33 C 150/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 24 730 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 11 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 730 Kč od 4. 11. 2021 do 19. 11. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 11 730 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 24 730 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 13 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 3. 11. 2021. V případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky se žalovaná dle smlouvy zavázala uhradit žalobkyni jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše smluvních pokut tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3 výše uvedené smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 9 100 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 9 100 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky. Úvěr byl poskytnut bezhotovostně z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná nevrátila úvěr v datech splatnosti. Na výzvy žalobkyně k úhradě úvěru žalovaná nereagovala. Naposledy byla vyzvána předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 16. 11. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Soudu byla k důkazu předložena Smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] která byla žalobkyní, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne [datum] a namísto podpisu žalované je na konci výše uvedené smlouvy uvedeno datum [datum] a SMS kód: [číslo] (dále také jen„ Smlouva“). Tuto Smlouvu měla dle tvrzení žalobkyně, uzavřít žalobkyně, coby poskytovatel úvěru a žalovaná, coby klient. Žalovaná je ve Smlouvě označena jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, identifikačním číslem, adresou místa podnikání, emailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Ve Smlouvě se poskytovatel úvěru zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, a to na bankovní účet klienta, klient se zavazuje splatit úvěr do 70 dnů od poskytnutí úvěru, roční procentní úroková sazba ani roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru není ve Smlouvě uvedena. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 1% za každý den čerpání úvěru, tedy ode dne poskytnuté úvěru do jeho úplného splacení. V případě prodlení klienta s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je klient dle čl. 8 Smlouvy povinen uhradit poskytovateli úvěru jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč Smlouva je dle čl. 10 4. vyhotovena v elektronické podobě a je smluvními stranami podepsána elektronicky. Z potvrzení o provedené platbě [právnická osoba], s.r.o. ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně odeslala [datum] v 11:27 hod. na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 13 000 Kč, jedná se o bankovní účet žalované (což vyplývá z dalšího potvrzení o provedené platbě [právnická osoba], s.r.o. ze dne 18. 8. 2021, v rámci kterého žalobkyně přijala od žalované z jejího účtu č. [bankovní účet] dne 18. 8. 2021 ve 13:00 hod. platbu ve výši 1 Kč), [variabilní symbol]. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvu k úhradě ze dne 16. 11. 2021, které byla dle předloženého podacího lístku předána téhož dne k poštovní přepravě.

4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

10. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

11. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledku nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

15. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

16. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 13 000 Kč má soud za prokázané. Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o úvěru ve výši 13 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná žalobkyni na základě neplatné smlouvy neuhradila ničeho a žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 13 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

17. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 13 000 Kč od 20. 11. 2021. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní výzvy k úhradě ze dne 16. 11. 2021, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalované. Výzva byla předána k poštovní předpravě dne 16. 11. 2021, a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalované dostat dříve než 19. 11. 2021 (ust. § 573 o. z.), tedy od 20. 11. 2021 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

18. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

19. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě poměr mezi úspěch a neúspěch žalobkyně nepatrný (4%), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.