosud uhradil 66 672 Kč. Rozdíl poskytnutých a dosud uhrazených finančních prostředků, tedy částka 10 197,09 Kč, částka 1 228 Kč, částka 5 392 Kč a částka 11 164 Kč (celkem 27 981,09 Kč) tak z právního hlediska představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. K odlišnému závěru soud dospěl ohledně nároku 5, tedy nároku plynoucímu z kontokorentního úvěru ve výši 50 000 Kč.

23. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

24. Z doložených důkazů bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru žalobkyně přihlédla ke skutečnosti, že žalovaný v té době řádně splácel dříve poskytnuté úvěry a současně se zvýšil jeho čistý měsíční příjem uváděný v roce 2017 v částce 21 954 Kč na částku 40 000 Kč.

25. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že na základě dodatku č. 34 k Rámcové smlouvě ze strany se dohodly dne [datum] na poskytnutí kontokorentního úvěru do výše 50 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek splnila a umožnila mu na účtu č. [bankovní účet] čerpání kontokorentu. Protože žalovaný porušoval podmínky smlouvy, byl úvěr prohlášen dne [anonymizováno] [datum] za okamžitě splatný a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit dluh, který na jistině představuje částku 50 000 Kč.

26. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky 77 981,09 Kč.

27. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

28. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

30. Ohledně příslušenství soud u nároku 1, nároku 2, nároku 3 a nároku 4 dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatných smluv a žalobkyně má právo pouze na příslušenství v podobě úroku z prodlení. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 27. 12. 2021, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalovaného. Výzva byla předána k poštovní předpravě dne 30. 12. 2021 a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 3. 1. 2022 (ust. § 573 o. z.). Žalovaný byl vyzván k úhradě do 5. 1. 2022 a od 6. 1. 2022 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z, z částky 10 197,09 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, z částky 1 228 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, z částky 5 392 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení a z částky 11 164 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení. Ohledně příslušenství u nároku 5 žalobkyně na žalobkyně na základě platně uzavřené smlouvy právo na úroky a úroky z prodlení. Žalobkyně ke dni 26. 12. 2021 kapitalizovala výši úroku částkou 2 259,13 Kč, počínaje dnem 27. 12. 2021 do 30. 1. 2022 je žalovaný povinen platit sjednaný 18,9% úrok a od 31. 1. 2022 do zaplacení úroku 8,5% ročně a dále také zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 50 000 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení.

31. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl a z nároků 1 – 4 přiznal žalobkyni právo na vrácení bezdůvodného obohacení včetně úroků z prodlení od 6. 1. 2022 do zaplacení a ohledně nároku 5 žalobě vyhověl včetně nároku na příslušenství, které tvoří úroky a úroky z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu přesahujícím přiznaná plnění soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalovanému, které však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.