33 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 5 092 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 092 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 092 Kč od 27. 1. 2024 do 24. 6. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 092 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 850,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 092 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce“), a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. 499954002, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 4 000 Kč do 26. 1. 2024. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl ze svého účtu na účet , Anonymizováno, tzv. verifikační platbu. Částka 4 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na účet, ze kterého odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 5 092 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny 4 000 Kč, ze smluveného úroku, který v době zesplatnění činil 920 Kč a ze smluvní pokuty, která v době zesplatnění činila 172 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě zaslané výzvy. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka a příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, nicméně žalobkyně nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby nárok v části jistiny byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, právní zástupce žalobkyně se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaný, přestože byl k jednání řádně předvolán, se k jednání nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru ze dne , datum, včetně dodatku č. 1 (prodloužení splatnosti), výpisem z účtu , Anonymizováno, o čerpání úvěru 4 000 Kč, výpisem z účtu , Anonymizováno, o převedení verifikační platby, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzením o úplatě, oznámením o postoupení pohledávky, výzvami k úhradě dlužné částky a předžalobní výzvou ze dne 6. 12. 2023 předanou téhož dne k poštovní přepravě.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru číslo , číslo, , na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 4 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku do 30 dnů, tedy do 12. 11. 2023 s možností prodloužení základní doby a s roční zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % ročně odpovídající úroku v celkové výši 920 Kč. Váše RPSN úvěru činila 1 141,2 %. Dodatkem ke smlouvě ze dne 23. 11. 2023 byla splatnost prodloužena do 23. 12. 2023. Z potvrzení o bezhotovostní platbě bylo zjištěno, že na účet číslo , č. účtu, byla dne , datum, připsána částka 4 000 Kč, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný dne 5. 5. 2023 odeslal ze svého výše uvedeného účtu na účet právního předchůdce žalobkyně verifikační platbu ve výši 0,01 Kč. Ve Smlouvě byla pro případ porušení povinností klienta zaplatit jakoukoliv část závazku dle smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Smluvní pokuta byla vyúčtována z nesplacené jistiny 4 000 Kč ve výši 172 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno postupitelem dopisem ze dne 16. 6. 2024. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 16. 6. 2024. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil na svoji pohledávku ničeho.

5. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

13. Žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, pouze uvedla, že úvěruschopnost byla posouzena na základě tvrzení dlužníka a příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, nicméně žalobkyně nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru dostál své povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, a proto jí soud nemohl poskytnou poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva je absolutně neplatná, neboť nebylo prokázáno prověření úvěruschopnosti žalovaného a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

17. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 4 000 Kč má soud za prokázané. Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky z neplatné smlouvy o úvěru ve výši 4 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízená bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne , datum, poskytl částku 4 000 Kč. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy neuhradil z dlužné částky 4 000 Kč ničeho a žalobkyni vzniklo právo na vrácení vyplacené a dosud nevrácené částku 4 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal.

18. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně doložila, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 16. 6. 2024 předenou téhož dne k poštovní přepravě. Tato výzva se nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 19. 6. 2024 (ust. § 573 o. z.), tedy od 25. 6. 2024 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., když byla ve výzvě stanovena lhůta k plnění do tří dnů.

19. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena a nemají tak oporu v právu.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 850,22 Kč, přičemž tato částka představuje 57,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 092 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.