33 C 203/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 5 366 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 291,17 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 10. 1. 2023 do 2. 2. 2023, paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 46 Kč a smluvní pokuty v částce 866 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 008,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 5 366 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 4 500 Kč s příslušenstvím do 17. 6. 2022. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla ze svého účtu na účet [anonymizováno] tzv. verifikační platbu. Částka 4 500 Kč byla žalované poskytnuta na účet, ze kterého odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaná čerpala úvěr. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za zaslání písemných upomínek. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 5 466 Kč a skládá se z: - nesplacené jistiny ve výši 4 500 Kč - nesplaceného úroku ve výši 0 Kč - nesplacené smluvní pokuty ve výši 866 Kč - neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, s tím, že žalobkyně nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Žalobkyně dále požaduje nad rámec postoupeného příslušenství i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 291,17 Kč, a to za období od 18. 6. 2022 do 5. 1. 5023 z dlužné jistiny úvěru a dále úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru (tj. 4 500 Kč) za období od 10. 1. 2023 do zaplacení. Ke smluvní pokutě 866 Kč žalobkyně uvedla, že smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 9. 1. 2023, a to ve výši 866 Kč počítaná ode dne splatnosti půjčky, tj. od 18. 6. 2022 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 4 500 Kč do 27. 12. 2022 a je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, právní zástupce žalobkyně se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaná přestože byla k jednání řádně předvolána, se k jednání nedostavila, neomluvila se, nepožádala o odročení, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru ze dne [datum] [číslo] obchodními podmínkami smlouvy o úvěru, výpisem z účtu [anonymizováno] o čerpání úvěru 4 500 Kč, výpisem z účtu [anonymizováno] o převedení verifikační platby, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzením o úplatě, oznámením o postoupení pohledávky, výzvami k úhradě dlužné částky a předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2023 zaslanou zástupcem žalobkyně.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalované částku 4 500 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s příslušenstvím do 30 dnů, tedy do [datum] s možností prodloužení základní doby. Ze Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě, tedy že Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku – prostřednictvím klientské zóny na internetových stránkách předchůdkyně žalobkyně. Z potvrzení o bezhotovostní platbě bylo zjištěno, že na účet číslo [bankovní účet] byla dne [datum] připsána částka 4 500 Kč, a to pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaná dne [datum] odeslala ze svého výše uvedeného účtu na účet předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu ve výši 0,01 Kč. Ve Smlouvě byla pro případ porušení povinností klienta zaplatit jakoukoliv část závazku dle smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Smluvní pokuta byla vyúčtována z nesplacené jistiny 4 500 Kč za dobu od 18. 6. 2022 do 27. 12. 2022 ve výši 866 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdce žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované prokazatelně oznámeno postupitelem i postupníkem dopisem ze dne 16. 1. 2023, kterým postupník současně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 2. 2. 2023. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 27. 4. 2023. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně neuhradila na svoji pohledávku ničeho.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

12. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, pouze uvedla, že [právnická osoba] zahájila na základě informací od žalované schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, resp. prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů s cílem pouze vykázat údaje, které by na první pohled nasvědčovaly tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána byla a vedla ke kladnému vyhodnocení. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

16. Uvedená interpretace vyplývá i z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 69/18.

17. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 4 500 Kč má soud za prokázané. Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky z neplatné smlouvy o úvěru ve výši 4 500 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy neuhradila z dlužné částky 4 500 Kč ničeho a vznikla jí tedy povinnost vrátit žalobkyni částku 4 500 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

20. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 4 500 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně doložila, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2023 předanou k poštovní přepravě dne 17. 1. 2023. Tato výzva se mohla do sféry dispozice žalované dostat dne 20. 1. 2023 (ust. § 573 o. z.). Ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění do [datum], tedy od [datum] má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

21. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena a nemají tak oporu v právu.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 008,35 Kč, přičemž tato částka představuje 67,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,86 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 366 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.